Aqtóbe oblysynyń iri kásiporyndary tehnologııalyq jańǵyrtýǵa 400 mlrd teńge ınvestıtsııa salmaq
Atap aıtqanda, Berdibek Saparbaev «Energosıstema» JShS jáne Aqtóbe ferroqorytpa zaýytyna bardy, dep habarlaıdy Aqtóbe oblysy ákiminiń baspasóz qyzmeti.
Óndiristik nysandarda aımaq basshysy tehnologııalyq jańǵyrtý júrgizilýi tıis barlyq kásiporyndar basshylarynyń qatysýymen keńes ótkizdi.
«Memleket basshysynyń tapsyrmalaryn oryndaý úshin naýryz aıynda kásiporyndardy jańǵyrtýǵa arnalǵan jol kartasy bekitildi, onda ınvestıtsııalardyń naqty somasy, merzimderi men kútiletin nátıjeleri kórsetilgen. Oblystyń jıyrma iri kásiporynymen óndiriske tsıfrlyq tehnologııalardy engizý jáne jańǵyrtý boıynsha is-sharalar jospary jasaldy. Bul iri kásiporyndardyń qyzmetine, tutastaı alǵanda, oblys ekonomıkasynyń damýy táýeldi deýge bolady. Jyl sońyna deıin olar tehnıkalyq qaıta jańǵyrtýǵa 12 mlrd teńge qarjy salýy tıis. Biz «Energosıstema» JShS men Aqtóbe ferroqorytpa zaýytyndaǵy tsehtardyń jumys nátıjesimen tanystyq. Nátıjeleri jaman emes», - dedi Berdibek Saparbaev.
Oblys ákiminiń orynbasary Qaırat Bekenov tehnologııalyq jańǵyrtý nátıjesi boıynsha ónerkásiptik óndiris kóleminiń ósip kele jatqanyn aıtyp ótti.
Úshinshi toqsannyń qorytyndysy boıynsha barlyq áleýmettik-ekonomıkalyq kórsetkishterde ósý baıqaldy. Aımaqtyń ónerkásip salasynyń QQK jalpy kólemi 104,7% qurady. Aqtóbe oblysy óńdeý ónderkásibi boıynsha elimizde birinshi oryndy ıelendi. Jalpy bıylǵy jyly 20 kásiporyn 12 mlrd teńgege jańartylatyn bolady. Búgingi tańda 15 kásiporynda jalpy quny 9,5 mlrd teńge bolatyn jumys aıaqtaldy, jyldyń aıaǵyna qaraı taǵy bes kásiporyn 2,5 mlrd teńgege tehnologııalyq úderisin jaqsartady dep kútilýde.
Atap aıtqanda, «Voshod-Orıel» JShS jalpy qýaty 4 MVt bolatyn eki generatorlyq qondyrǵylarda gazdy porshendi elektr stansasyn ornatyp, qurǵatylǵan materıaldar qoımasy jańǵyrtyldy, ınvestıtsııalardyń jalpy kólemi 1,3 mlrd. teńgeden asyp jyǵylady. «Energosıstema» JShS-niń 1,1 mlrd teńgeni quraıtyn joǵary voltty qosalqy stansalarynyń jabdyqtaryn jańǵyrtý jáne qaıta qurý jumystary úzilissiz elektrmen jabdyqtaýdy qamtamasyz etedi.
«PP Tehnodom ST-KZ» JShS-de quny 600 mln teńge bolatyn tirkeme tehnıkasyn, gaz tasyǵyshtardy, benzın tasyǵyshtardy óndiretin qural-jabdyqtar jelisin keńeıtý jumystary júrgizilýde. «AZHS» AQ-da hromdy óndiristik prtsesten avtomattyq tártipte aıyrýdy jaqsartýǵa múmkindik beretin jańa fıltr-presster qondyrylýda.
«Transenergo» AQ-da 2,8 mlrd. teńgege toqtaýsyz jylýmen jabdyqtaýdy, jylý shyǵyny men jelilerdiń tozýyn tómendetýdi qatamasyz etetin qazandyq jáne jylý jelilerin qaıta qurý men jańǵyrtý jumystary júrgizilýde.
Jalpy, jyldyń qorytyndysy boıynsha jańǵyrtýdan eńbek ónimdiligin 12,5% arttyrý, ónimniń ózindik quny men qaıta óńdelýin tómendetý, jaraqattanýdy 10% azaıtý, sonymen qatar, jańa jelilerdi iske qosý esebinen shyǵarylatyn ónimniń ekologııalyq jaǵdaıyn jaqsartý men tańdaýyn keńeıtý tıimdiligi kútilýde.
Jaqyn aradaǵy bes jylda kásiporyndar qural-jabdyqtardy jańǵyrtýdy kem degende 400 mlrd teńgege júrgizetin bolady.
Іri kásiporyndar sondaı-aq, 4.0 ındýstrııalandyrý elementterin engizý jumystaryn júrgizýde. Sonyń nátıjesinde jyl sońyna deıin óndiriletin ónimniń qosymsha ósimi men óndiristik-basqarý tehnologııasynyń jańa deńgeıge kóterilýi kútilip otyr.
«Jalpy jańǵyrtý protsesi jaman júrgizilip jatqan joq. Alaıda kórsetkishterdi oryndaýda artta qalyp jatqan kásiporyndar da bar. Prezıdent tapsyrmasyn oryndaý úshin barlyq sharalardy qoldanýlaryńyzdy suraımyn, moıyndaryńyzǵa alǵan mindetterdiń barlyǵy oryndalýy tıis. Jalpy el ekonomıkasynyń damýy tehnologııalyq jańǵyrtýǵa baılanysty, sizderdiń óndirgen ónimderińiz básekege qabiletti bolýy qajet. Jańǵyrtýǵa barlyq sala qatysýy kerek, sonyń ishinde áleýmettik sala da. Bul sizderdiń «EKSPO-2017» kórmesi kezinde tanysqan jobalaryńyzǵa da qatysty, úzdik thnologııalar jergilikti óndiristerge engizilýleri tıis. Biz óz tarapymyzdan qajetti kómek pen qoldaýdy kórsetetin bolamyz», -dep atap ótti oblys ákimi.
Kóshpeli jıynnyń qorytyndysyn túıindegen óńir basshysy jumys pen qyzmetti satyp alýda qazaqstandyq mazmunnyń úlesin arttyrý qajettigine, ShOB sýbektilerin qoldaýǵa jáne barlyq josparlanǵan óndiristik kórsetkishterdi oryndaýǵa basa nazar aýdardy.
