Sý resýrstaryn únemdi paıdalaný ınnovatsııalyq tehnologııalardy engizýge negizdelýi tıis- Arman Qumashev
Atap aıtqanda bul baǵytta uzaq merzimdi baǵdarlamalar da ázirlenip, júzge asyryldy. Soǵan qaramastan búginde aýyzsý máselesi respýblıkamyzda tolyq sheshimin tapqan joq. Sondyqtan da áleýmettik mańyzy zor bul máseleni sheshý úshin halyqty sapaly aýyzsýmen qamtamasyz etýge baǵyttalǵan «Aq bulaq» baǵdarlamasy ázirlenip, quzyrly organdar ony júzege asyrýǵa kirisip ketti. Osy oraıda Qazaqstandaǵy sý sharýashylyǵy ahýalynan tolyq málimet alý úshin QR Aýyl sharýashylyǵy mınıstrligi Sý resýrstary komıteti tóraǵasynyń orynbasary Arman Qumashevten suhbat alýdyń sáti túsken edi.
- Arman Azatuly, sońǵy jyldary ǵalymdar aýyzsýdyń tapshylyǵyna baılanysty máseleni jıi kóterip júr. 2025 jylǵa qaraı sýdyń tapshyǵy bolyp, kúrdeli ahýal qalyptasady degen zerttemelik pikirler qanshalyqty shyndyqqa saıkes keledi?
- Sý - jer betindegi ómirdiń kózi retinde mańyzdy tabıǵı jáne strategııalyq resýrs bolyp tabylady. Sońǵy onjyldyqta búkil álemde sý resýrstarynyń ahýaly boıynsha alańdaýshylyq artyp keledi. Sebebi, halyq sany ulǵaıyp barady, sondaı-aq ónerkásip pen aýyl sharýashylyǵy qarqyndy damyp keledi. Bul óz kezeginde sýdy paıdalanýdyń kólemin arttyryp otyr. BUU málimeti boıynsha álemde jylyna aýyzsýdyń tapshylyǵy 230 mlrd. tekshe metr mólsherinde baǵalanýda. Mamandardyń boljamyna súıensek, 2025 jylǵa qaraı sýdyń jetispeýshiligi 1,3-2 trln. tekshe metrge deıin jetýi múmkin. Esepteýler boıynsha bul kezeńde aýyzsýdyń tapshylyǵyn jer betindegi halyqtyń úshten eki bóligi sezinedi. Sondyqtan da BUU Bas Assaambleıasynyń sheshimimen 2005-2015 jyldar «Sý - tirshilikke arnalǵan» atty halyqaralyq is-qımyldar onjyldyǵy bolyp bekerden-beker jarııalanǵan joq. BUU Bas Assambleıasynyń qararynda: «Onjyldyqtaǵy maqsat - barlyq deńgeıdegi sý resýrstaryna baılanysty iske asyrylyp jatqan baǵdarlamalar men jobalar boıynsha sharalarǵa jáne problemalarǵa basa nazar aýdarýǵa negizdelgen», - dep atap ótilgen.
- Al Qazaqstandaǵy sý tapshylyǵynyń boljamy qandaı?. Sonymen qatar halqymyzdy aýyzsýmen, al ekonomıkanyń salalaryn sý resýrstarymen tolyqtaı qamtamasyz etýdiń naqty josparlary bar ma?
- Qazaqstan aýmaǵy TMD-nyń eýropalyq jáne sibirlik bólikterindegi respýblıkalarmen salystarǵanda sý resýrstaryna birshama jutańdaý. Aýyzsý tapshylyǵy bizde ekologııalyq jáne ekonomıkalyq problema bolyp tabylady. Máselen halyq paıdalanatyn aýyzsýdyń kózi retinde tabıǵı sý qoımalary, ózender men kólder qarastyrylady. Osylardan sý jınaqtalady jáne ol tazartylyp, keıinnen taza sý retinde paıdalanylady. Siz aıtqan máselelerdi sheshý úshin sý qoımalary men sýdy tazartý jabdyqtarynan bastap sýmen qamtamasyz etetin nysandarǵa deıingi qurylys nysandary, ıaǵnı birneshe shaqyrymǵa sozylǵan sý qubyrlary salynady. Osy oraıda aıta keterligi, ótken ǵasyrda salynǵan sý qubyrlary júıesiniń jáne aýyzsýmen qamtamasyz etý nysandarynyń búginde 60 paıyzynyń tozyǵy jetken. Bunyń saldarynan qubyrlardyń jıi jarylýy, jetkiziletin sý sapasynyń tómendigi oryn alyp jatady. Keıde sýdyń sapasy sanıtarlyq talaptarǵa saı kelmeıtin jaǵdaılar da kezdesip otyrady. Búginde aýyzsýmen qamtamasyz etý sektoryn saýyqtyrýǵa aýqymdy qarjy qajet. Jalpy alǵanda taza sý salasynda qordalanǵan problemalar barshylyq. Jańadan ázirlenip, júzege asyryla bastaǵan «Aq bulaq» atty salalyq jańa baǵdarlama osy máselelerdi sheshedi degen oıdamyz.
