ShQO ár aýdanynda kómir baǵasy qansha, halyqqa qansha tonna qara otyn qajet
ÓSKEMEN. KAZINFORM — Kúzdiń ekinshi aıymen qatar jylytý maýsymy da bastalyp jatyr. Kópqabatty úıde turmaıtyn halyq qys qamyna kirisip, japa-tarmaǵaı kómir alýǵa kóshti. Osy rette Kazinform tilshisi Shyǵys Qazaqstan oblysyndaǵy ár qala, aýdan ákimdigine saýalhat joldap, qara otynnyń baǵasyn, byltyrǵymen salystyrǵanda qanshaǵa óskenin, halyqqa qansha tonna qajet ekenin anyqtap kórdi.
Altaı aýdany
Altaı aýdanynda 2024-2025 jylǵy jylytý maýsymyna halyq úshin kómirdiń qajettiligi 47 515 tonnany quraıdy. Kómir 3 temirjol tuıyǵynda satylady.
«Zyrıan TEK» JShS-da kómir baǵasy tonnasyna — 16 550 teńge, «Chýprıkov N.V.» JK-da — 25 000 teńge, «Amangeldi Trans» JK-da — 20 000 teńge. Ótken jylytý maýsymymen salystyrǵanda bir tonna kómir baǵasy 5%-dan 19%-ǵa deıin ósken», — deıdi aýdan ákiminiń orynbasary Janna Asqarova.
Glýbokoe aýdany
Glýbokoe aýdanynda jylytý maýsymyna daıyndyq josparǵa sáıkes júrgizilipti. Negizgi is-sharalarǵa kómir satyp alý jáne jetkizý, qazandyqtar men ınjenerlik jelilerdi jóndeý, turǵyn úıler men bıýdjettik sala obektileriniń daıyndyǵyn qamtamasyz etý kirgen.
«Jylytý maýsymynda aýdan turǵyndary úshin kómirdiń jalpy qajettiligi 53 myń tonnany quraıdy. Aýdan aýmaǵynda temirjol tuıyǵy bar kómir bazasy ornalasqan. Negizgi jetkizýshi — Predgornoe aýylyndaǵy „Shemonaıha otyny“ JShS. Bir tonna kómirdiń baǵasy — 16 050 teńge. Sondaı-aq turǵyndar „Seıkom“ JShS qalalyq temirjol tuıyǵynan tonnasyna 15800 teńge tólep, kómir satyp alýda. Ótken jyly aýdanda kómir baǵasy tonnasyna 14900 teńgeni qurady. Demek, baǵa 1150 teńgege ósti. Kómir baǵasynyń kóterilýi tıeý baǵasyna, tasymaldaýǵa arnalǵan temirjol tarıfterine, jyljymaly quramǵa qyzmet kórsetýge, kómirdiń bırjalyq baǵasyna baılanysty bolyp otyr. Áleýmettik osal sanatqa jatatyn azamattar úshin Glýbokoe aýdanynyń 6 eldi mekeninde (Praporşıkovo, 226 razezd, Opytnoe pole, Ýshanovo, Stepnoe jáne Kamennyı karer) Óskemen qalasynyń kómir satý pýnkterinen jeńildikter qarastyrylǵan», — deıdi Glýbokoe aýdany ákiminiń orynbasary Aıan Makıev.
Zaısan aýdany
Qazirgi ýaqytta Zaısan aýdany halqyna kómir tasymaldaý jumystary júrgizilýde. Aldaǵy kúz ben qys aılaryna aýdan turǵyndaryna 18 990 tonna kómir qajet.
«Aýdan boıynsha kómir baǵasy shamamen 25000 teńgeni quraıdy. Byltyrǵy baǵa — 22000 teńge. Áleýmettik turǵyda osal sanattaǵy azamattar úshin 200 tonna kómirdi tegin berýge jetkizýshimen memorandým jasasý josparlanyp otyr», — dep habarlady ákimdikten.
Katonqaraǵaı aýdany
Katonqaraǵaı aýdany turǵyndary úshin jylytý maýsymynda 5000 tonna kómir qajet. «Zyrıan TEK» JShS tuıyǵynan alynatyn kómirdiń 1 tonnasy — 16550 teńge. Baǵa byltyrǵymen salystyrǵanda 5-10 paıyzǵa ósken.
Kúrshim aýdany
Kúrshim aýdany boıynsha 2024-2025 jylǵy jylytý maýsymyna halyqqa qajetti kómir mólsheri — 19 395 tonna. Tas kómirdiń baǵasy Quıǵan aılaǵynda tonnasyna — 21000 teńgeden.
«Jeke kásipkerler tarapynan kómir Semeı jáne Altaı qalalarynan tonnasyna 32000-33000 teńgeden tasylýda. Quıǵan aılaǵyndaǵy kómir baǵasy byltyrǵydan qymbattaǵan joq. Áleýmettik turǵyda osal sanattaǵy azamattarǵa kómir alýǵa jeńildikter qarastyrylmaǵan», — deıdi Kúrshim aýdany ákiminiń orynbasary Meıirjan Álibekov.
Óskemen qalasy
Oblys ortalyǵynda negizgi úsh jylý kózi jáne 454,85 km jylýmen jabdyqtaý jelileri bar. Olar 1764 kóppáterli jáne 2932 jeke turǵyn úıdi, 212 áleýmettik jáne 1871 ákimshilik nysandy jylýmen qamtamasyz etedi.
