Májilis memlekettik satyp alý týraly zańdy qabyldady
ASTANA. KAZINFORM – Májilis «Memlekettik satyp alý týraly» Qazaqstan Respýblıkasy Zańynyń jobasyn ekinshi oqylymda qabyldady.
«Memlekettik satyp alý týraly» Qazaqstan Respýblıkasy Zańynyń jobasy Prezıdenttiń 2022 jylǵy 26 qarashadaǵy Jarlyǵymen bekitilgen.
Qazaqstan Respýblıkasy Prezıdentiniń «Ádiletti Qazaqstan: bárimiz jáne árqaısymyz úshin. Qazir jáne árdaıym» saılaýaldy baǵdarlamasyn iske asyrý jónindegi is-qımyl josparynyń 43-tarmaǵyn iske asyrý maqsatynda ázirlendi.
Zań jobasy satyp alynatyn taýarlardyń, jumystar men kórsetiletin qyzmetterdiń sapasyn arttyrýǵa, memlekettik satyp alý rásimderin ońaılatýǵa jáne odan ári avtomattandyrýǵa, satyp alýdyń biryńǵaı platformasyn qurýǵa baǵyttalǵan.
Zań jobasynda mynalar kózdeledi:
«memlekettik satyp alýdyń qoǵamdyq monıtorıngi» uǵymyn engizý jáne ol boıynsha normalardy reglamentteý;
áleýmettik, ekonomıkalyq jáne ekologııalyq aspektilerdi eskere otyryp, taýarlardy, jumystardy, kórsetiletin qyzmetterdi satyp alýǵa negizdelgen «turaqty memlekettik satyp alý» ınstıtýtyn engizý;
áleýetti ónim berýshilerdiń reıtıngin engizý;
memlekettik satyp alýdy júzege asyrý tásilderin, memlekettik satyp alýdyń negizgi qaǵıdattaryn jáne áleýetti ónim berýshige qoıylatyn biliktilik talaptaryn reglamentteý.
Bul zań jobasy 2024 jylǵy 3 sáýirde birinshi oqylymda maquldandy.
Zań jobasymen jumys isteý barysynda depýtattar Memleket basshysynyń tapsyrmalaryn iske asyrý boıynsha túzetýler engizdi jáne mynalardy usynady:
- EPC-kelisimsharttaryn engizý. Bul obektini salý jáne ony paıdalanýǵa berý boıynsha tolyq aıaqtalǵan qurylystyń keshendi jumystary;
- memlekettik satyp alýda ofteık-kelisimsharttar arqyly otandyq óndirýshilerdi qoldaý;
- merzimderdi buzǵany jáne jumystardy tıisti sapada jasamaǵany úshin ónim berýshilerdiń jaýapkershiligin kúsheıtý (ónim berýshiden turaqsyzdyq aıybyn óndirip alý, ónim berýshini memlekettik satyp alýǵa josyqsyz qatysýshylar tizilimine engizý).
Sondaı-aq:
- qosalqy merdigerlikke beriletin jumystardyń shekti kólemin azaıtýǵa (50%-dan 30%-ǵa deıin), sondaı-aq konkýrsta málimdelmegen qosalqy merdigerlerdi tartýǵa tyıym salýǵa;
- memlekettik satyp alý qorytyndylaryna shaǵym jasaý tártibin naqtylaýǵa baǵyttalǵan túzetýler engizildi.
Aýyldyq ákimdikterdiń jedeldigi jáne derbestigin arttyrý úshin bir kózden alý tásilimen satyp alýdyń shekti mánin ulǵaıtý usynylady (3000-nan 4000 aılyq eseptik kórsetkishke deıin).
Budan basqa, jekelegen normalardy naqtylaıtyn jáne zań jobasynyń mazmunyn jaqsartatyn, sondaı-aq zań tehnıkasynyń talaptaryna sáıkes keltirý jóninde túzetýler engizildi.
Parlament Májilisiniń komıtetteri zań jobasy boıynsha qorytyndylar berdi.