Ózender men kólderdiń sýyn bizdiń barsha ındýstrııa men ekonomıkanyń barlyq salasy paıdalanady. Sýdy paıdalanýdyń naqty kórsetkishterine súıenetin bolsaq, 2010 jyly jınaqtalǵan sýdyń 75 paıyzy aýyl sharýyshylyǵyna, 3 mlrd. 968 mln. teshe metri ónersásiptik qajettilikterge, 2 mlrd. 189 mln. tekshe metri kommýnaldyq-turmystyq qajettilikterge bólindi.
Sonymen birge elimizdiń geografııalyq ornalasýyn eskerýimiz kerek. Qazaqstan iri transshekaralyq ózenderdiń tómengi aǵysynda ornalasqan. Sondyqtan da memleketimizdiń sýmen qamtamasyz etilýi kóbinese kórshiles elderdiń sý sharýashylyǵyndaǵy ustanymyna, olardyń ekonomıkasynyń damýyna, halyq sanynyń ósimine baılanysty.
Sýmen qamtasyz etýdi salystyrmaly túrde qarastyrsaq, Qazaqstan aýmaǵynda 39 myń ózender men ýaqytsha sý aǵyndary, sý aıdynynyń jalpy aýdany 45 myń sharshy shaqyrymdy quraıtyn 48 myńǵa jýyq kólder bar. Respýblıkanyń ońtústigi men shyǵysynda 95 tekshe shaqyrym sýdyń qory jınaqtalǵan muzdyqtardyń beldeýi bar. Bul óz kezeginde elimizdiń barlyq ózenderiniń aǵynynyń jyldyq kólemine teńbe-teń keledi. Osynyń barlyǵyn esepteı kelgende Qazaqstannyń sýmen qamtamasyz etilýi 1 sharshy metr shaqyrymǵa 37 myń tekshe metrdi quraıdy, sondaı-aq jylyna bir adamǵa 6,0 tekshe metrden keledi. Sý az bolǵan jyldary sýmen qamtamasyz etýdiń deńgeıi qajetti kólemniń 60 paıyzyn, al bólek óńirler boıynsha 5-10 paıyzdy quraıdy.
- Elimizdiń sýmen qamtamasyz etilýi aıtarlyqtaı ózekti másele eken. Bul turǵyda sý resýrsynyń bólek sektorlardy damytýmen qatar, barsha ekonomıkanynyń ósimine jáne de halyqtyń ómir súrý sapasyna áseri mol bolatyny belgili. Sondyqtan osy sý resýrstaryn saqtap qalýǵa jáne arttyra túsý úshin qandaı sharalar atqarylyp jatyr?
- Birinshiden sý resýrstaryn únemdep ári tıimdi paıdalaný kez kelgen memlekettiń sý sharýashylyǵy keshenindegi basymdyqty baǵyt. Elbasy N. Nazarbaev Sheteldik ınvestorlar keńesiniń 18-shi plenarlyq otyrysynda «sýdy, shıkizatty, energııany únemdeý bizdiń dilimizdiń, óndiristik-turmystyq mádenıtimizdiń elementi bolýy shart» dep aıtqan bolatyn. Kommýnaldyq jáne ónerkásiptik kásiporyndardyń sýdy únemdep paıdalanýdyń yntasy retinde saralanǵan tarıfti engizýdi aıtýǵa bolady. Álemdik tájirıbede úsh deńgeıdegi saralanǵan tarıfti paıdalaný keń taraǵan. Qazaqstanda paıdalanýdyń kólemi boıynsha saralanǵan tarıfterdi engizý eki jáne úsh deńgeıli júıeni qarastyrady. Tarıfti qalyptastyrýdyń osyndaı saıasaty sý resýrstaryn únemdeýdi qamtamasyz etedi, sondaı-aq ol sýdy tutynýshylar úshin tıimdi, osy oraıda olar ózderiniń shyǵyndaryn aıtarlyqtaı qysqarta alady.
