Batys Qazaqstandaǵy ózender men sý aıdyndary qandaı jaǵdaıda
ORAL. KAZINFORM — Batys Qazaqstan oblysynda kóktemgi sý tasqyny ózenderge qandaı ózgerister ákelmek? Sý qoımalaryndaǵy jaǵdaı qalaı? Kazinform tilshisi jaýapty mamandarǵa jolyǵyp, máseleni anyqtap kórdi.
Ózender qaýipti shegine jete me?
Qazgıdromet BQO fılıalynyń dırektory Tilegen Shapanovtyń málim etkenindeı, Jaıyqtyń gıdrologııalyq jaı-kúıi Reseıde ornalasqan Irekli qoımasynan jiberiletin, sondaı-aq osy ózenniń salalary Saqmar, Elek, Or jáne basqalarynan keletin sý kólemine baılanysty.
Orynbor oblysyndaǵy Irekli qoımasynan Jaıyqqa osyǵan deıin sekýndyna 201 tekshe metr sý jiberilip kelgen edi. 21 naýryzdan bastap sekýndyna 30 tekshe metr sý bosatylýda.
Tilegen Qoıshybaıulynyń sózine qaraǵanda, Jaıyq ózenindegi sý deńgeıi bıyl Oral qalasy tusynda 550-650 santımetrge (ótken jyly — 864 sm, qaýipti shegi — 850 sm) jetýi yqtımal. Bul kórsetkish ótken jylǵydan birshama tómen ekeni baıqalady.
— Jaıyq Oral qalasy tusynda 2-7 sáýirde tasıdy dep boljanyp otyr. Ótken jyly ózen arnasymen 12,2 mlrd tekshe metr sý kelse, bıyl odan 2-2,5 ese az (3,2-5,2 mlrd tekshe metr) az bolýy múmkin. Oblystyń ońtústik aýdandary aýmaǵymen aǵatyn Qaraózen men Saryózende sý deńgeıi qaýipti shekten tómen bolady. Bórli, Shyńǵyrlaý, Qaratóbe aýdandarynda Shyńǵyrlaý, Qaldyǵaıty ózenderi tasý shyńynan ótti deýge bolady, — dedi T.Shapanov.
Degenmen Batys Qazaqstanda bıyl shaǵyn ózenderde sýdyń joldyń ústimen ótýi, kópirdi jyryp ketýi sııaqty derekter tirkeldi. Atap aıtqanda, 16 naýryz kúni Syrym aýdanynda Shiderti ózenindegi sý deńgeıi kóterilip, Araltóbe aýyly irgesindegi ýaqytsha kópirdi buzyp ketti.
Sóıtip Araltóbe men Taldybulaq aýyldarynyń aýdan ortalyǵymen kólik baılanysy úzildi.
Sondaı-aq Qaratóbe aýdany ortalyǵymen baılanystyratyn Aqtaısaı aýylynyń jolyna sý shyǵyp ketip, kólik qozǵalysy toqtatyldy.
Osy aýdanda 19 naýryz kúni Qaldyǵaıty ózeniniń deńgeıi kóterilip, sý oblystyq mańyzy bar Jympıty-Qaratóbe tas jolynda ótkeldiń ústimen aqty. Sonyń saldarynan úsh aýyldyq okrýgtegi 9 eldi mekenmen jol qatynasy úzildi.
Qaratóbe aýdanynyń ákimi Qadyrjan Súıeýǵalıevtiń túsindirýinshe, oqıǵa ornynda 10 tehnıka, júz shaqty adam jumyldyryldy.
— Ótken jyly aýdannyń kúshimen osy araǵa bóget salynǵan bolatyn. Qazirgi kezde sýdy óz arnasyna burý jumystary júrgizilýde. 2024 jyly Úkimettiń kelisimimen Qaldyǵaıty jáne Jaqsybaı ózenderine kópir salý úshin jobalyq-smetalyq qujattama jasaýǵa tapsyrys berilgen edi. Osy joba bitkennen keıin eki ózenniń arnasyna kópir salý qarastyrylatyn bolady. Qaldyǵaıty ózeni boıynda ornalasqan Úshaǵash, Sulýkól, Úshana eldi mekenderine arnaıy tehnıkalar jiberilip, kezekshilikter uıymdastyryldy. Aýdan ortalyǵy Qaratóbe aýylyna sý kirip keterdeı qaýip joq, — dep naqtylady Q.Súıeýǵalıev.
