Serik Shápkenov jastardy jumyspen qamtý sharalary týraly habardar etti

None
None
NUR-SULTAN. QazAqparat - Serik Shápkenov QR Prezıdenti janyndaǵy jastar saıasaty jónindegi keńestiń otyrysynda Memleket basshysynyń tapsyrmalaryn oryndaý aıasynda jastardy jumyspen qamtý boıynsha qabyldanyp jatqan sharalar týraly málim etti, dep habarlaıdy QazAqparat QR Eńbek jáne halyqty áleýmettik qorǵaý mınıstrliginiń baspasóz qyzmetine silteme jasap.

Óz sózinde Serik Shápkenov jastardyń zııatkerlik, ınnovatsııalyq, eńbek áleýetiniń tasymaldaýshysy retinde óńirlerdiń áleýmettik-ekonomıkalyq damýyna jańa serpin berip, bolyp jatqan ózgeristerdiń katalızatoryna aınalýy múmkin ekenin atap ótti. Sondyqtan jastardy jumyspen qamtý salasyndaǵy saıasat áleýetti ashýǵa, odan ári damý úshin jaǵdaı jasaýǵa baǵyttalǵan.

«2021 jyldyń 4 toqsanyndaǵy jaǵdaı boıynsha ekonomıkalyq belsendi jastar 1,9 mln.astam adamdy quraıdy, olardyń 96,3% - y jumyspen qamtylǵan. Respýblıka boıynsha jumyssyzdyqtyń jalpy deńgeıi 4,9% bolsa, jastar jumyssyzdyǵy edáýir tómen deńgeıde jáne 3,7% nemese 73,3 myń adamdy quraıdy. Budan basqa, 2020-2021 jyldary NEET jastarynyń úlesi 7,1% – dan 6,7% - ǵa deıin tómendedi, bul ishinara bilim berý jáne jumyspen qamtý salasyndaǵy memlekettik jastar saıasatyn tabysty iske asyrýdy kórsetedi», – dep habarlady Eńbekmıniniń basshysy.

Mınıstr sońǵy 5 jyl ishinde jastardy jumyspen qamtýǵa járdemdesý sharalary Nátıjeli jumyspen qamtýdy jáne jappaı kásipkerlikti damytýdyń 2017-2021 jyldarǵa arnalǵan «Eńbek» memlekettik baǵdarlamasy aıasynda iske asyrylǵanyn eske saldy. Osy kezeńde qoldaý sharalary 1 mıllıonnan astam jastarǵa kórsetildi, olardyń jartysy turaqty jumysqa ornalasty.

Serik Shápkenov qazirgi ýaqytta jastardy jumyspen qamtýǵa járdemdesý boıynsha jumys tórt negizgi baǵyt boıynsha júrgizilip jatqanyn aıtty.

Birinshisi – kórsetiletin qyzmetterdiń qoljetimdiligin arttyrý jáne qoldaý sharalaryn alý úshin arnalardy keńeıtý.

«Búginde barlyq halyqty jumyspen qamtý ortalyqtary Elektrondyq eńbek bırjasy arqyly qyzmet kórsetýdiń elektrondyq formatyna belsendi kóshýde. Bul «Tsıfrlyq jumyspen qamtý ortalyqtaryn» qurýdyń bastapqy kezeńi. 2021 jyly onlaın-formatta jumys izdep júrgen 149 myń adam nemese tirkelgenderdiń jalpy sanynyń 34% - y tirkelgen. Elektrondyq eńbek bırjasy arqyly onlaın rejıminde 55 myń azamat turaqty jáne ýaqytsha jumys oryndaryna jumysqa ornalastyryldy. Aǵymdaǵy jyly jumyspen qamtý salasyndaǵy barlyq qyzmetter onlaın formatqa kóshiriledi», – dedi Serik Shápkenov.

Ekinshisi – jastardy jumyspen qamtýǵa járdemdesý úshin ataýly quraldardy qoldaný.

«Kásipkerlikti damytý jónindegi ulttyq joba (budan ári – ulttyq joba) sheńberinde «Jastar praktıkasy», «Alǵashqy jumys orny», «Urpaqtar kelisimsharty» sııaqty ózin kórsete bilgen quraldar kózdelgen.

