Mańǵystaý oblysyna 11 mlrd teńge ınvestıtsııa tartylady
Aımaq basshysy Serikbaı Trumov óńirlik jobanyń ár tarmaǵyna jeke-jeke toqtalyp, máslıhat aldynda tanystyrdy.
Birinshi, bıylǵy jyly óńdeý ónerkásibinde jańa 7 jobany iske qosý arqyly jalpy ınvestıtsııa 11,3 mlrd teńge kóleminde josparlanyp otyr.
Bul tamaq ónimderi, mashına qurastyrý, plastmassa óndirisi salalary. Aıtalyq, Túpqaraǵan aýdanynda «Aqtaý-Agro» JShS qus fabrıkasynyń qurylysy, «Orda» Óndiristik kompanııasy» JShS qant shıkizatyn qaıta óńdeý jáne onyń negizinde qant qumy men navat óndirý shaǵyn zaýytyn salý jáne paıdalaný, «Stalelıteınyı tsentr» JShS bolat quıý zaýytynyń qurylysy Munaıly aýdanynda «Jamalbek» JShS qurama jem zaýytynyń qurylysy, «PERAPLASTIC SEZ» JShS polıpropılen qaptamasyn óndirý, «Dostyq Polımer Plıýs» JShS polımerlik qaptamany óndirý zaýyty, «OSS Kazakhstan» JShS «Munaı jáne burǵylaý jabdyqtaryn óndirý, qyzmet kórsetý jáne jóndeý óndirisi».
Budan basqa, qoldanystaǵy qyzmet etip turǵan kásiporyndardyń qýattylyq júktemesin arttyrý jáne jańa óndiristerin ashý baǵytyndaǵy jumystar júrgiziledi. Negizgi maqsat – óńirdegi 300-den astam kásiporynmen birlesken jumysty jandandyrý. Ol úshin Úkimet tarapynan da birqatar qoldaý tetikteri qaralǵan.
Nátıjesinde bıyl jalpy óńirlik ónimdegi óńdeý ónerkásibiniń úlesin 4,5%-ǵa shıkizattyq emes taýarlar eksportyn 90 mln. dollarǵa deıin jetkizýdi kózdelip otyr.
Ekinshiden, agroónerkásiptik keshenniń áleýetin arttyrý kózdelgen.
Oblysqa azyq-túlik ónimderiniń kóp bóligi ózge óńirlerden jáne shet memleketterden keletin bolǵandyqtan agroónerkásip salasynda 3 negizgi baǵyt qarastyrylǵan. Jańa jobalardy qurý, egis alqaptaryn ulǵaıtý; istep turǵan sýbektilerine qoldaý kórsetý.
Mal sharýashylyǵyn damytý aıasynda jaıylymdardy sýmen qamtý úshin 60-qa jýyq qazylǵan qudyqtarǵa sýbsıdııa beriletin bolady.
«Eńbek» baǵdarlamasy aıasynda 300-den astam jobaǵa shaǵyn nesıe berý josparlanýda jáne «Qarapaıym zattar ekonomıkasy» boıynsha keminde 35 jobaǵa qoldaý kórsetiledi.
Memleket basshysynyń «Egis dalasynan – dúken sóresine deıin» atty pılottyq jobasy aıasynda, satyp alý jáne satý júıesin qalpyna keltirý mehanızmi qarastyryldy. Bul jobalar iske asqan jaǵdaıda agroónerkásip kesheni salasynda 2020 jyldyń sońyna deıin aýyl sharýashylyǵy óniminiń kólemin 24 mlrd teńgege deıin jetip, qosymsha 700-den astam jumys ornyn qurylady dep josparlanyp otyr.
Úshinshiden, týrızm salasyn damytý qolǵa alynady. Osy jyly bul sala boıynsha 665 jumys ornyn qurylyp, jalpy quny 64 mlrd teńgeni quraıtyn 3 joba paıdalanýǵa beriledi. Olar: «Rıksos Aktaý» kópfýnktsıonaldy týrıstik-qonaq úı kesheni; «Dostar» qonaq úı kesheniniń akvaparki; «Holıdeı INN» qonaq úı kesheniniń akvaparki.
Tórtinshiden, kólik jáne logıstıka salasyn damytýǵa mán beriledi.
Kaspıı basseınindegi qazaqstandyq porttarynyń júk aınalymyndaǵy Aqtaý portynyń úlesi – 60%, Quryq porty – 23%, Soltústik termınal – 17% quraıdy.
Búgingi tańda Aqtaý porty konteınerlik habyn qurý boıynsha belsendi jumys júrgizip keledi. Bul Kaspıı óńiri men Orta Azııa elderi úshin port aýmaǵynda konteınerlik park qalyptastyrýǵa, óz júgin portqa deıin avtokólikpen de, temirjol jyljymaly quramy, konteınerlermen de jetkizý jáne odan ári jóneltý úshin klıentterge qolaıly jaǵdaı jasaýǵa múmkindik beredi. Bul sharalardyń júzege asyrylýy teńiz porttarynda júk aǵynynyń ulǵaıýyna tyń serpin beredi. Sondaı-aq, osy jyly 217,4 shaqyrymdy quraıtyn 7 avtomobıl joldarynyń rekonstrýktsııasy men jóndeý jumystaryn aıaqtaý josparlanyp otyr.
«Aýyl – el besigi» jobasy aıasynda bıyl Beıneý, Aqshuqyr, Qyzyltóbe, Baıandy, Basqudyq aýyldarynda 44,4 shaqyrym (mlrd. teńge) jol salynady jáne 52,2 shaqyrym jol ortasha jóndeýden ótkiziledi.
Sonymen birge «Jumyspen qamtý jol kartasy» aıasynda jańa avtomobıl joldaryn salý jáne qoldanystaǵylaryn jóndeý boıynsha 3 oblystyq, 7 qalaishilik jáne 20 aýylishilik mańyzy bar joldar jasalady.
Joǵaryda atalǵan tórt baǵyt júıeli túrde júrgiziletin bolsa, óńirde eki myńǵa jýyq jańa jumys orny qurylady.
