Qaraǵandyda jaıaý júrginshini qaǵyp, ústinen ádeıi myjyp ótken júrgizýshi tergelip jatyr
21 tamyz kúni saǵat 22.00 shamasynda Qaraǵandy qalalyq polıtsııa basqarmasyna qarasty Kırov polıtsııa bólimine aýdandaǵy saýda úıleriniń biriniń kólik turaǵynda jol-kólik oqıǵasy bolǵany týraly habar túsken.
Oqıǵa orynyna birden jedel-tergeý toby jiberildi. Belgili bolǵandaı, kólik júrgizýshi 30 jastaǵy azamatty qaǵyp ketken.
Saldarynan jábirlenýshi ártúrli dene jaraqatymen aýrýhanaǵa jatqyzyldy.
Polıtsııa qyzmetkerleri oqıǵa bolǵan jerde ornatylǵan beınebaqylaý kamerasynyń jazbalaryn zerdeleı kele, jábirlenýshini basý qasaqana jasalǵan degen sheshimge keldi.
Beınejazbadan kólik júrgizýshiniń saýda ornynan shyǵyp kólikke otyrǵany kórinedi. Keıin kólikke jábirlenýshi jaqyndaǵan.
Sol sátte júrgizýshi ornynan qozǵalyp, azamatty qaǵyp ketken. Osydan keıin kólik júrgizýshi jábirlenýshige alǵashqy kómek kórsetýdiń ornyna oqıǵa bolǵan jerden «izin sýytqan».
Krımınaldyq polıtsııa qyzmetkerleri júrgizgen keshindi sharalar barysynda jol-kólik oqıǵasyn jasady degen kúdikpen 23 jastaǵy qala turǵyny anyqtalyp, ustaldy.
Kúdikti jábirlenýshini tanymaıtynyn, kólikke otyrǵanda jábirlenýshi odan temeki surǵanyn jáne oǵan joq dep jaýap bergenin, sondaı-aq kólik júrgizýshiniń áıeli de jábirlenýshige eskertý jasaǵanyn aıtty.
Alaıda ol qozǵalyp bara jatqan kólikke jaqyndaǵan, sol kezde ony qaǵyp, basyp ketkeni belgili boldy.
Atalǵan fakti boıynsha Qylmystyq kodekstiń 99-babyna sáıkes qylmystyq is qozǵaldy.
Kúdikti ýaqytsha ustaý ızolıatoryna qamaldy. Tergeý amaldary júrip jatyr.