Muz jarý jumysy júrgizildi me?
Ózenderde sýdyń qaýipsiz ótýi úshin muz jarý jumystaryn der kezinde júrgizgen mańyzdy.
BQO TJ departamentiniń málimeti boıynsha bul maqsatqa 229 mln teńge qarastyrylǵan.
Muz qabatyn álsiretý jáne keptelisti boldyrmaý maqsatynda Oral qalasynda, Aqjaıyq, Bórli, Syrym jáne Shyńǵyrlaý aýdandarynda 23 610 sharshy metr aýmaqta jarylystar jasaldy.
Oblystyń 96 ýchaskesinde josparlanǵan mundaı jumystardy arnaıy mamandandyrylǵan mekeme — almatylyq «QAZTECHENGINEERINQ GROUP» JShS atqarýda.
Bul rette TJ departamentiniń qutqarýshylary barlyq qaýipsizdik sharalaryn qamtamasyz etýde.
Oralda saıajaılarǵa qaýip bar ma?
Oral qalasy ákiminiń orynbasary Jandos Dúısenǵalıev bıyl shaharda saıajaılarǵa qaýip tónbeıtinin atap ótti.
— Mamandardyń paıymdaýynsha, oblys ortalyǵyndaǵy saıajaılarǵa tasqyn sýdan qaýip joq. Jaıyq ózeni qaýipti shegine jetpeıdi. Sol sııaqty Derkól deńgeıi tústi. Qazsýshar jáne Qazgıdromet mamandarymen únemi sóılesip, jaǵdaıdy baqylaýda ustap otyrmyz, — deıdi J.Dúısenǵalıev.
Jaıyq jaǵalaýyn bekitý
BQO tabıǵı resýrstar jáne tabıǵat paıdalanýdy retteý basqarmasy basshysynyń orynbasary Darhan Zakarınniń aıtýynsha, aldyńǵy jyldardaǵy sý tasqyny Oral qalasynyń ońtústiginde Jaıyq ózeniniń jaǵalaýyn bekitý qajettigin kórsetti.
Naqtyraq aıtqanda, jyldar boıy sý tasqyny saldarynan Strıjachenko (burynǵy ataýy Chıchernıaıa) kóshesinen eski kemejaıǵa deıin Jaıyq jaǵalaýy qarqyndy erozııaǵa ushyrap, ózen arnasy qalaǵa qaraı jyljýda.
— Qazirgi ýaqytta jaǵalaý odan 3-5 metr qashyqtyqta ornalasqan turǵyn úılerge jaqyndady. Birqatar úılerdiń baý-baqshasy jartylaı sý astynda qalǵan. Sondyqtan apatty jaǵdaı týyndap, bul turǵyn úıler men qora-qopsynyń buzylýyna ákelip soǵýy múmkin. Sol sebepti oblys ákimdigi jaǵalaýdy bekitý jóninde sheshim qabyldady, — deıdi basqarma basshysynyń orynbasary.
Onyń aıtýynsha, Shamsýtdınov kóshesinen eski kemejaıǵa deıin Jaıyq ózeniniń jaǵalaýyn bekitýge 792,7 mln teńge qajet.
Al Strıjachenko kóshesinen Shamsýtdınovke deıingi aralyqqa 881,7 mln teńge kerek.
Óńirdegi sý qoımalary tola ma?
Qazsýshar Batys Qazaqstan fılıalynyń dırektory mindetin atqarýshy Raýan Husaıynovtyń málimdeýinshe, mekeme teńgerimine memleketaralyq mańyzy bar Qaraózen men Saryózendegi sý sharýashylyǵy nysandary, Jánibek sýarmalaý-sýlandyrý júıeleri kiredi.
Oǵan qosa oblysaralyq mańyzdaǵy Jaıyq-Kóshim sýarmalaý-sýlandyrý júıesi men Shaǵan ózenindegi Shaǵan sý qoımasyn, Sholaqańqatydaǵy Sholaqańqaty jáne Embýlatovka ózenindegi sý qoımasy jáne Sulýsaı sý qoımasyn paıdalanady.
