Pavlodarda týrızm salasynda 5 myńǵa jýyq jumys ornyn ashýǵa múmkindik bar

None
None
PAVLODAR. QazAqparat - Ǵalymdar Pavlodar oblysynda týrızmdi damytýdyń óz nusqasyn usyndy, dep habarlaıdy QazAqparat.

Pavlodar oblysynyń ákimdiginde beıindi basqarma ǵalymdar tobymen birlesip, «Myqty JOO - myqty óńir» baǵdarlamasy sheńberinde ázirlengen týrızmdi jyl boıy damytý tujyrymdamasyn tanystyrdy.

Avtorlardyń aıtýynsha, 2025 jylǵa deıin oblysta týrıstik qyzmet kólemin 11 ese arttyryp, 5 myńǵa jýyq jańa jumys ornyn ashýǵa bolady.

Ǵalymdar oblys týrızminiń eń tartymdy baǵyttaryn anyqtap, árbir qala men aýdan úshin is-sharalar josparyn daıyndady, týrızm salasyndaǵy mamandardy oqytýdy qarastyrdy.

Aıta ketý kerek, qujatty QR Mádenıet jáne sport mınıstrliginiń týrızm ındýstrııasy komıteti men táýelsiz sarapshylar da oń baǵalap otyr.

- Emdeý-saýyqtyrý, qasıetti jáne ónerkásiptik týrızmniń negizgi baǵyttary bolady, - dep TORAYGHYROV UNIVERSITY geografııa jáne týrızm kafedrasynyń professory Ǵalymbek Ajaev óz usynysymen bólisti. - Pavlodarda sáýlet eskertkishteri arqyly ótetin, Astana kóshesi boıymen Tolstoı jáne Estaı kósheleriniń arasynda, sondaı-aq Ýsolka shaǵyn aýdanyndaǵy sý týrızmi ortalyǵynda jaıaý júrginshiler baǵdaryn qurý qajet. Sondaı-aq, nusqaýshylardyń, balalar men jasóspirimder sektsııalarynyń turaqty jumysyn uıymdastyrýdy jáne júzý quraldaryn saqtaýǵa arnalǵan ellıngter uıymdastyrýdy usynamyz.

Ǵalymdar Baıanaýyl aýylynda, Jasybaı jáne Sabyndykól kólderinde sýmen jabdyqtaý jáne sý burý jumystaryn júrgizý qajet dep esepteıdi. Tujyrymdama Jasybaı, Sabyndykól jáne Toraıǵyr kólderinde, Myrzashoqy taý shańǵysy bazasynda tolyqqandy demalys bazalarynyń qurylysyn kózdeıdi.

Sondaı-aq, ǵalymdar qalalar men aýdandarda fılıaldary bolatyn Pavlodar oblysynyń týrıstik aqparattyq ortalyǵyn qurýdy usyndy.

Aqqýly aýdanyndaǵy Tuzqala kóliniń jaǵasynda balshyqpen emdeý ortalyǵyn salý týraly da usynys bar, al Sharbaqty aýdanyndaǵy Maraldy kóliniń bazasynda balshyq pen tuzdy sý qoımasynyń balneologııalyq qasıetterine zertteý júrgizý qajet.

Toraıǵyr kóliniń janyndaǵy aýyl týrızmin damytý sheńberinde etnoaýyl quryp, atpen, taýǵa órmeleý jáne balyq aýlaý arqyly shytyrman oqıǵaly marshrýttar ázirleý josparlanyp otyr.

Jarylǵap jáne Qarajar aýyldarynda emdik qymyz fermasyn, al Jelezın aýdanyndaǵy «Pahar» sharýa qojalyǵy bazasynda agrotýrıstik demalys aımaǵyn salý usynyldy.

- Óńirdegi qazirgi múmkindikter táýligine 6 myńǵa jýyq týrısti qabyldaýǵa múmkindik beredi, bul rette negizgi óndiristik qýattar Pavlodar qalasy men Baıanaýyl aýdanynda ornalasqan, - dep habarlady Ǵalymbek Ajaev. - Usynylyp otyrǵan tujyrymdamany iske asyrý kezinde 2025 jylǵa deıin Pavlodar oblysynda týrıstik salanyń 75% keshendi túrde ártaraptandyrylady, al týrıstik qyzmetter kólemi 11 ese artady. 5 myń jumys orny qurylady, al JÓÓ-degi týrıstik salanyń úlesi 1%-ǵa jetedi.

Pavlodar oblysynyń ákimi Ábilqaıyr Sqaqov óz usynystaryn jetkizdi. Onyń paıymdaýynsha, eldi mekenderdegi mádenı nysandardy tanymal etý qajet.

- Mysaly, adamdar Pavlodarǵa barǵanda bizdiń murajaılardy, teatrlardy, eskertkishterdi kórip, kameraǵa estelik oryn túsirgisi keledi. Sondyqtan ár qonaq bizdiń kórikti jerlerimiz týraly aqparatty ońaı taba alýy úshin týrısterge aqparat berý týraly bólimdi pysyqtaý qajet, - deıdi ákim.

Aıta keteıik, osyndaı quraldardyń biri TourismPVL qosymshasy Android bazasynda qoljetimdi. Qosymshada negizgi nysandar, poıyzdar men avtobýstardyń marshrýttyq qyzmetteri týraly aqparat bar, sonymen qatar onyń kómegimen qonaq úıden oryn brondaýǵa bolady.
Tujyrymdamany talqylaýǵa ekolog Svetlana Mogılıýk qatysty. Onyń pikirinshe, qujatta qorshaǵan ortany qorǵaýǵa erekshe nazar aýdarý kerek.
- Ormandarda órttiń shyqpaýyn, sý obektileriniń lastanbaýyn eskerý kerek, - dedi Svetlana Mogılıýk. - Týrıster Ýsolka men Ertis jaǵalaýlaryn qalaı lastaıtynyn bárimiz jaqsy bilemiz. Sondyqtan týrızmdi damytý tujyrymdamasyn qorshaǵan ortaǵa áser etý turǵysynan pysyqtaý qajet.

Ábilqaıyr Sqaqov avtorlarǵa aıtylǵan usynystardy eskere otyryp, óńirde jyl boıy týrızmdi damytý tujyrymdamasyna ózgerister engizýdi jáne bir aı merzim ishinde bekitilgen is-sharalar josparyn engizip, jańartylǵan qujatty usynýdy tapsyrdy.


Сейчас читают
telegram