Tabıǵı monopolııalardy retteý agenttiginiń málimeti boıynsha saralanǵan tarıfterdi engizý nátıjesinde sýdy únemdeý 10 paıyzǵa jetedi eken. Tarıftiń osy túrin Qazaqstan aýmaǵynda engizý jumystary tolǵymen 2013 jylǵa qaraı aıaqtalýy tıis. Ónerkásiptik kásiporyndardyń sý resýrstaryn únemdi paıdalanýy ınnovatsııalyq tehnologııalardy engizýge negizdelýi tıis. Osynyń nátıjesinde ónimdi shyǵarý óndirisinde sý az jumsalatyn bolady.
Ekinshiden, sý ótkizý júıeleriniń tozýy saldarynan ony tasymaldaý kezinde sýdyń joǵalýy kólemi 21 paıyzǵa deıin, al keıbir esepteýler boıynsha tutyný deńgeıinen 40 paıyzǵa deıin joǵalady.
Úshinshiden, Qazaqstanda ekonomıkanyń barlyq salalaryna jumsalatyn sýdyń 75 paıyzy sýarmaly egisterdiń úlesinde. ıAǵnı, bul sý resýrstaryn únemdi ári tıimdi paıdalaný sharalaryn iske asyrý kezinde basa ekpin qoıatyn sala retinde qarastyrylady. Búginde egin sharýashylyǵynda barlyq fermerler resýrs únemdegish tehnologııalardy paıdalaný týraly biledi. Endigi másele, osy tehnologııalardy paıdalana otyryp egisterdi sýarý jumystaryna uıymdasqan túrde kóshýde tur.
Búginde álemde bul turǵyda kóptegen mysaldar bar. Máselen, Izraıl memleketinde sý resýrstarynyń kólemi az bola tura olar onjyldyqta bul tájirıbeni engizip, qazirgi kezde ósimdik sharýashylyǵyn 5-6 esege arttyrdy. Osy memlekettiń tájırıbesi boıynsha bizdiń elge tamshylap sýarý tehnologııalary engizildi. Ótken ǵasyrdyń 70-shi jyldary bul ádis tabysty túrde engizilip, oń nátıjeler bere bastady. Osynyń arqasynda túrli daqyldardyń joǵary shyǵymdylyǵy men sýdy únemdeýdiń jetistikteri baıqaldy.
Osy tájırıbeni paıdalaný kezinde sý qalaı únemdeletinine toqtalatyn bolsaq, sý negizinen ósimdiktiń tamyr boıy aýmaǵyn ǵana ylǵandandyrady. Osyǵan baılanysty egistiktegi ósimdik qatarlaryna sý jiberilmeıdi jáne bul óz kezeginde sýdy bekerden ysyrap qylmaýdy qamtamasyz etedi. Sonymen qatar bul tehnologııa arqyly ósimdikke únemdi túrde tyńaıtqyshtardy da sebýge bolady. Bundaı jumystardyń barlyǵy avtomattandyrylǵan, sondaı-aq ósimdiktiń ósýine qajetti zattar tıisti kólemde sebiledi. Osyndaı týra ólshemder egistiktiń shyǵymdylyǵyna oń yqpal jasaıtyny kúmánsiz. Respýblıka ekonomıkasynyń barlyq salalarynda sýdy únemdeýdiń jańa tehnologııalaryn, sý sharýashylyǵynda ónerkásiptik úderis boıynsha basqarýdyń avtomattandyrylǵan júıesin, sý resýrstaryn tıimdi paıdalaný men qorǵaý turǵysynda memlekettik saıasatty jappaı engizý Qazaqstannyń bolashaq urpaǵyna sý resýrstaryn saqtap qalýǵa múmkindik beredi.
Sonymen qatar bul salany budan ary qaraı damytý aıasynda sýdy jınaý úshin qajetti kólemde qosymsha tıisti nysandardyń, sý tapshylyǵy bar óńirlerge sý resýrstaryn jiberýge negizdelgen nysandardyń qurylysyn iske asyrý, sondaı-aq Qazaqstannyń jerasty sýlarynyń áleýetin zertteý bizdiń qazirgi kezdegi sý resýrstarynyń áleýetin paıdalaný boıynsha múmkindikterimizdi arttyrady.
