Atyraýda adam óltirýge oqtalǵan jigit 8 jylǵa sottaldy
Atyraý oblysynyń qylmystyq ister jónindegi mamandandyrylǵan aýdanaralyq sotynda QR Qylmystyq kodeksiniń 24-babynyń 3-bóligi, 99-babynyń 1-bóligimen (Adam óltirýge oqtalý) kúdikke ilikken M.-ǵa qatysty qylmystyq is qaraldy.
«Bıylǵy 9 naýryzda sottalýshy M. buryn ózimen birge turǵan áıeldiń úıiniń aýlasyna kirgen. Sol kezde áıeldi ózge er adamdarmen kórgen. Qyzǵanyshtyń saldarynan jábirlenýshige pyshaq ala umtylǵan. Sóıtip, jábirlenýshiniń basy men denesine pyshaqpen birneshe jaraqat salǵan. Osy kezde oqıǵa kýágeri F. júgirip kelgen. Kýáger óziniń tanysy B.-ny kómekke shaqyrǵan. Aıqaıdy estip úıinen júgirip shyqqan B. jábirlenýshige qaraı pyshaqpen ketip bara jatqan M.-ny kórip, onyń betine buryshty ballondy shashyp jibergen», -dep habarlady sottyń baspasóz qyzmeti.
Jábirlenýshi dene jaraqatymen aýrýhanaǵa jetkizilgen.
Prokýror sottalýshyǵa 8 jyl merzimge bas bostandyǵynan aıyrý jazasyn taǵaıyndaýdy suraǵan. Jábirlenýshi prokýrordyń pikirimen kelisken. Al, sottalýshy kinásin ishinara moıyndaǵan.
«Sottalýshynyń kinási jábirlenýshi men kýágerdiń jaýaptarymen, saraptama qorytyndylarymen, oqıǵa bolǵan jerdi qaraý hattamalarymen jáne beınejazbalarmen dáleldendi. Jaza taǵaıyndaý kezinde M.-nyń qylmystyq jaýaptylyǵy men jazasyn jeńildetetin mán-jaı retinde onyń jas balalarynyń bary eskerildi. Aýyrlatatyn mán-jaılar anyqtalǵan joq. Sot M.-ǵa 8 jyl merzimge bas bostandyǵynan aıyrý túrindegi jaza taǵaıyndady», -dep málim etti sottyń baspasóz qyzmetinen.
Sot úkimi zańdy kúshine engen joq.
Eske sala ketelik, buǵan deıin Atyraý oblysynda 5 adam mert bolǵan jol apatyna kináli júrgizýshi sottalǵanyn jazǵan edik.
