Múgedektigi bar azamattar portal arqyly 237 myńnan astam qyzmet aldy
Eńbek jáne halyqty áleýmettik qorǵaý mınıstrliginiń málimetinshe, portal múgedektigi bar adamdarǵa ońaltýdyń tehnıkalyq quraldary men qyzmetterin óndirýshini jáne jetkizýshini óz betinshe tańdaýǵa múmkindik beredi. Kómek túrine tapsyrys berý kórsetiletin qyzmetti alýshynyń elektrondyq tsıfrlyq qoltańbasymen rastaý arqyly júzege asyrylady. Tapsyrys berilgen ońaltýdyń tehnıkalyq quraldaryn jetkizý nemese óz betinshe áketý arqyly alýǵa bolady.
Múgedektigi bar adamdardy ońaltý quraldarymen qamtamasyz etý protezdik-ortopedııalyq, sýrdotehnıkalyq, tıflotehnıkalyq jáne gıgıenalyq quraldar, sondaı-aq kreslo-arbalar berýdi qamtıdy.
Búgingi kúni portalda arnaýly áleýmettik qyzmetter kórsetetin 853 medıtsınalyq-áleýmettik mekeme (bólimsheler), 404 OTQ jetkizýshi, 27 myńnan astam jeke kómekshi, 691 ymdaý tili jáne 103 sanatorlyq-kýrorttyq emdeý qyzmetterin usynýshy tirkelgen.
«Áleýmettik qyzmetter portaly» avtomattandyrylǵan aqparattyq júıesin engizý Múgedektigi bar adamdardyń quqyqtaryn qamtamasyz etý jáne ómir súrý sapasyn jaqsartý jónindegi ulttyq jospar sheńberinde qarastyrylǵan.
Buǵan deıin habarlanǵandaı, QR Áleýmettik kodeksin iske asyrý sheńberinde jergilikti atqarýshy organdar janynan qurylǵan Portal boıynsha komıssııalarǵa jańa ókilettikter berý kózdeledi. Olar múgedektigi bar adamdardyń sapasyz taýar nemese qyzmet týraly ótinishin 5 kún ishinde qabyldaý jáne qaraý, ónim berýshige ótinish joldaý jáne onyń oryndalýyn baqylaý, ónim berýshini Portaldan shyǵarý jáne josyqsyz ónim berýshiler tizimine engizý týraly sheshim qabyldaý.
Portaldy paıdalaný boıynsha konsýltatsııalardy qoldaý baılanys ortalyǵynan, ıaǵnı 1414 biryńǵaı nómiri arqyly habarlasýǵa bolady.
