Ulttyq bank teńgeniń bir apta ishinde álsireý sebebin túsindirdi
Saýda-sattyqtyń qorytyndysy boıynsha 5 naýryzda teńgeniń naryqtyq baǵamy apta ishinde 0,6%-ǵa (417,02-den) álsirep, bir AQSh dollary úshin 419,66 teńge deńgeıinde qalyptasty.
«Syrtqy valıýta naryǵynda 2021 jylǵy 26 aqpan – 5 naýryz aralyǵyndaǵy kezeńde damýshy elder valıýtalarynyń kópshiliginiń serpini teris boldy. AQSh qazynashylyq oblıgatsııalary kiristiliginiń ósýi jáne AQSh dollary baǵamynyń jahandyq nyǵaıýy AQSh FRJ basshysynyń túsiniktemeleri aıasynda jalǵasty. Djerom Paýell yntalandyrýshy aqsha-kredıt saıasatyn ustanatynyn rastady, biraq kiristiliktiń ósýine alańdaýshylyq tanytpady. AQSh Senaty $1,9 trln mólsherinde yntalandyrý paketin maquldady. Aqpanda AQSh-taǵy eńbek naryǵy týraly esep taldaýshylardyń kútkeninen asyp tústi: qurylǵan jumys oryndarynyń sany 379 myń boldy, jumyssyzdyq deńgeıi 6,2%-dy qurady», - delingen UB málimetinde.
Damýshy elder valıýtalarynyń AQSh dollaryna qatysty baǵamdarynyń serpini tómendegideı qalyptasty:
- Úndi rýpııasy qor naryǵyna kapıtaldyń ákelinýi aıasynda 0,6%-ǵa (73,47-den 73,03-ke deıin) nyǵaıdy;
- Reseı rýbli munaı baǵasynyń ósýi aıasynda 0,3%-ǵa (74,57-den 74,34-ke deıin) nyǵaıdy;
- Indonezıa rýpııasy AQSh qazynashylyq oblıgatsııalary kiristiliginiń ulǵaıýy jáne borysh naryǵynan kapıtaldyń áketilýi aıasynda 0,5%-ǵa (14 235-ten 14 300-ge deıin) álsiredi;
- Túrik lırasy aqpanda ınflıatsııanyń 15,6%-ǵa j/j deıin qarqyn alǵany týraly derekter aıasynda mólsherlemeni arttyrý sharalaryna qaramastan 1,3%-ǵa (7,43-ten 7,53-ke deıin) álsiredi;
- Brazılııa realy naqty turaqtylyqqa (Senat 7,8 mlrd dollar kólemindegi áleýmettik kómek toptamasyn maquldady), AQSh MBQ kiristiliginiń ósýine jáne 2021 jyly ekonomıkalyq ósýdiń báseńdegeni týraly belgilerge baılanysty qaýiptený aıasynda 1,4%-ǵa (5,6-dan 5,68-ge deıin) álsiredi;
- Ońtústik Afrıka randy borysh naryǵynan kapıtaldyń áketilýi aıasynda 1,6%-ǵa (15,12-den 15,36-ǵa deıin) álsiredi;
- Meksıka pesosy AQSh dollary baǵamynyń nyǵaıýy jáne ınvestorlardyń elektr energetıkasyna memlekettik baqylaýdy kúsheıtýdi kózdeıtin daýly zań jobasyna qatysty qaýiptenýi aıasynda 2,2%-ǵa (20,86-dan 21,31-ge deıin) álsiredi.