Jańadan qurylǵan óńirler úı salýda kósh bastap tur
El óńirlerinde memlekettik baǵdarlamalardy iske asyrý aıasynda segiz aıda shamamen 10 mln sharshy metr turǵyn úı paıdalanýǵa berildi. Bul – ótken jyldyń sáıkes kezeńimen salystyrǵanda 13% kóp jáne 15,3 mln sharshy metrdi quraıtyn jyldyq jospardyń 65% quraıdy. QazAqparat bul týraly Úkimettiń baspasóz qyzmetine silteme jasap habarlaıdy.
Jalpy segiz aıda respýblıka boıynsha 86 616 turǵyn úı salynǵan, onyń 22 368-i – jeke turǵyn úı. Salynǵan ınvestıtsııa kólemi – 1,7 trln teńge, bul ótken jylǵy kórsetkishpen salystyrǵanda 1,5% joǵary.
Jańa turǵyn úılerdi paıdalanýǵa berý kólemi barlyq óńirlerde artqan:
- Ulytaý oblysy – 156,7%,
- Abaı oblysy – 128%,
- Almaty oblysy – 103,5%,
- Jetisý oblysy – 106,8%,
- Pavlodar oblysy – 115,8%,
- Aqmola oblysy – 103,2%,
- Túrkistan oblysy – 108,1%,
- Shyǵys Qazaqstan oblysy – 107,2%,
- Qostanaı oblysy – 103,6%,
- Soltústik Qazaqstan oblysy – 105,1%,
- Qyzylorda oblysy – 119,8%,
- Aqtóbe oblysy – 102,2%,
- Jambyl oblysy – 101,2%,
- Batys Qazaqstan oblysy – 100,2%,
- Shymkent qalasy – 119,4%,
- Almaty – 122,5%,
- Astana – 139,5%.
Neǵurlym qalypty kórsetkish Qaraǵandy (99%), Mańǵystaý (96,3%) jáne Atyraý (73,3%) oblystarynda baıqalady.
Málim bolǵandaı, Memleket basshysynyń tapsyrmasymen bekitilgen Turǵyn úı-kommýnaldyq ınfraqurylymdy damytýdyń 2023-2029 jyldarǵa arnalǵan tujyrymdamasy sheńberinde barlyq qarjylandyrý kózderi esebinen elimizde 111 mln sharshy metr turǵyn úı salý josparlanyp otyr.
2023 jyly – 15,3 mln sharshy metr
2024 jyly – 15,5 mln sharshy metr
2025 jyly – 15,7 mln sharshy metr
2026 jyly – 15,9 mln sharshy metr
2027 jyly – 16,1 mln sharshy metr
2028 jyly – 16,3 mln sharshy metr
2029 jyly – 16,5 mln sharshy metr