Qyzylordada agroónerkásip keshen salasynda 148 joba iske aspaq
«Júrgizilgen zertteýlerdiń nátıjesinde biz eki negizgi kategorııa boıynsha damýdyń sektorlaryn aıqyndadyq. Bul - ishki naryqty tolyqtyrý jáne eksportqa baǵdarlanǵan ónim óndirisin keńeıtý úshin agroónerkásiptik keshen sektoryn damytý. Sonymen qatar, óńirdiń tabıǵı klımattyq jáne topyraq erekshelikterine qaraı, agrarlyq salany damytýdyń 9 basym baǵytyn anyqtadyq. Olar: et jáne sút mal sharýashylyǵyn damytý, ósimdik sharýashylyǵyn ártaraptandyrý, sýarmaly jerlerdi qalpyna keltirý, zákirlik kooperatsııany qaıta óńdeý jáne damytý, balyq sharýashylyǵy, agroónerkásiptik keshen ónimderin ótkizý, ınfraqurylymdy damytý jáne tsıfrlandyrý. Atalǵan barlyq baǵyttardy iske asyrý maqsatynda klasterlik negizde óndiristik protsesterdi basqarýǵa tsıfrlyq tehnologııalardy endirý qajettigi týyndaýda. Budan bólek, agroónerkásiptik keshen ónimderin damytýdyń óńirlik baǵdarlamasy aıasynda 148 jobany iske asyrýdy josparlap otyrmyz»,-dedi aımaq basshysy.
Oblys ákimi óńdeý ónerkásibin damytý eńbek ónimdiligi men eksport kólemin jáne eńbek ónimdiligin 2,5 esege ósýin qamtamasyz etetinin atap ótti.
«Osyǵan baılanysty, oblysta sút, et, jumyrtqa, qus eti, kartop, un tartý ónimderi men jylyjaı kókónisterin óndirýdi jetildirý qajet. Endi biz aldaǵy ýaqytta osy salalardy damytýǵa erekshe nazar aýdaratyn bolamyz. Qazirgi ýaqytta Aral qalasynda un óndirisi qalpyna keltirildi, Qarmaqshy aýdanynda qus fabrıkasynyń qurylysy júrgizilýde, Qyzylorda qalasynda et kombınaty men jylyjaı salynýda, kópjyldyq jemis ekpeleri bar alańdar keńeıtilýde, Shıeli aýdanynda jáne Qyzylorda qalasynda jumyrtqa óndirisi damytylýda»,-dedi Qýanyshbek Ysqaqov.
Sondaı-aq, óńirde sý qoımalaryn salý jáne sýarmaly sýdy tıimdi paıdalaný boıynsha birqatar jobalar júzege asyrylatyn bolady.
«Atap aıtqanda, ırrıgatsııalyq jáne drenajdyq jelilerdi jetildirý jónindegi jobalardy iske asyrý arqyly sýarmaly sýdy 30%-ǵa deıin únemdeımiz. Jáne jer asty kózderin paıdalaný, tamshylatyp, jańbyrlatyp sýarý ádisterin qoldaný, kollektorlyq sýlardy qaıta paıdalaný esebinen sýarmaly jerlerdi 95 myń gektarǵa kóbeıtip, 300 myńǵa jetkizemiz. Nátıjesinde biz agrarlyq sektordaǵy óndiris kólemin 79 mlrd. teńgege ulǵaıta otyryp, 3 myńnan astam turaqty jumys oryndaryn ashamyz»,-dedi oblys ákimi.
Sonymen qatar, sýarylmaıtyn shól-egindi jerlerde maıly jáne azyqtyq daqyldar egisin keńeıtý josparlanýda. Ol úshin ǵalymdardyń ınnovatsııalyq ázirlemelerin, ıaǵnı akvasorbentter men akvagelder paıdalanylady.
«Agroónerkásip kesheniniń mańyzdy salasy, damýdyń jańa múmkindikteriniń biri - shıkizat jáne azyq-túliktik emes agrarlyq ónimder óndirisi. Máselen, et-súıek jáne balyq unynyń óndirisi aımaqtaǵy mal jáne balyq ósirýshilerdi sapaly qospalarmen qamtamasyz etip qana qoımaı, olarǵa taýarlaryn Qytaı men Eýropaǵa eksporttaý arqyly paıda tabýǵa múmkindik beredi. Teri óndirisin damytý boıynsha da ósýdiń jańa múmkindikteri bar. Jyl saıyn oblys boıynsha 65 myń iri qara maldyń terisi, 131 myń usaq qara maldyń terisi jáne 800 tonnaǵa jýyq qoı terisi, 40 tonna eshki jáne 100 tonna túıe júni satyp alynady», - dedi Qýanyshbek Ysqaqov.
Syr óńiri mııa tamyryn qaıta óńdeý boıynsha aıtarlyqtaı áleýetke ıe.
«Búgingi kúni shıkizat kúıinde eksporttalǵan mııa tamyrynyń 50 paıyzy Qyzylorda oblysyna tıesili. Qazirgi ýaqytta osy qyzmet túri zańdastyrylǵan kórshi Ózbekstan Respýblıkasynda osyndaı 30 kásiporyn jumys isteıdi, bir kásiporynnyń ortasha jyldyq tabysy 15 mln.aqsh dollaryn quraıdy. Osy rette Ózbekstan eliniń tájirıbesin paıdalaný oryndy dep esepteımiz. Ózbekstan Respýblıkasynyń úlgisinde elimizde mııa tamyryn jınaý jáne paıdalaný tártibi týraly zań jobasyn daıyndaýǵa kirisý qajet dep sanaımyn. Bul halyqty jumyspen qamtý jáne shaǵyn bıznesti damytýǵa múmkindik beredi», - dedi oblys ákimi.
Búgin Qyzylorda oblystyq máslıhattyń kezekti sessııasy ótti. Onda aımaqtyń І jartyjyldyqtaǵy damý qorytyndysy shyǵarylyp, keleshek josparlary aıqyndaldy.
