Shetelde demalý quny qansha turady
ASTANA. KAZINFORM — Kún jylynǵan sátten-aq qazaqstandyqtar sheteldegi demalysyn josparlaı bastady. Kazinform agenttigi demalys týrlarynyń quny qansha turatynyn anyqtap bildi.
Týr baǵasyn salystyrý kezinde BAÁ, Mysyr, Vetnam, Túrkııa men Taıland sekildi qazaqstandyqtar jıi tańdaıtyn baǵyttar negizge alyndy. Biz bir otbasyndaǵy 4 adamǵa (ata-anasy men 1 jastan asqan jáne 11 jastaǵy balalary) týr baǵasynyń qansha turatynyn bildik. Týr 7 kúnge arnalǵan jáne oǵan tamaqtaný kirmeıdi. Astana arqyly barýǵa bolatyn baǵyttar tańdaldy.
Týrfırma qyzmetkerleriniń aıtýynsha, bala 2 jasqa tolǵansha ata-anasymen birge tegin saıahattaı alady. Tek ushaq pen qonaqúıde arnaıy oryn qarastyrylmaıdy. Ushaq salonynda ata-anasynyń aldynda otyrady. Biraq áýekompanııalary janar-jaǵarmaıǵa dep aqy alady. Bul orta eseppen baryp, kelýge 100 dollardan aspaıtyn qyzmet túri.
Sheteldik týrlar kóbine cherterlik reıster arqyly júzege asady. Sondyqtan týr aqysy 2 jastan asqan balalarǵa eresektermen birdeı bolady. Ári nómir sanatyna baılanysty týr aqysy ózgerip otyrady. Máselen, balasy kishkentaı otbasy eki adamdyq nómirge jaıǵasady. Tek nómirge shaǵyn kereýet qoıylady. Ol kezde eki adamdyq nómir dep eseptelip, tamaqtanýdy 3 adamǵa esepteıdi.
Aıtyp óteıik, stýdentterge jáne zeınetkerlerge arnaıy jeńildik qarastyrylmaǵan. Týrǵa ushaq bıletteri, qonaqúıge jetý quny, tamaqtaný (bárinde birdeı emes), saqtandyrý jáne qonaqúı qyzmeti kiredi. Ózgesi qosymsha qyzmet bolyp esepteledi.
BAÁ
Bir otbasyndaǵy 4 adam Astanadan shuǵyl ushyp, BAÁ-ne (tamaqtaný qosylmaıdy, týr 7 kúnge arnalǵan) demalý úshin 661 431 myń teńge tóleıdi. Týr quny demalys kúnderi men tańǵy asty qosqan kezde kóteriledi. Aıtyp óteıik, BAÁ meıramhanalary men dámhanalarynda tamaqtaný quny qymbat.
Mysyr
Naýryz aıynda Mysyrǵa baryp 7 kún men tún demalý quny — 676 077 teńge. Bul 4 adamǵa eseptelgen týr baǵasy. Týrǵa tamaqtaný kirmeıdi. Al all inclusive (bári qosylǵan) qyzmetin qoldansańyz, týr quny — 744 524 tg.
Vetnam
Bul elge saıahattaý quny ózgelerge qaraǵanda qymbat. Sebebi Vetnam shalǵaı el ári áýe bıletiniń quny joǵary. Aptalyq demalys quny munda — 962 660 teńge. Tamaqtaný úshin qosymsha tóleýge týra keledi.
Túrkııa
Qazaqstandyqtar Túrkııaǵa jıi saıahattap barady ári bul eldiń týry suranysqa ıe. Shuǵyl jınalyp, 7 túnge demalyp qaıtqyńyz kelse, jol ashyq! Tańǵy as týr baǵasyna kiretin (munda kóbine tamaqtaný týr baǵasyna kirdi, ózgesin tabý qıyn) 4 adamǵa (ata-anasy men eki balasy) arnalǵan demalys munda kem degende 856 712 teńge turady. Al sáýir aıynan bastap bul baǵyttaǵy týr quny qambattaı túsedi. Tórt adamǵa arnalǵan, qyzmettiń barlyq túri qosa eseptelgen týr quny 1 232 504 tg bolady.
Taıland
Taıland ta elimizden qashyq ornalasqan. Sondyqtan bul elde demalý quny ózgege qaraǵanda qymbat. Naýryz aıyndaǵy bir aptalyq týr Taılandta 4 adamǵa kem degende 998 220 teńge turady.
Barlyq baǵytty salystyrǵan kezde, eń qymbaty Taıland bolyp shyqty. Al eń arzany BAÁ, biraq tamaqtaný úshin bólek aqy tóleý kerek. Aıtyp óteıik, jazda sheteldik týr baǵasy kóteriledi. Tek aldyn ala josparlap, týr baǵasynyń bir bóligin tólep qoıýǵa bolady.
Aıta ketelik Naýryz merekesi kúnderi elimizde jáne shetelde demalý úshin qansha qarjy ketetini týraly jazǵan edik.