Aǵymdaǵy jyly Memleket Basshysynyń tapsyrmasy boıynsha jastar praktıkasyna jáne «Alǵashqy jumys orny» jobasyna qatysý merzimi tıisinshe 12 aıǵa deıin jáne 18 aıǵa deıin, qatysýshylardyń jalaqy mólsheri – 30 AEK-ke deıin ulǵaıtyldy», - dep habarlady Serik Shápkenov.

Úshinshisi – jastardyń kásipkerlik bastamalaryn qoldaý. Ulttyq joba sheńberinde «jastar» sanatyna jatatyn keminde 10 myń adamdy bıznes júrgizý negizderine oqytý, sondaı-aq jastardyń bıznes ıdeıalaryn iske asyrý úshin 10 myń qaıtarymsyz grant berý kózdelgen. Osy jyldan bastap granttar kólemi 2 ese ıaǵnı 400 AEK-ke deıin nemese 1,2 mln teńgege deıin ulǵaıdy.

Tórtinshisi – azamattardy ómir boıy oqytý júıesin damytý.

«Búgingi tańda jumyspen qamtylǵandardyń 15,2% - ynda tek orta bilim bar. Túlekterdiń 40% - dan astamy oqý ornynda alǵan mamandyǵy boıynsha jumys istemeıdi, al jastardyń 34,1% - y mamandyqty ózderi tańdaǵan joq. Qazirgi eńbek naryǵyndaǵy úrdisterdi eskere otyryp, sarapshylar aldaǵy 5 jylda qyzmetkerlerdiń daǵdylary men talaptardyń shamamen 40% ózgeredi dep boljaıdy.

Ekonomıkany qajetti eńbek resýrstarymen qamtamasyz etý úshin ómir boıy oqytýǵa basa nazar aýdarylatyn bolady. Qysqa merzimdi kásiptik daıarlyqty uıymdastyrý, onyń ishinde oqý oryndarynyń bazasynda, jumys berýshiler janyndaǵy oqý ortalyqtarynda oqytý jalǵastyrylady, sondaı – aq jumys ornynda oqytýdy jáne onlaın oqytýdy damytýdy iske asyra bastady», – dep habarlady Serik Shápkenov.

Mınıstr sondaı-aq, kiristerdi arttyrý baǵdarlamasy aıasynda bıznes qaýymdastyqpen birlesip jappaı qaıta daıarlaýdyń «fabrıkalaryn» qurý múmkindigi qosymsha qarastyrylýda. Jastardy suranysqa ıe mamandyqtarǵa oqytýǵa erekshe nazar aýdarý josparlanýda.

«Memleket basshysynyń tapsyrmasy boıynsha suranysqa ıe daǵdylardy taný júıesi engizilýde. Qazirgi ýaqytta «Ulttyq biliktilik júıesi týraly» zań jobasy ázirlenýde. Onyń sheńberinde biliktilikti tanýdyń táýelsiz ortalyqtaryn qurý úshin tıimdi jaǵdaılar jasaý, jyl saıynǵy sertıfıkattaýdan ótý úshin izdenýshilerge keminde 1000 vaýcher usyný kózdeledi.

Oqýshylar men jastar arasynda kásiptik baǵdarlaýdy uıymdastyrý úshin mansaptyq ilgeriletý boıynsha keminde 100 nusqaýlyq ázirlenetin bolady. Suranysqa ıe kásipter men perspektıvaly daǵdylardyń tizimi jyl saıyn jańartylyp otyrady.

Bul sharalar jumys berýshilerdiń suranysy boıynsha kadrlar daıarlaýǵa, jastardy eńbek naryǵynda suranysqa ıe mamandyqtar men daǵdylar týraly habardar etýge, olarǵa mamandyq tańdaýda qoldaý kórsetýge múmkindik beredi», – dedi Serik Shápkenov.

Sóz sońynda Eńbekmıniniń basshysy bolashaqta tsıfrlyq jumyspen qamtý ortalyqtarynyń mamandarymen qashyqtan mansaptyq keńes berý quraldaryn ázirleý josparlanǵanyn habarlady.


Сейчас читают
telegram