Memlekettik satyp alý: 1 qańtardan bastap ne ózgerdi
ASTANA. KAZINFORM - Prezıdent tapsyrmasy boıynsha memlekettik satyp alý júıesin jetildirý sheńberinde elimizde 2025 jyldyń 1 qańtarynan bastap qoldanysqa engizilgen «Memlekettik satyp alý týraly» jańa Zań ázirlendi.
Qujat tender ótkizý rásimderin ońtaılandyrýǵa, satyp alynatyn taýarlardyń, jumystardyń, kórsetiletin qyzmetterdiń sapasyn arttyrýǵa, sondaı-aq otandyq óndirýshilerdi qoldaýǵa baǵyttalǵan. Atap aıtqanda, ózgerister kelesilerge áser etti:
konkýrs ótkizý merzimi qysqartyldy (konkýrstyq qujattamany talqylaý 5 jumys kúninen 2 jumys kúnine deıin; ótinimderdi qabyldaý 15 jumys kúninen 5 jumys kúnine deıin; ótinimderdi qaraý jáne qorytyndylaý 10 jumys kúninen 3 jumys kúnine deıin);
qurylysqa baılanysty jumys boıynsha qoǵamdyq monıtorıng engizilýde. Jumysty oryndaý kestelerin, sharttardyń oryndalýy týraly esepterdi jalpyǵa qoljetimdi etý, sharttardyń oryndalýyn baqylaýǵa jurtshylyqty tartý josparlanýda;
satyp alý nátıjelerine shaǵymdanýdyń jańa tártibi iske asyrylýda. Satyp alýdy jedel júrgizý jáne rásimderdiń keshiktirilýin boldyrmaý úshin shaǵymdardy satyp alýdy uıymdastyrýshynyń ózi qaraıtyn bolady.
az mólsherdegi satyp alýlar boıynsha 100 AEK-ke deıingi taýarlardy, 500 AEK-ke deıingi jumystar men qyzmetterdi bir kózden alý quqyǵy engizildi. Aýyldyq ákimdikter úshin bir kózden satyp alýdyń shekti mólsheri 3 000 AEK-ten 4 000 AEK-ke deıin ulǵaıtyldy.
shaǵyn jáne orta kásipkerlik sýbektilerin qoldaý maqsatynda osy sanattaǵy sýbektilerden quny 50 000 AEK-ten aspaıtyn taýarlardy, jumystar men kórsetiletin qyzmetterdi satyp alýdyń basym quqyǵy belgilendi;
ishki naryqty qoldaý maqsatynda ulttyq rejımnen alyp tastaýdy belgileý arqyly veb-portalda otandyq óndiris taýarlaryn basymdyqpen alý boıynsha jumys jalǵasady;
básekelestikti damytý jáne bıznesti qorǵaý maqsatynda memlekettik mekemeler jáne kvazımemlekettik sektor sýbektileri sanalatyn ónim berýshilerdiń ótinimderin jeke kásipkerlik sýbektileri sanalatyn ónim berýshilerden keminde eki ótinim bolǵan jaǵdaıda veb-portal avtomatty túrde qabyldamaıdy;
baǵalyq emes krıterıılerdi damytý jáne jergilikti jetkizýshilerdi qoldaý maqsatynda aýmaqtyq belgi (1%-dan 2%-ǵa deıin) jáne teris mánder (0.1%-dan 0.2%-ǵa deıin) túrindegi shartty jeńildikterdi esepteý ózgertildi.
EAEO-ǵa múshe basqa memleketterdiń aýmaǵynda memlekettik satyp alýǵa qatysý jeńildetiletini týraly jazdyq.