Qalada jylý energııasynyń negizgi jetkizýshileri — «Óskemen JEO» JShS, «Sogra JEO» JShS jáne «ÓJJ» AQ.
«Jylý kózderine kómir jetkizý úshin atalmysh uıymdar 1 944 000 tonnaǵa shart jasasty. Atap aıtqanda, „Óskemen JEO“ JShS jalpy kólemi — 1 500 000 tonna, „Sogra JEO“ JShS jalpy kólemi — 336 000 tonna, „Óskemen jylý júıeleri“ AQ jalpy kólemi — 108 000 tonna», — deıdi qalalyq turǵyn úı-kommýnaldyq sharýashylyǵy, jolaýshylar kóligi jáne avtomobıl joldary bólimi basshysynyń orynbasary R.Sherýbaev.
Turǵyndar men zańdy tulǵalar úshin kómir 2 tuıyqta satylady. Olar «Seıkom» JShS jáne «Toplıvnaıa kompanııa termınal» JShS. 2024 jylǵa «Qarajyra» AQ-men 210 000 tonnaǵa shart jasaldy, onyń ishinde turǵyndar úshin — 155 000 tonna, uıymdar úshin — 55000 tonna.
«Halyqty áleýmettik kómirmen qamtamasyz etý úshin 2024 jylǵa 25000 tonnaǵa memorandým jasalǵan. Áleýmettik kómirdiń baǵasy kommertsııalyq kómirden 500 teńgege arzan. 2024 jyly bir tonna kommertsııalyq kómirdiń baǵasy — 15800 teńge, áleýmettik kómirdiń baǵasy — 15300 teńge. 2023 jylǵy baǵa — 14800 teńge, al áleýmettik kómir — 14300 teńge bolǵan», — deıdi bólim basshysynyń orynbasary.
Rıdder qalasy
Jylytý maýsymynda rıdderlikter úshin kómirdiń jalpy qajettiligi 4900 tonnany quraıdy. Bir tonna kómirdiń ortasha baǵasy — 20 000 teńge.
Qalada áleýmettik turǵyda osal sanattaǵy azamattar úshin kómir alýda jeńildikter qarastyrylmaǵan.
Samar aýdany
Samar aýdany boıynsha kúz ben qys aılarynda turǵyndarǵa 16690 tonna kómir qajet. Novostroıka aýylyna kómirdi jetkizýmen «Irtysh Trans» JSSh aınalasady.
«Qara otynnyń ortasha baǵasy 1 tonna úshin — 19 000 teńge. „Jotabaev“ JK-da ortasha baǵasy 1 tonna úshin — 27 000 teńge. Byltyrǵymen salystyrǵanda kómir baǵasy 2000 teńgege qymbattaǵan», — deıdi Samar aýdandyq sáýlet, qurylys, turǵyn-úı kommýnaldyq sharýashylyq, jolaýshylar kóligi jáne avtomobıl joldary bólimi basshysynyń mindetin atqarýshy D.Qusaıynov.
Tarbaǵataı aýdany
Tarbaǵataı aýdanynda 2024-2025 jylǵy jylytý maýsymyna aýdandyq komıssııanyń quramy anyqtalyp, shtab quryldy. Aýdan halqyna jáne áleýmettik sala nysandaryna 31 931 tonna qatty otyn qajet.
«Aýdan turǵyndaryna 2024-2025 jylǵy jylytý maýsymyna qajetti 23400 tonna qatty otyndy 16 jeke kásipker tasymaldaıdy. Kómir baǵasy tonnasyna — 26000-30000 teńge aralyǵynda. Bıýdjettik, áleýmettik, mádenı sala nysandary 8399 tonna qatty otyndy qajet etedi», — deıdi aýdan ákiminiń orynbasary M.Qyzov.
Ulan aýdany
Jylytý maýsymynda Ulan aýdany boıynsha kómirge degen qajettilik 100,4 myń tonnany quraıdy. Onyń ishinde turǵyndar úshin — 41,2 myń tonna, bıýdjettik uıymdar úshin — 2,2 myń tonna, jylý taratýshy nysandar úshin — 57 myń tonna.
«Ulandyqtar kómirdi ortasha baǵasy tonnasyna 15 800 teńgeden Óskemen qalasynyń sol jaǵalaý tuıyǵynan satyp alady. Barlyq aýyldyq okrýgte óz kómir tasymaldaýshylary (54 avtokólik) bar», — deıdi aýdan ákiminiń orynbasary Q.Oqasov.
Shemonaıha aýdany
Shemonaıha aýdany boıynsha turǵyndardyń qatty otynǵa degen qajettiligi — 45 000 tonna. «Shemonaıha otyny» JShS kómirdi Qarajyradan ákeledi.
«Bir tonna kómirdiń baǵasy — 16350 teńge. Shemonaıha aýdanynyń aýmaǵynda turatyn ómirlik qıyn jaǵdaıǵa tap bolǵan, tabysy eki kúnkóris deńgeıinen aspaıtyn azamattar qatty otyn satyp alý úshin materıaldyq kómek alýǵa múmkindikteri bar. Ol úshin halyqtyń osy sanaty aýdandyq jumyspen qamtý jáne áleýmettik baǵdarlamalar bólimine júginýi kerek», — dep habarlady Shemonaıha aýdany ákimdiginen.
