Din men dástúr radıkalızmge qarsy

None
None
ALMATY. QazAqparat – Din salasyndaǵy aqparattyq-aǵartýshylyq jumystardyń ózekti baǵyttarynyń biri – dástúrli qundylyqtardy jańǵyrtý. Bizdiń qazaqstandyq qoǵamnyń jaǵdaıynda qazir din jáne dástúr suhbaty mańyzdy oryn alady. Din men dástúr birligi – ótkenimizdiń tarıhy, bolashaǵymyzdyń kepili. Din men dástúr úndeskende din damıdy, dástúr baııdy, al ult dinniń rýhyn sezinip, qundylyq retinde qabyldaıdy. Bizdiń rýhanı qundylyqtarymyz – din men dástúrdiń tereń tamyrly baılanysynyń taǵylymdy týyndysy.

Osy oraıda radıkaldy dinı aǵymdar ıdeologııasynyń eń jaǵymsyz yqpaly dástúrli rýhanı-dinı qundylyqtardy ydyratý arqyly dinı sanany ózgertý úderisi bolyp otyrǵanyn atap ótý qajet. Óıtkeni kez kelgen jat aǵym qoǵamda qalyptasqan qundylyqtardy kúıretý arqyly ózin ornyqtyrýǵa jol ashady. Al bul óz kezeginde dástúrli qundylyqtarmen birge ishki turaqtylyqtyń álsireýine alyp keledi. Sondyqtan ultty qalyptastyrǵan qundylyqtardy qorǵaý – eldiń ishki turaqtylyǵy men memleket irgesiniń bútindigin qorǵaý bolyp tabylady.

Dástúrli qundylyqtardyń álsirep, rýhanı jutańdanýdyń kúsheıýi, dinı saýattyń tómendigi radıkaldy ıdeologııanyń taralýyna túrtki bolatyn basty faktorǵa aınalyp otyr. Rýhanı tamyrynan, dástúrli qundylyqtarynan qol úzip qalǵan búgingi býynnyń birqatar ókilderi osyndaı shetin ıdeologııaǵa aldanyp, óz ultynyń salt-sanasyna, dástúrli qundylyqtaryna qarsy shyǵýda. Al óz ultyna qarsy shyǵý – óz otanyna, memleketine qarsy shyǵý degen sóz. Elimizdiń tarıhymen, mádenıetimen, rýhanı qundylyqtarymen qabyspaıtyn jat dinı kózqarasty nasıhattap júrgen kez kelgen aǵym qazaqstandyq qoǵamnyń dástúrli ustanymdaryna, ishki turaqtylyǵyna nuqsan keltiredi.

Dástúrli rýhanı qundylyqtar tarıhı dáýirlerde halqymyzdyń boıyndaǵy shyǵarmashylyq qabilet, ónerpazdyq, izdengishtik qasıettermen, ult dúnıetanymynda ornyqqan rýhanı qundylyqtar keshenimen sabaqtasyp, búgingi bizdiń joǵary rýhanııatymyzdy qurady.

Dástúrli dinimiz ata-babamyzdyń kópǵasyrlyq danalyǵyna negizdelgen. Ál-Farabı, ıAssaýı, Abaı, Shákárim, Máshhúr Júsip ustanǵan dástúrli qazaq musylmandyǵyna basty negiz retinde soqyr senim emes, aqyl-parasat alynǵan. Atalǵan oıshyldardyń muralary zamanaýı Qazaqstan qoǵamynda týyndap otyrǵan din tóńiregindegi máselelerge jaýap berýde óz ózektiligin joıǵan joq.

Erjan Malǵajyuly

ıslamtanýshy, magıstr

Сейчас читают
telegram