Jaz mezgilinde adamdar qandaı juqpaly aýrýlarmen jıi aýyrady
Dárigerdiń aıtýynsha, ınfektsııa tamaq, sý, kir qol jáne basqa zattar arqyly juǵýy múmkin.
«Kóp taraǵan aýrýlardyń biri - Salmonella bakterııasy qozdyratyn salmonellez. Aýrý belgileri - júrek aınýy, qusý, dıareıa, teri jáne kózdiń sarǵaıýy. Infektsııanyń aldyn alý úshin tek taza aýyz sý men jańa pisken, balǵyn taǵamdy paıdalaný kerek, tamaq isher aldynda qoldy muqııat jýý kerek», - deıdi dáriger.
Onyń sózinshe, basqa da ınfektsııa túrleri bar.
Mysaly Escherichia coli týdyratyn esherıhıoz. Onyń belgileri - qandy dıareıa, júrek aınýy, qusý jáne ishtiń aýyrýy.
Infektsııany boldyrmaý úshin jaqsy pisken etti jep, tamaq isher aldynda qoldy jaqsylap jýý kerek.
Dızenterııa - Shigella bakterııasy týdyratyn ınfektsııa. Belgileri: qandy dıareıa, júrek aınýy, qusý jáne ishtiń aýyrýy.
Tyrysqaq - Vibrio bakterııasy týdyratyn ınfektsııa. Belgileri: suıyq dıareıa, júrek aınýy jáne qusý.
«Infektsııanyń aldyn alý úshin taza aýyz sý men jańa pisken, balǵyn, jaqsy pisken taǵamdy tutyný kerek, tamaq isher aldynda qoldy jaqsylap jýý kerek. Jaqsy gıgıena, taza tamaq pen sý ǵana asqazan-ishek ınfektsııalarynyń aldyn alýǵa kómektesetinin este ustaǵan jón. Aýrýdyń belgileri baıqalsa, keńes alyp, em alý úshin dárigerge qaralyńyz», - dep túıindedi Bópesh Ámirhanova.