Majarstanda Qutluq qaǵan keshenine arnalǵan kórme ashyldy

None
BÝDAPESh. QazAqparat - Býdapeshtte Altaı aımaǵynan tabylǵan túrki jaýyngeriniń bas súıekteri jáne kóne jazýlar qoıylǵan kórme ashyldy, dep habarlaıdy QazAqparat Majar-Turan qoryna silteme jasap.

Jalpy kórme halyqaralyq Túrki akademııasy men Mońǵolııa Ǵylym akademııasy Arheologııa ınstıtýtynyń birlesip júrgizgen Arhangaı aımaǵy, Nomǵon jazyǵyndaǵy ǵylymı arheologııalyq ekspedıtsııasy jumystarynyń nátıjesine baılanysty.

Kórmeniń ashylýyna Qazaqstan, Túrkııa, Ázerbaıjan, Qyrǵyzstan jáne Mońǵolııa elshileri, Majarstannyń tanymal túrkolog ǵalymdary men mınıstrler, Parlament músheleri qatysty.


Sharanyń ashylý salatanatynda Majarstannyń Jaratylystaný tarıhy murajaıynyń bas dırektory, antropolog Jolt Bernert qatysýshylardy kórmeniń ashylýymen quttyqtap, Túrki akademııasynyń ujymyna alǵysyn bildirdi. Kórmede Majarstannyń Syrtqy ister jáne saýda mınıstrligi memlekettik hatshysynyń orynbasary Mıklosh Lendel sóz sóılep, Majarstan men túrki áleminiń yntymaqtastyǵy qarqyndy damyp kele jatqanyna, ortaq tamyrymyzdy zertteýdegi birlesken jobalardyń mańyzyna toqtaldy.

Halyqaralyq Túrik akademııasynyń prezıdenti Shahın Mustafaev jınalǵandardy quttyqtap, majar jáne túrki halyqtarynyń ortaq tarıhı tamyryn, sondaı-aq majar mamandarymen yntymaqtastyqtyń mańyzdylyǵyn atap ótti.


Osy kórmeniń ótýine uıytqy bolyp otyrǵan Majarstannyń Jaratylystaný tarıhy murajaıy - iri ǵylymı-zertteý ortalyq qana emes, túrki halyqtarynyń ǵylymı yntymaqtastyǵyn arttyrýda birneshe jobany júzege asyryp otyrǵan ǵylymı ınstıtýt. Murajaı mamandary sońǵy jyldary Eýrazııa dalasynda antropologııalyq jáne genetıkalyq zertteý boıynsha kóptegen birlesken jobalardy júzege asyrdy.

Antropolog ǵalym Andrash Bıronyń aıtýynsha, majar halqynyń shyǵý tegi men tamyry alys Shyǵys aımaqtardan, búkil Ortalyq Azııadan bastaý alady. Sol sııaqty majarlardyń erekshe mádenıetiniń kóne elementteriniń biri – túrki halyqtarynyń kóne jazýyna uqsas rýna tańbalary.

Sarapshylardyń pikirinshe, Karpat oıpatynan tabylǵan rýnalarynyń kópshiligi (mysaly, hazar), sondaı-aq avar jáne jaýlap alý dáýirindegi jazý júıeleri kóne túrki rýnalarynan qalyptasqan. Karpat oıpatynda avarlardan bastap ortaǵasyrlarǵa deıin tabylǵan rýnıkalyq mátinderdiń birneshe nusqasy bar. Rýnıkalyq júıeniń shyǵý tegi ortaq bolǵandyqtan, bul jańalyq majar tarıhy úshin de óte mańyzdy. Rýna jazý júıesi týraly estelikter majar men túrki halyqtarynyń ortaq mádenı murasy bolyp tabylady.

Shara barysynda eki baıandama tyńdaldy. Mońǵolııa Ǵylym akademııasy Arheologııa ınstıtýtynyń jetekshisi, arheolog Altangerel Enhtór, Nomgon aımaǵynan tabylǵan memorıaldyq eskertkish keshenin qazý barysy men zertteý jumystarynyń nátıjelerin túsindirip, qaıta eskertkishti qalpyna keltirý múmkindikterine toqtaldy.

Halyqaralyq Túrki akademııasynyń ǵylymı qyzmetkeri, túrkolog Nápil Bazylhan bul jańalyqty álem túrkologııasy úshin erekshe jáne mándi etetin basty másele – qazba aımaǵynan tabylǵan jazýlar ekenin atap ótti.

«Jazba bóliginiń mańyzdylyǵy, bul ólkede júrgizilgen zertteýlerde tabylǵan alǵashqy jazý bolyp tabylady» - deıdi ǵalym.

Jazýdyń joǵarǵy bóliginde eki qasqyr men lotos gúli beınelengen. Jazbada úsh túrli tilge jatatyn mátin úzindileri bar ekeni anyqtaldy: kóne túrik, soǵdy jáne brahmı. Jazýdyń negizi dep uǵynylatyn tasbaqa tuǵyry da - tabylǵandardyń qatarynda.

Kórmege sondaı-aq Karpat oıpatynan tabylǵan rýna jazýlary bar eskertkishterdiń túpnusqalary, Altaı aımaǵynan tabylǵan túrki jaýyngeriniń bas súıegi jáne jaýlap alý dáýirine jatatyn jaýynger bas súıegi, sondaı-aq olardyń negizinde jasalǵan antropologııalyq bet-álpet rekonstrýktsııalary qoıyldy. Kórme Býdapesht qalasynda Majarstannyń Jaratylystaný ǵylymdary murajaıynda bir aıǵa deıin jalǵasady.

Aıta ketsek, osy jyldyń tamyzynda Halyqaralyq Túrki akademııasy men Mońǵolııa Ǵylym akademııasy Arheologııa ınstıtýtynyń birlesip júrgizgen Arhangaı aımaǵy, Nomǵon jazyǵyndaǵy ǵylymı arheologııalyq ekspedıtsııasy jumystarynyń nátıjesinde Elteris qaǵanǵa arnalǵan keshen tabylǵan bolatyn. Akademııa Nomǵon ǵylymı ekspedıtsııasynyń nátıjelerine arnalǵan ǵylymı jınaq ázirlep, túrki memlketteriniń astanalarynda tanystyryp keledi.

Eske salsaq, buǵan deıin Túrik qaǵandyǵyn qaıta dáýirletken uly Qutlyq Elteris qaǵannyń kesheni tabylǵany habarlanǵan bolatyn.
Сейчас читают
telegram