Jetisý oblysynyń áleýmettik-ekonomıkalyq damýy: sandar sóılesin
TALDYQORǴAN. KAZINFORM — Qazaqstannyń ońtústik-shyǵysynda ornalasqan Jetisý óńiri elimizdiń eń jas jáne qarqyndy damyp kele jatqan aımaqtardyń biri.
Ol 2022 jyldyń maýsym aıynda Qazaqstan Respýblıkasy Prezıdentiniń Jarlyǵymen qurylyp, sodan beri ekonomıkalyq jáne áleýmettik áleýetin belsendi túrde arttyryp keledi.
Óńir kóptegen agroónerkásiptik kásiporyndarymen tanymal, munda mal sharýashylyǵy da, egin sharýashylyǵy da tabysty damyp keledi. Sondaı-aq, Jetisý mańyzdy týrıstik ortalyqqa aınaldy. Oblysqa Aqsý, Alakól, Eskeldi, Qaratal, Kerbulaq, Kóksý, Panfılov, Sarqan aýdandary, sondaı-aq Taldyqorǵan, Tekeli qalalary kiredi. 2024 jylǵy 1 qazandaǵy jaǵdaı boıynsha oblys halqynyń sany 696,1 myń adam, onyń 384,3 myńy aýyldyq jerlerde turady.
Ekonomıka
Oblys ákimdiginiń málimetinshe, 10 aıdyń qorytyndysy boıynsha qysqa merzimdi ekonomıkalyq kórsetkish 112,8 paıyz. Aýyl sharýashylyǵy salasynda óndiris kólemi 4,9%-ǵa nemese 362,4 mlrd teńgege ósken, ónerkásip — 3,9%-ǵa nemese 278,8 mlrd teńgege artty, saýda — 1,4 esege nemese 711,6 mlrd teńgege ósti. Sondaı-aq, qurylys salalarynda 1,3 esege nemese 231,1 mlrd teńgege ósim bar.
Jetisýda 10 aıda 30,8%-ǵa ósimmen 327,1 mlrd teńge ınvestıtsııa tartyldy. Jyl sońyna deıin jalpy óńirlik ónimniń ósimi 3,6 paıyz deńgeıinde josparlanyp otyr. Ónerkásip kólemi 2,8 paıyzǵa artyp, 335,6 mıllıard teńge boldy dep kútilýde.
Agroónerkásip kesheni
Osy jyly agroónerkásip keshenin qoldaýǵa 40 mlrd teńge bólindi, onyń ishinde sýbsıdııa 23,3 mlrd teńge. 10 aıda aýyl sharýashylyǵynyń jalpy óniminiń kólemi 4,9%-ǵa ósip, 362,4 mlrd teńge boldy. Jyl sońyna deıin ol 514,4 mlrd teńgege jetedi degen boljam bar.
2024 jyly aýyl sharýashylyǵy daqyldarynyń egisteri 44,3 myń gektarǵa keńeıtilip, 510,1 myń gektardy qurady. Oblysta kúzgi jıyn-terin aıaqtaldy: 9 jeltoqsanǵa 872,1 myń tonna dándi daqyldar, 195 myń tonna maıly daqyldar bastyryldy, 266 myń tonna kókónis-baqsha daqyldary, 132,1 myń tonna kartop jınaldy.
Mal sharýashylyǵy qarqyndy damyp keledi: qańtar-qazanda maldyń negizgi túrleriniń sany ósti: túıe — 2,3 myń bas (123,5%), iri qara — 518,8 myń bas (123,4%), usaq mal — 1,9 mln bas (111,2%) jáne jylqy — 197,7 myń bas (102,7%). Et óndirý 5 paıyzǵa, sút 2,4 paıyzǵa ulǵaıdy. Oblysta 71 mal bordaqylaý alańy men 36 taýarly-sút fermasy jumys isteıdi.
Ónerkásip
Oblystyń ónerkásiptik óndirisinde 549 ónerkásiptik kásiporyn jumys isteıdi, onyń 14-i — iri, 13-i — orta, onda 30 myńnan astam adam jumyspen qamtylǵan.
Óndiris kólemi 3,7%-ǵa ósti. (213,0 mlrd teńge) Taý-ken óndirý ónerkásibinde — 22,6%-ǵa (7 mlrd teńge), sýmen qamtamasyz etý, qaldyqtardy jınaý, óńdeý kádege jaratý, lastanýdy joıý jónindegi is-sharalar — 9, 3 paıyz. (3,6 mlrd teńge). Jyl sońyna deıin ónerkásip óniminiń kólemi 2,8%-ǵa artyp 335,6 mlrd teńgege jetedi dep kútilýde.
