Túrkistan oblysynda 896 myń gektarǵa aýyl sharýashylyǵy daqyldary egiledi
TÚRKІSTAN. KAZINFORM - Óńirde jazdyq daqyldardy egý jumystary bastaldy.

Túrkistan oblysynda egis naýqanyna daıyndyq jáne aýyl sharýashylyǵy alqaptaryn sýmen qamtamasyz etý jumystary bastaldy. Bıyl 896 myń gektarǵa aýyl sharýashylyǵy daqyldaryn egý josparlanyp otyr. Bul ótken jylmen salystyrǵanda 26 myń gektarǵa artyq.
Egistik alqaptarynyń qurylymy:
•Jazdyq daqyldar: 518 myń ga
•Kúzdik daqyldar: 204 myń ga
•Kópjyldyq shópter: 174 myń ga (jońyshqany qosqanda)
Fermerlerge qoldaý kórsetý
Aýyl sharýashylyǵy taýaryn óndirýshilerdiń úzdiksiz jumysyn qamtamasyz etý úshin dızel otynynyń jeńildetilgen baǵasy belgilengen. ıAǵnı, lıtri 254 teńge. Bul naryqtyq baǵadan 13-15 paıyzǵa tómen.
— Óńirlik operatorlar arqyly dızel otynyn úzdiksiz jetkizýdi qamtamasyz etý kerek. Sondaı-aq jergilikti sharýalarǵa mıneraldy tyńaıtqyshtar men sapaly tuqymnyń der kezinde jetkizilýine kepildik berý mańyzdy. Sýdy únemdeıtin tehnologııalardy qoldanýdy keńeıtýge erekshe nazar aýdarý qajet, - dedi oblys ákimi Nuralhan Kósherov.
Sý ınfraqurylymy
Oblysta sýarý tıimdiligin arttyrý úshin uzyndyǵy 59 shaqyrymdy quraıtyn 12 sý aıdynyna kúrdeli jóndeý jumystary josparlanǵan. Bul baǵytta Islam damý banki jańǵyrtýǵa 5,4 mlrd teńge bóldi.
Jumystyń negizgi baǵyttary:
•166 shaqyrym kanaldy betondaý («Turan sý»),
•10 sý nysanyn «Qazvodhoz» balansyna berý,
•130 shaqyrym kanaldy qosymsha betondaý,
•21,8 shaqyrym kanaldy mehanıkalyq tazalaý.
Uzyndyǵy 4 265,4 shaqyrymdy quraıtyn 25 sý qoımasy, bir sý rettegishi jáne 269 kanaldy kúrdeli jóndeýge jobalyq-smetalyq qujattar ázirlenýde.
Sý resýrstarynyń jaǵdaıy
Túrkistan oblysynda egistik alqaptaryn sýarý úshin jyl saıyn 4,9 mıllıard tekshe metr sýarmaly sýdyń lımıti belgilenýde. Alaıda oblystyń sýarmaly sýǵa degen naqty suranysy 5,8 mıllıard tekshe metrge jetip otyr.
Qajetti sý kóleminiń 63 paıyzy – 1 116 mıllıon tekshe metr kórshiles elderden keledi.
Búginde Shardara sý qoımasy 87 paıyzǵa tolǵan. Qyzylqum magıstraldyq kanaly sekýndyna 125 tekshe metr sý túsýde.
Aıta keteıik, budan buryn SQO-da dıqandar bıyl egistikti azaıtyp, maıly daqyl men kókónis alqabyn ulǵaıtyp jatqanyn jazǵan bolatynbyz.