QR OSK Senat depýtattary saılaýynyń qorytyndysyn jarııalady
Otyrysqa oblystardyń, Astana, Almaty jáne Shymkent qalalarynyń aýmaqtyq saılaý komıssııalary jáne buqaralyq aqparat quraldarynyń ókilderi BKB rejıminde qatysty, dep habarlaıdy QazAqparat QR Ortalyq saılaý komıssııasynyń baspasóz qyzmetine silteme jasap.
Nurlan Ábdirovtiń aıtýynsha, osy saılaýda balamalylyq qaǵıdaty saqtalyp, kandıdattardyń básekelestik deńgeıi joǵary boldy. Ortasha eseppen bir orynǵa 6 adamnan asa úmitkerden keldi. Osylaısha, Respýblıka boıynsha Senat depýtattyǵyna 130 kandıdat usynylyp, 55 kandıdat daýysqa tústi. Senat saılaýynda kandıdattardyń jáne depýtattyq mandatqa ıe bolǵandardyń basym bóligi ózin-ózi usynýshylar boldy. Bul – azamattyq qoǵamda jeke saıası múddeniń artyp kele jatqanynyń kórinisi. Parlament Senatynyń saılanǵan 20 depýtatynyń 16-sy alǵash ret senator bolady.
QR OSK Tóraǵasynyń orynbasary Konstantın Petrov «2023 jylǵy 14 qańtarda ótken Qazaqstan Respýblıkasy Parlamenti Senaty depýtattaryn saılaý qorytyndylaryn anyqtaý jáne jarııalaý týraly» baıandama jasady. Ol oblystyq, Astana, Almaty jáne Shymkent qalalarynyń saılaý komıssııalarynyń Parlament Senaty depýtattaryn saılaý jónindegi daýystardy sanaý nátıjeleri týraly hattamalary negizinde saılaý Qazaqstan Respýblıkasynyń 17 oblysynda, Astana, Almaty jáne Shymkent qalalarynda ótti dep tanylǵanyn baıandady. 3167 saılaýshynyń 2901-i nemese jalpy saılaýshylardyń 91,6 paıyzy daýys berýge qatysty.
Daýys berý qorytyndylary boıynsha Qazaqstan Respýblıkasy Parlamenti Senatynyń depýtattary bolyp saılandy:
Abaı oblysynan - Qaırat Qulbaıuly Tastekeev, 1967 jyly týǵan, Qurylys kolledjiniń dırektory, Semeı qalasy;
Aqmola oblysynan –Talǵat Turlybekuly Júnisov, 1963 jyly týǵan, Aqmola oblystyq máslıhatynyń hatshysy, Kókshetaý.
Aqtóbe oblysynan – Amangeldi Shaıhýlluly Nýgmanov, 1967 jyly týǵan, Aqtóbe oblystyq máslıhatynyń hatshysy, Aqtóbe.
Almaty oblysynan – Janbolat Aqebaıuly Jórgenbaev, 1960 jyly týǵan, Qazaqstan Respýblıkasy Parlamenti Senatynyń depýtaty, Almaty oblysy Qaskeleń qalasy;
Atyraý oblysynan – Álibek Ibatýllıuly Naýtıev, 1963 jyly týǵan, Atyraý oblystyq máslıhatynyń hatshysy, Atyraý qalasy;
Shyǵys Qazaqstan oblysynan – Shákárim Sabyruly Býktýgýtov, 1961 jyly týǵan, Shyǵys Qazaqstan oblysy ákiminiń orynbasary, Óskemen qalasy;
Jambyl oblysynan - Sáken Qalanuly Arýbaev, 1976 jyly týǵan, Jambyl oblysy Shý aýdanynyń ákimi;
Jetisý oblysynan - Amangeldi Ǵabdilkárimuly Tolamısov, 1977 jyly týǵan, Qazaqstan Respýblıkasy Parlamenti Senatynyń depýtaty, Taldyqorǵan qalasy;
Batys Qazaqstan oblysynan – Arman Kárimuly Óteǵulov, 1964 jyly týǵan, Batys Qazaqstan oblysy ákiminiń birinshi orynbasary, Oral qalasy;
