Jyl qorytyndysy: sýmen qamtamasyz etý jobalary, sý kodeksi jáne halyqaralyq kelisimder
Qazirgi zamanda sý qory paıdaly qazbalar sekildi qundy resýrs bolyp tabylady. Jahandyq klımattyń ózgerýin eskersek, ony únemdi jáne tıimdi paıdalaný máselesi buryn-sońdy bolmaǵan mańyzǵa ıe. Sondyqtan bul salany damytý erekshe nazarda, dep jazady Primeminister.kz saıty.
1 qyrkúıekte QR Prezıdenti Qasym-Jomart Toqaevtyń Jarlyǵymen Sý resýrstary jáne ırrıgatsııa mınıstrligi quryldy. «Elimiz úshin sýdyń mańyzy munaı, gaz nemese metaldan kem emes. Sý sharýashylyǵy júıesin tıimdi damytý máselesimen derbes mekeme aınalysýy qajet dep sanaımyn», — dedi Memleket basshysy.
Mınıstrlik qysqa aralyqta qurylyp, jumys istegenine qaramastan, naqty nátıjelerge qol jetkizip otyr. Salaǵa qajetti normatıvtik qujattar ázirlenip, sý resýrstarynyń bazasyn ulǵaıtý boıynsha jobalar júzege asyrylyp jatyr. Halyqaralyq yntymaqtastyq damyp keledi. Bul týraly tolyǵyraq Primeminister.kz redaktsııasynyń sholýynan oqyńyzdar.
Normatıvtik baza
Sý kodeksiniń jobasy ázirlendi. Qujatta gıdrotehnıkalyq qurylystardyń qaýipsizdigi, sýarý jáne drenaj, sýmen jabdyqtaý jáne sý burý máseleleri qamtylǵan. Kodekstiń negizgi maqsaty – Qazaqstannyń sý resýrstarynyń áleýetin saqtaý.
Sý resýrstaryn basqarý júıesin damytýdyń 2024-2030 jyldarǵa arnalǵan tujyrymdamasy ázirlendi. Bul sýarmaly aýyl sharýashylyǵy alqaptarynyń kólemin 2,2 mln gektarǵa deıin ulǵaıtýǵa, sý únemdeý tehnologııalarynyń úlesin 40%-ǵa deıin arttyrýǵa, sýarý kezinde sý ysyrabyn 15%-ǵa deıin tómendetýge múmkindik beredi.
QR-nyń sý sharýashylyǵyn damytýdyń 2024-2030 jyldarǵa arnalǵan keshendi jospary ázirlendi. Ony júzege asyrý elimizdiń sý resýrstarynyń kólemin 3,7 tekshe km arttyrýǵa, sýarý barysynda sý ysyrabyn azaıtýǵa jáne onyń kólemin 3 tekshe km arttyrýǵa, 55 myńnan astam halqy bar 41 eldi mekendi sýmen qamtamasyz etýge, sondaı-aq elimizdiń kórshiles elderden sý jetkizý boıynsha táýeldiligin 25%-ǵa azaıtýǵa múmkindik beredi.
2024 jyldyń 1 qańtarynan bastap keıbir sý sharýashylyǵy qyzmetkerleriniń jalaqysy orta eseppen 25%-ǵa ósedi, bul úshin tıisti sharalar ázirlendi.
Salaǵa mamandar qajet. Sý resýrstary jáne ırrıgatsııa mınıstrligi joǵary jáne joǵary oqý ornynan keıingi bilim berý mamandyqtarynyń klassıfıkatoryna túzetýler engizý jáne sý sektory boıynsha birqatar jańa baǵdarlamalar engizý, sondaı-aq qazaqstandyq stýdentterdi sýǵa baılanysty mamandyqtar boıynsha jaqyn jáne alys shetelde ornalasqan joǵary oqý oryndarynda oqytý úshin granttar bólý týraly usynystarmen shyqty.