— Jaıyq-Kóshim sýarmalaý-sýlandyrý júıesiniń 4 sý qoımasynyń jalpy kólemi — 260,3 mln tekshe metr. Jaıyq-Kaspıı basseındik ınspektsııasy arnaıy sý paıdalanýǵa bergen ruqsatqa sáıkes jyldyq sý alý kólemi — 607,0 mln tekshe metr. 18 naýryz kúngi saǵat 12.00-degi málimet boıynsha atalǵan sý qoımalary 119,0 mln tekshe metrge nemese 45,6 paıyzǵa toltyryldy, — deıdi Raýan Erlanuly.
Sol sekildi Saryózen sýarmalaý-sýlandyrý júıesi boıynsha sý qoımalarynyń jobalyq kólemi 111,4 mln tekshe metr bolsa, naqtysy — 101,6 mln tekshe metr nemese 91 paıyzǵa oryndaldy. Qaraózendegi osyndaı júıe boıynsha sý qoımalary 41,0 mln tekshe metrge nemese 39,0 paıyzǵa (104,6 mln tekshe metr) toltyryldy.
«Qazsýshar» RMK Batys Qazaqstan fılıalynyń qyzmetkerleri Reseıdiń kórshiles Orynbor jáne Saratov oblystarynyń sý qyzmetterimen únemi baılanys ustap otyrady. Fılıaldyń sharýashylyqaralyq júıeleri boıynsha sý sharýashylyǵy jaǵdaıy turaqty, erekshe baqylaýda.
— Bıylǵy 10 naýryzdan bastap Irekli qoımasynan Jaıyqqa sekýndyna 201 tekshe metr sý jiberilse, búgin sonyń kólemi 30 tekshe metrge deıin azaıtyldy. Sondaı-aq Qaraózende ornalasqan Reseıdiń Prıýzensk qoımasynan Batys Qazaqstan oblysyna sekýndyna 43 tekshe metr, Orlov-Gaı qoımasynan 69,1, Varfolomeevten 2 tekshe metr sý jiberilýde. Transshekaralyq Shaǵan ózenindegi Shaǵan sý qoımasynyń deńgeıi — 26,88 metr, kólemi — 13,03 mln tekshe metr, — deıdi fılıal basshysy.
Batys Qazaqstan oblysynyń ońtústik aýdandary úshin Reseıden Edil sýy satyp alynatyny málim. Ótken jyly «Saratovmelıovodhoz» FMBB-men jasalǵan kelisimshartqa sáıkes Qaraózen men Saryózen arqyly 105 mln tekshe metr Edil sýy alynǵan.
— 2025 jyly Edil sýyn BQO aýmaǵyna jetkizý úshin búginde Reseı tarapynan tarıf bekitý, sondaı-aq kelisimshart jasasý boıynsha ázirlik júrip jatyr, — deıdi ol.
Memleket basshysynyń tapsyrmasyna sáıkes óńirde Kaztalov aýdany Jalpaqtal aýyly tusynda Qaraózende sý qoımasy qurylysy júzege asyrylýy tıis.
Fılıaldyń málimetine qaraǵanda, atalǵan joba boıynsha ótken jyly memlekettik saraptamanyń oń qorytyndysy alynǵan. Qazirgi tańda iske asyrý jumystaryn júrgizý úshin jobalyq-smetalyq qujattama tolyq kólemde Sý resýrstary jáne ırrıgatsııa mınıstrligine joldandy.
BQO tabıǵı resýrstar jáne tabıǵat paıdalanýdy retteý basqarmasynyń málimetine qaraǵanda, oblys boıynsha aýdandyq kommýnaldyq menshiktegi 22 sý qoımasy bar.
Qazirgi tańda basqarmaǵa qarasty «Batysırrıgatsııa» mekemesi teńgerimine 9 sý qoımasy alynǵan. Bıylǵy sý tasqyny qaýipsiz ótkizilip, bul qoımalarǵa sý jınaqtaý jumystary júrgizilgen.
Osylaısha, óńirde sýdyń bógetter men joldy jyryp ketý derekteri bolmasa, jalpy tasqynnyń qalypty ótip jatqany baıqalady.
Eske sala keteıik, budan buryn Batys Qazaqstanda tasqyn sýdan keler qaýip qandaı ekendigin jazǵan bolatynbyz.
Sondaı-aq Batys Qazaqstanda 25 sý qoımasy qanaǵattanarlyqsyz kúıde qalyp otyr.