Gazdyń kóterme saýda baǵasy 15%-ǵa qymbattaýy múmkin
Baspasóz qyzmetiniń málimetterine qaraǵanda, 2019 jyldyń 1 qańtarynan bastap taýarlyq gazdyń shekti kóterme saýda baǵasy óńirge baılanysty 3,8-den 17,5%-ǵa deıin tómendetildi jáne osy ýaqytqa deıin kóterilgen joq.
Taýarlyq gazdyń shekti kóterme saýda baǵasy jer qoınaýyn paıdalanýshylardan satyp alynatyn gaz baǵalarynan, gazdy tasymaldaý jáne gazdy jerasty qoımasynda saqtaý shyǵystarynan, sonymen qatar rentabeldilik normasynan turady.
Syǵymdalǵan jáne (nemese) suıytylǵan tabıǵı gaz óndirý úshin taýarlyq gazdy satyp alatyn ónerkásiptik tutynýshy-ınvestorlarǵa taýarlyq gazdyń shekti baǵalary gazdyń ózindik qunynan turady.
Qazirgi ýaqytta ishki naryqta taýarlyq gazǵa bekitilgen shekti kóterme saýda baǵalary jetkiziletin gazdyń ózindik qunynan tómen ekendigin atap ótken jón. 2019 jylǵy 1 qańtardan bastap mınıstrlik taýarlyq gazdyń shekti kóterme saýda baǵalaryn óńirge baılanysty 3,8-den 17,5%-ǵa deıin tómendetti jáne osy ýaqytqa deıin kótergen joq.
Bekitilgen shekti kóterme saýda baǵalary gaz jáne gazben jabdyqtaý salasyndaǵy ulttyq operator «QazTransGaz» AQ úshin tıimsiz bolyp tabylady. 2015-2020 jyldar aralyǵynda Ulttyq operatordyń ishki naryqty sýbsıdııalaý shyǵyndary shamamen 425 mlrd. teńgeni, onyń ishinde tek sońǵy eki jyl ishindegi (2019-2020jj.) shyǵyndar somasy 225,6 mlrd. teńgeni qurady. Osylaısha, taýarlyq gazdyń aǵymdaǵy baǵalaryn Ulttyq operator sýbsıdııalaıdy.
Osy májbúrli qoldaý sharasy gaz salasyn turaqty damytýdyń tejeýshi faktory bolyp otyr.
Respýblıkany ishki gazben jabdyqtaý júzege asyrylatyn negizgi magıstraldar keńes ýaqytynda salyndy, belgilengen resýrstaryn ótedi jáne óte tozǵan.
Ulttyq operatordyń aqparaty boıynsha, tek sońǵy bes jyl ishinde Qazaqstannyń gaz tasymaldaý júıesinde shamamen 67 myń aqaý anyqtalyp, búgingi kúni onyń tek 9 myńy joıyldy.
Atalǵan jaǵdaı eldiń gaz tasymaldaý júıesin qalpyna keltirý jáne damytýǵa qajet tarıfterdi ósirýge jol bermeı ustap turý saldarynan qalyptasty. Bunyń nátıjesinde aqaýlar sany ulǵaıyp, gaz tasymaldaý ınfraqurylymynyń apattylyq qaýpi joǵary bolyp otyr.
Osylaısha, gaz tarıfterin ustap turý nemese tómendetý keleshekte elimizdegi túrli zalalǵa ákep soǵýy múmkin.
«Energetıka mınıstrligi Qazaqstan Respýblıkasynyń ishki naryǵynda taýarlyq gazdyń shekti kóterme saýda baǵalaryn, onyń ishinde taýarlyq gazdy syǵymdalǵan jáne (nemese) suıytylǵan tabıǵı gaz óndirý úshin satyp alatyn ónerkásiptik tutynýshy-ınvestorlar úshin 2021 jylǵy 1 shildeden bastap 2022 jylǵy 30 maýsymdy qosa alǵan kezeńge arnalǵan shekti baǵalary n bekitýdi josparlaıdy. Joǵaryda jazylǵannyń negizinde, taýarlyq gazdyń shekti kóterme saýda baǵasyn 15%-ǵa deıin ulǵaıtýdy kózdeıtin buıryq jobasy daıyndaldy. Buıryq «Atameken» ulttyq palatasy men memlekettik organdarda jarııa talqylanýda»,-delingen habarlamada.