Qaraǵandy oblysynan - Serik Balǵataıuly Óteshov, 1963 jyly týǵan, Qaraǵandy oblystyq máslıhatynyń hatshysy, Qaraǵandy q.;
Qostanaı oblysynan - Gaýez Torsanuly Nurmuhambetov, 1968 jyly týǵan, Qostanaı oblysy ákiminiń birinshi orynbasary, Qostanaı q.;
Qyzylorda oblysynan - Rýslan Rústemov, 1968 jyly týǵan, Qyzylorda oblysy mádenıet jáne sport basqarmasynyń basshysy, Qyzylorda qalasy;
Mańǵystaý oblysynan - Bekbol Tileýmuratuly Orynbasarov, 1971 jyly týǵan, Mańǵystaý oblysy ákiminiń birinshi orynbasary, Aqtaý qalasy;
Pavlodar oblysynan - Ernur Nurmuhanuly Aıtkenov, 1965 jyly týǵan, Pavlodar oblystyq máslıhatynyń hatshysy, Pavlodar q.;
Soltústik Qazaqstan oblysynan - Gúlmıra Raınbekqyzy Kárimova, 1977 jyly týǵan, Qazaqstan Respýblıkasy Bilim Mınıstrligi orta bilim Komıtetiniń tóraǵasy, Petropavl q.;
Túrkistan oblysynan - Murat Bolatuly Qadyrbek, 1980 jyly týǵan, Túrkistan oblysy Jetisaı q. Jetisaı aýdanynyń ákimi;
Ulytaý oblysynan - Sovetbek Tursynuly Medebaev,1965 jyly týǵan, Qazaqstan Respýblıkasy Parlamenti Senatynyń depýtaty, Ulytaý oblysy Ulytaý aýyly;
Astana qalasynan –Bıbigúl Nurǵalıqyzy Jeksenbaı, 1971 jyly týǵan, Qazaqstan Respýblıkasy Parlamenti Senaty Tóraǵasynyń keńesshisi, Astana qalasy;
Almaty qalasynan - Janna Beısentaıqyzy Asanova, 1975 jyly týǵan, «Almaty qalasyn damytý ortalyǵy» AQ Basqarma Tóraǵasynyń keńesshisi, Almaty qalasy;
Shymkent qalasynan - Nurlan Qudııaruly Beknazarov, 1964 jyly týǵan, Qazaqstan Respýblıkasy Parlamenti Senatynyń depýtaty, Shymkent qalasy.
Saılanǵan 20 depýtattyń ishinde: 3 áıel, 17 er adam. Ortasha jasy - 53,8 jas.
Sonymen qatar, 2023 jylǵy 14 qańtarda tańdaýshylardyń birlesken otyrysynda Qazaqstan Respýblıkasy Parlamenti Senatynyń 2020 jylǵy 12 tamyzda saılanǵan Qazaqstan Respýblıkasy Parlamenti Senatynyń ókilettik merzimine shyǵyp qalǵan depýtattyń ornyna Astana qalasynan Qazaqstan Respýblıkasy Parlamenti Senatynyń depýtaty bolyp Lýkın Andreı Ivanovıch saılandy, 1961 jyly týǵan.
Daýys berý, sondaı-aq basqa da saılaý rásimderi saılaý zańnamasynyń normalaryna sáıkes ótti. Daýys berý kúni saılaý protsesine qatysýshylar, buqaralyq aqparat quraldarynyń ókilderi jáne basqa da nıet bildirýshiler Ortalyq saılaý komıssııasynyń ınternet-resýrsynyń qosymsha fýnktsıonaly arqyly tańdaýshylardyń kelýi men daýys berýdiń aldyn ala qorytyndylary týraly aqparatqa onlaın rejımde qol jetkize aldy.
Daýys berý kúni saılaý rásimderin kandıdattardyń senim bildirgen adamdary, saıası partııalardyń, ózge de qoǵamdyq birlestikterdiń, kommertsııalyq emes uıymdardyń baıqaýshylary jáne buqaralyq aqparat quraldarynyń ókilderi baıqady, barlyǵy 235 adam qatysty.
Otyrys qorytyndysy boıynsha baq úshin brıfıng ótti.
Foto: election.gov.kz
