Sheteldikter Jambyl jáne Túrkistan oblystarynyń tarıhı oryndaryn aralady
Atalmysh shara Elbasynyń «Rýhanı jańǵyrý» baǵdarlamasy aıasynda oblys ákimdiginiń jastar saıasaty máseleleri jónindegi basqarmasynyń uıymdastyrýymen ótti.
Jambyldyq 250 qatysýshy Jambyl jáne Túrkistan oblystarynyń tarıhı jerlerin zertteýge attandy. Ekskýrsııa jastar arasynda óz eline degen súıispenshilikti oıatýdy kózdep, týǵan ólkeniń tarıhy men mádenıetine qyzyǵýshylyqtaryn týǵyzý úshin jasaldy. Sharanyń negizgi maqsaty - patrıottyq sezimdi kúsheıtý.
Saıahatqa óńirdiń ártúrli salalarynda belsendilik tanytyp júrgen jastar, joǵary jáne arnaýly orta oqý oryndarynyń stýdentteri, eriktiler, balalar úıiniń tárbıelenýshileri jáne BAQ ókilderi qatysty.
Bıylǵy jyl Qazaqstanda Ózbekstan jyly bolyp jarııalanǵandyqtan, ekskýrsııaǵa 15 adamnan quralǵan ózbek delegatsııasynyń qatysty.
Alǵashqy kúni jastar Qarahan jáne Dáýitbek kesenelerin, Tarazdaǵy kóne meshitti, Tórtkúl tarıhı keshenin tamashalady. Sondaı-aq, ekskýrsııa qatysýshylary Aqyrtas kesheniniń tarıhymen tereńirek tanysyp, Rysqulov aýdanynyń Qulan kóne qalashyǵyna bardy.
Ekskýrsııanyń ekinshi kúni saıahatshylar «Qazaq handyǵynyń 550 jyldyǵy» monýmentine, Baýyrjan Momyshuly memorıaldyq mýzeıine, Aısha bıbi jáne Babadja qatyn kesenelerin baryp qaıtty. Sonymen qatar, Túrkistan oblysynyń Qazyǵurt, Báıdibek aýdandarynyń tarıhı jerlerin tamashalady. Saıahat kıeli atanǵan Aq Meshit úńgirine, Qoshqar ata, Báıdibek ata, Domalaq ana kesenelerine baryp, taǵzym etýge ulasty.
Shara sońynda barlyq qatysýshyǵa arnaıy kýálikter tabys etildi.
