Baǵa men tarıf: el óńirlerindegi ınflıatsııa deńgeıi

ASTANA. KAZINFORM – Ulttyq statıstıka bıýrosy naýryz aıyndaǵy óńirlerdegi ınflıatsııaǵa sholý jasady.

Инфляция
Фото: Kazinform/ Freepik

Ótken jylǵy naýryzben salystyrǵanda tarıfter sýyq sýǵa – 88,4%, sý burýǵa – 23,7%, ortalyqtan jylytýǵa – 19%, ystyq sýǵa – 14,6%, elektr energııasyna – 14,3%, taratý jelileri boıynsha tasymaldanatyn gazǵa – 13,3%, qoqys shyǵarýǵa – 11,1%, turǵyn úıdi kútip ustaýǵa jumsalǵan tólem 11% ósti.

Baǵa keshendi demalystardy uıymdastyrý qyzmetterine – 47,3%, baılanys qyzmetterine – 13,9%, densaýlyq saqtaý qyzmetterine – 13,4%, jeke kólik quraldaryna tehnıkalyq qyzmet kórsetý jáne jóndeýge – 12,9%, shashtarazdar men jeke qyzmet kórsetý oryndary qyzmetterine – 12,6%, qoǵamdyq tamaqtandyrý qyzmetterine – 11,3%, demalys jáne sporttyq is-sharalar salasyndaǵy qyzmetterine 9,2% joǵarylady. Jolaýshylar temir jol kóligimen jol júrý – 23,6%, qalalyq avtobýspen – 11,2%, jolaýshylar áýe kóligimen 10% qymbattady. Turǵyn úıdi jalǵa alý tólemi 14,9% ósti.

Baǵa deńgeıi dybys-beıne sholý jabdyǵyna – 48%, zergerlik buıymdar jáne saǵattarǵa – 26,6%, jańa jeńil avtomobılderge – 21,6%, edenge arnalǵan kilemder men kilemdik jabyndarǵa – 13,9%, kıim jáne aıaq kıimge – 10,9%, jıhaz jáne úıge qajetti zattarǵa 10% ósti. Suıytylǵan gaz ballondaǵy – 23%, aǵash 14,8% qymbattady.

Baǵanyń ósýi kartopqa – 66,4%, basty pııazǵa – 32,2%, qyryqqabatqa – 27,3%, mıneraldy jáne aýyz sýǵa – 17,1%, kúnbaǵys maıyna – 16,8%, kondıterlik ónimderge – 15%, qyzanaqtarǵa – 14,9%, banandarǵa – 14,6%, alkogoldi ishimdikter jáne temeki ónimderine – 13%, sary maıǵa – 12,2%, jemis jáne kókónis shyryndarǵa – 11,4%, sıyr etine – 11,2%, salqyndatylǵan sýsyndarǵa – 11,1%, balyq jáne teńiz ónimderine 10,6% belgilendi. Baǵanyń tómendeýi qaraqumyq jarmasyna – 17,7%, jumyrtqalarǵa – 8,3%, sábizge – 7,4%, kúrishke 6,3% baıqaldy.

Óńirler bólinisinde 2025 jylǵy naýryzda ınflıatsııa ortasha respýblıkalyq deńgeıden asatyn jeti óńirde qalyptasty, olardyń ishinen eń joǵary – Astana qalasynda (13,3%), Qaraǵandy (12,1%), Aqmola (12%) oblystarynda.

Aıta keteıik, Dúnıejúzilik bank esebine sáıkes, 2025 jyldyń basynda Qazaqstannyń ekonomıkalyq belsendiligi senimdi ósim kórsetip otyr. Degenmen, ınflıatsııalyq táýekel saqtalýda

Сейчас читают