Qyzǵanyshtan áıel men 2 balany órtep jibergen atyraýlyq ómir boıyna sottaldy
ATYRAÝ. KAZINFORM — Atyraý oblysynda er adam bótenniń úıine qasaqana órt qoıǵan. Sonyń saldarynan uıyqtap jatqan 2 bala oqıǵa ornynda, al, anasy aýrýhanada kóz jumdy. Sot 3 adamnyń ólimine kinálini ómir boıyna sottady.
Bul qylmystyq is Atyraý oblysynyń qylmystyq ister jónindegi mamandandyrylǵan aýdanaralyq sotynda qaraldy. Sottalýshyǵa QR Qylmystyq kodeksiniń 149-babynyń 2-bóligimen, 202-babynyń 2-bóliginiń 1,5-tarmaqtarymen, 99-babynyń 3-bóligimen, 99-babynyń 2-bóliginiń 5,6,15-tarmaqtarymen, 24-babynyń 3-bóligimen, 99-babynyń 2-bóliginiń 5,6,15-tarmaqtarymen (Turǵynjaıǵa zańsyz basyp kirý, bótenniń múlkin qasaqana búldirý (órt qoıý tásilimen), iri kólemde zalal keltirý, basqa adamdardyń ómirine qaýipti tásilmen, asa qatigezdikpen úsh adamdy qasaqana óltirý (onyń ishinde eki jas bala), adamdy óltirýge oqtalǵany úshin) aıyp taǵylǵan.
«Sottalýshy jábirlenýshimen kezdesip júrip, keıin aralarynda kelispeýshilik týyndaǵan. Jábirlenýshi sonyń saldarynan qarym-qatynasty toqtatýdy sheshken. Alaıda, sottalýshy jábirlenýshiniń páterine ekinshi qabattaǵy jatyn bólmeniń tereze arqyly kirgen. Jábirlenýshi kezdesýin jalǵastyrmasa, benzın shashyp órteıtinin, pyshaq taqap, óltiremin dep qorqytqan. Óz ómiri úshin qaýiptengen jábirlenýshi sottalýshyǵa balalarynyń (birinshi nekeden) uıyqtap jatqanyn, óziniń dóner jegisi kelip turǵanyn aıtyp, sottalýshyny páterden aldap shyǵaryp jiberip, tanysyn kómekke shaqyrǵan. Ol sottalýshyǵa qyz balany mazalamaýyn aıtqan. Jábirlenýshi sottalýshynyń qaıtyp keletinin bilip, tanysyna óziniń jáne balalarynyń qasynda qalýyn suraǵan», — dep habarlady sottan.
Sottalýshy jábirlenýshiniń tanysymen birge páterge kirip ketkenin kórip, ashýǵa boı aldyrǵan. Qyzǵanyshtan 5 lıtrlik bótelkemen benzın, ottyq pen qaǵaz alyp, qaıtadan páterge tereze arqyly kirgen. Páterde jábirlenýshiniń eki balasy men tanysy uıyqtap jatqanyn bile tura, benzın shashyp, úıdi órtegen. Sóıtip, oqıǵa ornynan qashyp ketken.
Jábirlenýshi órtten qatty kúıik alǵan. Balalaryn qutqarýǵa jete almaı, tanysy ekeýi tereze áınegin syndyryp, dalaǵa sekirgen. Órt saldarynan jábirlenýshiniń 10 jasar uly men 7 jasar qyzy páterde qaza boldy. Denesiniń 90 paıyzyn kúıik shalǵan jábirlenýshi aýrýhanada kóz jumǵan. Al, onyń tanysy tiri qalǵan.
Sottalýshynyń kinási jábirlenýshilerdiń, kýálardyń jaýaptarymen, oqıǵa ornyn qaraý hattamalarymen, saraptama qorytyndylarymen, beınejazbalarmen dáleldengen. Saraptamaǵa sáıkes, sottalýshy affekt jaǵdaıynda bolmaǵan, psıhıkalyq deni saý bolǵan.
Prokýror men jábirlenýshiler sottalýshyny ómir boıyna bas bostandyǵynan aıyrýdy surady. Biraq, sottalýshy kinásin moıyndamaı, óziniń affekt jaǵdaıynda bolǵanyn aıtyp, ózin aqtaýdy surady. Qorǵaý tarapy sottalýshyny aqtaýdy surady.
«Qylmystyq jaýaptylyq pen jazany jeńildetetin mán-jaılar anyqtalmady. Sottalýshy QR Qylmystyq kodeksiniń 149-babynyń 2-bóligimen, 202-babynyń 2-bóliginiń 1,5-tarmaqtarymen, 99-babynyń 3-bóligimen, 99-babynyń 2-bóliginiń 5,6-tarmaqtarymen, 24-babynyń 3-bóligi — 99-babynyń 2-bóliginiń 5,6-tarmaqtarymen kináli dep tanyldy. Ol ómir boıyna bas bostandyǵynan aıyrý jazasyna sottaldy. Jábirlenýshilerdiń paıdasyna materıaldyq jáne moraldyq zalal óndirildi», — dep málim etti sottan.
Sot úkimi zańdy kúshine engen joq.
Eske sala keteıik, budan buryn Atyraýda basseınge batqan 10 jasar qyzdyń ólimine kináli qutqarýshy shartty túrde sottalǵanyn jazǵan edik.