Basqa ekonomıkalyq kórsetkishter
Óńirde 247,6 myń sharshy metr turǵyn úı paıdalanýǵa berildi. Bul 2023 jylǵy deńgeıden 4,1%-ǵa joǵary. Jyl sońyna deıin bul kórsetkish 349,3 myń sharshy metrge jetedi.
Oblysta 2024 jyldyń 10 aıynda jumys istep turǵan ShOB sýbektileriniń sany 60,7 myń birlikti qurady, jumyspen qamtylǵandar sany — 104,7 myń adam. Olar óndirgen ónimder men kórsetilgen qyzmetterdiń kólemi — 491,5 mlrd teńge. Bıýdjetke túsetin salyq túsimderi 2023 jylǵy deńgeımen salystyrǵanda 1,3 esege ósip, 42,1 mlrd teńgege jetti.
2024 jyly joldardy salýǵa jáne jóndeýge 40,6 mlrd teńge bólindi, 1 qazanǵa 19,2 mlrd teńge ıgerildi. Nátıjesinde jaqsy jáne qanaǵattanarlyq jaǵdaıdaǵy joldardyń deńgeıi 94%-ǵa jetedi.
Jumyspen qamtamasyz etý, halyqtyń tabysyn arttyrý maqsatynda 2024 jyldyń 10 aıynda 23,5 myńnan astam jumyssyz jáne ózin-ózi jumyspen qamtyǵan azamattar belsendi sharalarmen qamtyldy. Onyń ishinde 9,7 myń adam turaqty jumysqa ornalastyryldy.
Óńirlik jumyspen qamtý kartasy sheńberinde oblys boıynsha 28 409 jumys orny quryldy, onyń ishinde 16 195-i turaqty jumys orny.
Týrızm
Jalpy, óńirde týrızm salasyn damytý 5 destınatsııanyń áleýetine negizdelgen. Bul Alakól jáne Balqash kólderi, «Altynemel» jáne «Jońǵar-Alataýy» ulttyq parkteri, sondaı-aq Jońǵar Alataýynyń taýly alqaby.
2024 jyly týrızm nysandaryn kórýge 2 mln-nan astam adam keldi.
Aqyly týrıstik-saýyqtyrý qyzmetteriniń kólemi 10,7 mlrd teńgege jetti. Bul rette negizgi kapıtalǵa ınvestıtsııa kólemi — 19,7 mlrd teńge.
Sońǵy jyldarda Alakólde ınfraqurylym qarqyndy damytylýda.
QR Prezıdentiniń tapsyrmasyn oryndaý úshin Úsharal qalasy áýejaıynyń ótkizý qabileti saǵatyna 75 jolaýshyǵa deıingi qosymsha termınalyn salýǵa jobalyq-smetalyq qujattama ázirlenýde.
Ekologııalyq týrızmdi damytý maqsatynda shańǵy-bıatlon keshenin salý boıynsha jobalyq qujattama ázirlenip jatyr (128,8 mln teńge).
Oblys bıýdjeti 563,2 mlrd teńge. Shyǵyndardyń jalpy somasynda eń kóp úlesi áleýmettik-mádenı salanyń shyǵystaryna tıesili — 285,4 mlrd teńge nemese 51% (bilim berý — 204,2 mlrd teńge, áleýmettik kómek jáne áleýmettik qamsyzdandyrý — 33,7 mlrd teńge, mádenıet, sport jáne aqparattyq keńistik — 30,9 mlrd teńge, densaýlyq saqtaý — 16,6 mlrd teńge), turǵyn úı-kommýnaldyq sharýashylyq — 11,2%, aýyl sharýashylyǵy 9,2%, kólik jáne kommýnıkatsııa salasynda 8,2 paıyz.
Eske salsaq, búgin Qasym-Jomart Toqaev Jetisý oblysyna bardy.
Sapary barysynda Prezıdent Memleket basshysy «Taldyqorǵan» ındýstrııalyq aımaǵyn aralady.
Sondaı-aq, Qasym-Jomart Toqaevqa Jetisý oblysynyń ákimi Beıbit Isabaev óńirdiń áleýmettik-ekonomıkalyq damýy týraly baıandady.