Senat jylý energııasynda memlekettik baqylaýdy kúsheıtýge qatysty qujatty maquldady

жылу
Фото: Астана әкімдігі

ASTANA. KAZINFORM – Búgin Senattyń jalpy otyrysynda «Jylý energetıkasy týraly» zańy maquldandy.

Zańnyń maqsaty – jylý energetıkasy salasynyń senimdi jáne úzdiksiz jumys isteýin qamtamasyz etý úshin ekonomıkalyq jáne quqyqtyq negizderdi qalyptastyrý, qoldanystaǵy zańnamadaǵy olqylyqtardy joıatyn jáne quqyqtyq retteýdiń qajet deńgeıin qamtamasyz etetin osy saladaǵy qatynastardy retteýdiń tıimdi zańnamalyq negizin qurý.

Senattyń Ekonomıkalyq saıasat, ınnovatsııalyq damý jáne kásipkerlik komıtetiniń málimetinshe, zańda jylý energetıkasy salasyndaǵy memlekettik baqylaýdy kúsheıtý jáne baqylaýdyń mynadaı jańa túrlerin engizý kózdeledi: qashyqtan baqylaý, bekitilgen jyldyq tizim boıynsha jylyna 1 retten artyq emes josparly tekserýler, jospardan tys tekserýler, tergep-tekserýler júrgizý. Bul energııa kásiporyndary men tutynýshylardyń energetıkalyq jabdyqtarynyń tıisti tehnıkalyq jaı-kúıin ustap turý, paıdalaný sharttary men jumys rejımderin saqtaý úshin qajet.

Jylý jelilerindegi baqylaý fýnktsııalary (jalpyǵa ortaq paıdalanylatyn ortalyqtandyrylǵan jylýmen jabdyqtaý júıeleri aıasynda) jergilikti atqarýshy organdardan Energetıka mınıstrliginiń Atom jáne energetıkalyq qadaǵalaý jáne baqylaý komıtetine aýysatyn normalar da eskerilgen. Zańda jylý energııasyn óndirý, tasymaldaý jáne ótkizý bóliginde osy saladaǵy biryńǵaı saıasatty aıqyndaıtyn jylý energetıkasy salasyndaǵy ýákiletti organnyń quzyretin belgileý, jylý energııasyn óndirý ári tasymaldaý bóliginde jylý energetıkasynyń negizgi jáne nysanaly kórsetkishterin ázirleý kózdeledi.

Munymen qosa, Ulttyq ekonomıka mınıstrliginiń jylý energııasyna tarıfterdi belgileý bóligindegi quzyreti reglamentteledi. Sondaı-aq, turǵyn úı qatynastary ári turǵyn úı-kommýnaldyq sharýashylyq salasyndaǵy ýákiletti organnyń jáne respýblıkalyq mańyzy bar qalalardyń, astananyń, aýdandardyń, oblystyq mańyzy bar qalalardyń jergilikti atqarýshy men ókildi organdarynyń quzyreti aıqyndaldy.

Atap aıtqanda, jylýmen jabdyqtaýdy damytý shemalaryn jergilikti atqarýshy organdar ázirleıtin bolady jáne jergilikti jaǵdaılardy eskere otyryp, is-sharalardy qarjylandyrý merzimderin, mólsherin, basymdyǵy men kózderin aıqyndaıdy.

«Jylý energııasymen qamtamasyz etý jónindegi qyzmetterge qol jetkizý men aqy tóleý múmkindigine kemsitýshilik kózqarasty boldyrmaý maqsatynda jergilikti atqarýshy organdar óńirlerdegi jylý energetıkasynyń jaı-kúıine turaqty monıtorıngti júzege asyrady. Zańda ortalyqtandyrylǵan jylýmen jabdyqtaý júıesinde jylý energııasyn óndirýge, tasymaldaýǵa jáne ótkizýge arnalǵan jylý energetıkasy salasyndaǵy tarıfterdi memlekettik retteý belgilenedi. Jylý energetıkasynda mynadaı jylýmen jabdyqtaý júıeleri jumys isteıdi: ortalyqtandyrylǵan jylýmen jabdyqtaý júıesi, jergilikti jylýmen jabdyqtaý júıesi, jeke jylýmen jabdyqtaý júıesi. Qujatta jylýmen jabdyqtaý sýbektileri men tutynýshylardyń ortalyqtandyrylǵan jáne jergilikti jylýmen jabdyqtaý júıelerindegi quqyqtary men mindetteri reglamenttelgen. Jylýmen jabdyqtaý sýbektileriniń menshik ıeleri jylýmen jabdyqtaý obektileriniń tıisti jumys isteýin qamtamasyz etýge mindetti», - delingen Senat komıtetiniń aqparatynda.

Sonymen qatar, zańda jylýmen jabdyqtaýǵa arnalǵan otyn sapasyna qoıylatyn talaptar, tehnıkalyq jáne tehnologııalyq normalar jáne jylý energetıkasy salasyndaǵy qaýipsizdik talaptary qarastyrylǵan.

Zań energııa tıimdiligi men energııa únemdeýdi arttyrý, jańartylatyn energııa kózderin ortalyqtandyrylǵan jylýmen jabdyqtaý júıesine engizýdiń ekonomıkalyq jáne tehnıkalyq oryndylyǵy jaǵdaıynda damytýǵa yntalandyrý bóligindegi normalardy kózdeıdi, kóppáterli turǵyn úıler turǵyndarynyń ortaq úı múlkin jańǵyrtý ári paıdalaný jónindegi mindettemeleri aıqyndaldy.

Zańda jylý energetıkasy salasyndaǵy jobalarǵa qoıylatyn negizgi talaptar aıqyndalǵan: jylýmen jabdyqtaý júıesine ári jobany iske asyrý ornyna sáıkes otyndy paıdalaný, energııa únemdeý jáne tıimdiligin arttyrý, jylý energııasyn óndirý, tasymaldaý men tutyný kezinde jylý energııasynyń shyǵynyn azaıtý jónindegi is-sharalar men tehnologııalar.

Сейчас читают
telegram