Kóktemgi sý tasqynyna daıyndyq: Oral qalasy men Qaratóbe aýdany ákimine sógis jarııalandy
ORAL. KAZINFORM – Batys Qazaqstan oblysynda kóktemde sý basý qaýpi bar 186 eldi meken esepke alyndy.
BQO ákiminiń orynbasary Baqytjan Narymbetovtiń málim etkenindeı, sonyń 128-inde qaýip azaıtylǵan. Al 58-inde qaýip saqtalyp otyr. Baqytjan Haberulynyń sózine qaraǵanda, oblystyń barlyq aýmaǵynda kúzgi topyraqtyń ylǵaldanýy normadan 65 paıyzǵa tómen. Qazirgi tańda oblys boıynsha topyraqtyń qatý tereńdigi ótken jylmen birdeı, 4-60 sm arasynda, eń joǵary kórsetkishter Bórli, Shyńǵyrlaý, Syrym, Báıterek aýdandary men Oral qalasynda baıqalady.
- Sondaı-aq aqpan aıynda jaýyn-shashynnyń mólsheri aılyq normadan kóp bolady dep boljanyp otyr. Aldyn ala derekter boıynsha oblystyń soltústik, shyǵys jáne ortalyq bóliginde topyraq betindegi muz jamylǵysy – 20 mm (ótken jyly – 70 mm). Naýryz aıynda temperatýra kúrt kóterilip, qatty jańbyr jaýǵan jaǵdaıda paıda bolǵan muz jamylǵysy erigen qar sýynyń aǵysyna ákelýi múmkin. Ásirese, Oral qalasyna qosa Tasqala, Kaztalov, Terekti, Bórli, Shyńǵyrlaý, Syrym, Qaratóbe, Aqjaıyq jáne Báıterek aýdanynda sý tasqyny qaýpi joǵary, - deıdi B.Narymbetov.
Onyń aıtýynsha, Jol kartasy men ınjenerlik jumystar jospary aıasynda, sondaı-aq «Demeý Qazaqstan qory» qarajaty esebinen (barlyǵy 115) 106 sý tasqynyna qarsy is-shara oryndalǵan. Jalpy, eldi mekenderdi tasqyn sýdan qorǵaý úshin 3,9 mlrd teńgege 107 km 53 qorǵanys beketi ornatyldy. Basqalaı jumystar atqarylyp jatqanymen, kemshilikter de bar.
- Memleket basshysynyń tapsyrmasy aıasynda oblysta gıdrotehnıkalyq qurylystardy paıdalaný jáne basqarý úshin «Batys Irrıgatsııa» KMM qurylǵan bolatyn. Alaıda oblystyq sý nysandaryn teńgerimge alý jumysy baıaý júrgizilýde. Kúni búgin tıisti 102 sý nysanynyń tek 36-sy nemese 35,3 paıyzy ǵana mekeme balansyna alyndy, - deıdi oblys ákiminiń orynbasary.
Sonymen qatar ózenderde 230 mln teńgege 5 brıgadamen muz jarý jumystaryn júrgizýdi kózdeıtin konkýrstyq rásimder áli kúnge deıin jalǵasyp jatyr. Aqpan aıynyń basy bolsa da, Tótenshe jaǵdaılar departamenti bul máseleni sheshe almaı otyr.
- Dalada qar qory boıynsha boljamdy derekterdiń bolmaýy, shaǵyn ózender basseınderinde monıtorıngtiń júrgizilmeýi alańdatady. Qazirgi tańda «Qazgıdromet» RMK tek alty ózen boıynsha monıtorıng júrgizýde. Al qalǵan shaǵyn ózender (uzyndyǵy 200 shaqyrymǵa deıingi 35 ózen) nazardan tys qalyp otyr. Sondyqtan atalǵan mekeme barlyq shaǵyn ózender men dalalyq aımaqtar basseınderinde qardy túsirý jáne kóktemgi sý tasý kezeńine qatysty boljaý jumystaryn keńeıtýi qajet, - deıdi B.Narymbetov.
Sol sekildi Oral aýyl sharýashylyǵy tájirıbe stantsııasy balansyndaǵy 2 toǵan (Oral qalasynda Vetelkı jáne Kazennyı) boıynsha jumystar júrgizilip jatqan joq. Oblys ortalyǵynda Jaıyq ózeniniń jaǵasyn Shamsýtdınov kóshesine deıin nyǵaıtý úshin respýblıkalyq bıýdjetten 792,7 mln teńge qajet. Oǵan qosa Chechernıaıadan Shamsýtdınov kóshesine deıin jaǵalaýdy nyǵaıtýǵa (ekinshi kezeń) taǵy 881,7 mln teńge kerek.
- Jalpy, josparlanǵan is-sharalardy sapaly jáne ýaqytyly oryndaǵan Bórli jáne Báıterek aýdandaryn atap ótýge bolady. Al kerisinshe Qaratóbe aýdanynda Qaldyǵaıty aýylynyń sý burý kanalyn tereńdetý jáne ulǵaıtý, sonymen qatar qorǵanys bógetin nyǵaıtý men bıiktetý jumysy tolyqtaı oryndalmady. Oral qalasynda ózender jaǵalaýlarynda turǵyzylyp jatqan qorǵanys bógetteriniń jumysy óte baıaý júrgizilýde, atap aıtqanda, «Oral» garaj kooperatıvi, Jas natýralıster beketi aýmaǵynda jumystar áli bastalmady dep aıtýǵa bolady, - dedi B.Narymbetov.
BQO ákimdiginde óńir basshysy Narıman Tóreǵalıevtiń tóraǵalyq etýimen ótkizilgen apparattyq keńeste 2025 jylǵy sý tasqynyna daıyndyq máselesi talqylanyp, sonyń qorytyndysy boıynsha Oral qalasy men Qaratóbe aýdanynyń ákimderi Murat Baımenov pen Qadyrjan Súıeýǵalıevke sógis, BQO tabıǵı resýrstar jáne tabıǵat paıdalanýdy retteý basqarmasynyń basshysy Marat Moldashevqa eskertý jarııalandy.
Eske sala keteıik, budan buryn BQO-da kóktemgi sý tasqynyna daıyndyq barysynda birqatar másele sheshilmeı otyrǵanyn jazǵan edik.
Sondaı-aq Batys Qazaqstanda bıylǵydaı sý tasqyny qaıtalanýy múmkin be, ony da saraptap kórdik.