Resýrstyq baza jáne ınfraqurylym
2024-2026 jyldary el boıynsha 20 jańa sý qoımasynyń qurylysyn bastaý jáne 15 sý qoımasyn qaıta jańǵyrtý josparlanyp otyr. Sýarý júıeleriniń tozýy máselelerin sheshý úshin uzyndyǵy 3500 km quraıtyn 339 kanal kúrdeli jóndeýden ótti.
Ulttyq gıdrogeologııalyq qyzmet qurylady. Ol jerasty sýlaryna monıtorıng jáne taldaý jasaıdy, izdeý jáne barlaý jumystaryn uıymdastyrady jáne júrgizedi, sondaı-aq gıdrogeologııalyq uńǵymalardy joıý jáne konservatsııalaýmen aınalysady. Búginde Qazaqstanda 4 540 ken orny barlanǵan.
2023 jyly Aqmola oblysynda 12 aýyl ortalyqtandyrylǵan sýmen qamtylsa, sý qubyryn tartý arqyly taǵy 17 aýylǵa aýyz sý jetti
Aqmola, Almaty, Atyraý, Ulytaý, Qyzylorda, Mańǵystaý, Túrkistan jáne Soltústik Qazaqstan oblystarynda jalpy sany 868 myń turǵyny bar 375 eldi mekendi sýmen qamtamasyz etý boıynsha 33 jobany júzege asyrý jalǵasyp jatyr.
Túrkistan oblysynda 31 788 gektar jerge sý únemdeý tehnologııasy engizilgen. 9403 gektarlyq bir alqaptan jylyna 2-3 ónim alý jobasy sýdy eki ese únemdeýge múmkindik berdi
Almaty, Jambyl, Qyzylorda jáne Túrkistan oblystarynda 105,1 myń gektar aýmaqta ırrıgatsııa jáne drenajdyq júıelerdi damytý jobasy júzege asyrylýda.
2023 jyly Pavlodar oblysynda sýarmaly jerlerdiń kólemi 15,8 myń gektarǵa ulǵaıyp, 166 myń gektardy qurady. Sonymen qatar 17,5 myń ga alqaptaǵy sýarmaly alqaptarǵa IKI tartý boıynsha 9 joba júzege asyrylýda
Qanysh Sátbaev atyndaǵy kanaldan Esil jáne Nura ózenderine sý jiberildi. Bul Astana qalasyn sýmen qamtamasyz etýdiń turaqtylyǵyn arttyrdy.
Halyqaralyq yntymaqtastyq
Kórshi memlekettermen sý qaýipsizdigi boıynsha kelissózder belsendi júrgizildi. Olardyń qorytyndysy boıynsha 2024 jyldyń 1 sáýirine deıin Syrdarııa ózenine 11,1 tekshe km sý keledi, «Dostyq» memleketaralyq kanaly arqyly 487 mln tekshe metr sý alynady dep kútilýde.
Bul Túrkistan jáne Qyzylorda oblystarynda vegetatsııalyq kezeńge qajetti sý kólemin jınaqtaýǵa, sondaı-aq Aral teńizine 1,6 tekshe km sý jiberýge múmkindik beredi.
Qyrǵyzstanmen Jambyl oblysyna sý berý jóninde kelisim jasaldy. Bishkektegi kelissózder nátıjesinde Talas ózenindegi «Túıte» kanaly arqyly sý berýdi qalpyna keltirý týraly sheshim qabyldandy.
Mınıstrlik Qytaımen 20-dan astam ózen, onyń ishinde Ertis, Іle, Emel ózenderi boıynsha kelissózder júrgizip jatyr. Búginde taraptar kelisimniń birqatar baptary boıynsha sý bólý máselesine qatysty ortaq kelisimge keldi.
Sonymen qatar Qyrǵyzstan, Tájikstan, Túrkimenstan jáne Ózbekstannyń qatysýymen Ortalyq Azııa elderiniń sý-energetıkalyq yntymaqtastyǵy mehanızmi týraly kelisim jobasy ázirlenýde.
