Qyzylordada áıelin óz-ózin óltirýge deıin jetkizgen er adam sottaldy

QYZYLORDA. KAZINFORM - Qyzylorda oblysynda Syrdarııa aýdandyq sotynda áıelin óz-ózin óltirýge deıin jetkizgen er adamǵa qatysty sot úkimi shyqty. 

Syrdarııa aýdandyq sotynda QR Qylmystyq Kodeksiniń 105-baby 1-bóligi (ózin-ózi óltirýge deıin jetkizý) boıynsha sottalýshy Á-ge qatysty qylmystyq is qaraldy.

«Sottalýshy jábirlenýshi Á-ge qatygezdikpen qarap, qorqytyp, adamı qadir-qasıetin únemi qorlaǵan. Oǵan shydaı almaǵan áıel turǵyn úı aýlasynda mal qorada moınyna jip baılap, ózin-ózi óltirýge dýshar bolǵan.

Sottalýshynyń kinási oqıǵa bolǵan jerdi qarap-tekserý hattamasy, jábirlenýshiniń týystary men kýálerdiń aıǵaǵy, saraptama qorytyndysymen, jábirlenýshi men sottalýshy arasyndaǵy hat almasý, jábirlenýshiniń uıaly telefonynan alynǵan turmystyq zorlyq-zombylyqqa ushyraǵanyn rastaıtyn jazba jáne basqa da dáleldememen bekitildi», - dep málim etti Syrdarııa aýdandyq sotynyń baspasóz qyzmetinen.

Vedomstvo málimetinshe, sottalýshy sotta óz kinásin moıyndamaǵan. Onyń jas balalarynyń bolýy jazasyn jeńildetetin mán-jaı retinde qabyldanǵan joq. Sebebi, onyń qylmysy jas balalarynyń anasyna qarsy baǵyttalǵan jáne anasynan aıyrylýyna alyp kelgen.

«Syrdarııa aýdandyq sotynyń úkimimen sottalýshy Á. QR Qylmystyq kodeksiniń 105-babynyń 1-bóliginde kózdelgen qylmystyq quqyq buzýshylyqty jasaǵany úshin kináli dep tanyldy. Oǵan 2 jyl 6 aı merzimge bas bostandyǵynan aıyrý jazasy taǵaıyndaldy. Sottalýshyǵa qoldanylǵan «eshqaıda ketpeý» túrindegi bultartpaý sharasy «kúzetpen ustaý» túrindegi bultartpaý sharasyna ózgertildi. Sottalýshy sot zalynan qamaýǵa alyndy. Azamattyq talap qoıýshy B. azamattyq talap qoıýy ishinara qanaǵattandyryldy. Azamattyq jaýapker sottalýshy Á.-den azamattyq talap qoıýshy B.-nyń paıdasyna 10 000 000 teńge moraldyq zııan shyǵyndar óndirildi. Úkim zańdy kúshine enbegen», - dep tolyqtyrdy baspasóz qyzmetinen.

Eske salsaq, budan buryn Qyzylordada jol-kólik oqıǵasynda jasóspirimniń ólimine sebep bolǵan júrgizýshi sottaldy.