Depýtattyq saýaldarda qoǵamdy alańdatqan san salaly máseleler kóterilgen
Árıne, partııalyq júıede saılanǵan Májilis depýtattarynyń belsendiligine nazar aýdarsaq, onyń ishinde «Nur Otan» fraktsııasynyń músheleri - 122, «Aq jol» - 50, «Halyq kommýnısteri» - 58, Qazaqstan halqy Assambleıasynan saılanǵan depýtattar 17 saýal joldaǵan.
Kóterilgen máselelerdiń edáýir bóligi ekinshi sessııanyń ashylýynda Memleket basshysynyń depýtattar aldyna qoıǵan jáne Qazaqstan Prezıdentiniń «Qazaqstan-2050» Strategııasy - qalyptasqan memlekettiń jańa saıası baǵyty» atty Qazaqstan halqyna Joldaýynan týyndaıtyn mindetterdi sheshýge baılanysty máselelerdi qamtıdy.
Depýtattyq saýaldarǵa Parlament Májilisi Apparaty jasaǵan taldaýǵa nazar aýdarsaq, taqyryptar aıasyn negizinen toǵyz topqa bólýge bolady. Depýtattyq saýaldardyń basym bóligi áleýmettik sıpattaǵy máselelerdi qamtıdy. Sondaı-aq óńirlik damý, turǵyn úı qurylysy, turǵyn úı-kommýnaldyq sharýashylyǵy qyzmeti, avtokólik joldaryn jańǵyrtý jáne rekonstrýktsııalaý, kólik jáne baılanys máseleleri de kóterilgen.
Qazaqstanda eń tómen kúnkóris deńgeıin arttyrý týraly másele birneshe ret qozǵaldy. Depýtattar respýblıka azamattary tabysynyń ulǵaıýy tutynýshylyq suranysty yntalandyryp, otandyq óndiriske qolaıly yqpal etedi dep esepteıdi. Osy oraıda, depýtattar Úkimetke tutynýshy sebetin esepteýdiń ádistemesin jetildirý jóninde jáne eń tómen kúnkóris deńgeıiniń azyq-túliktik jáne azyq-túliktik emes bóligin qaıta qaraý jóninde usynys engizdi.
El Prezıdenti N.Á. Nazarbaevtyń «Qazaqstannyń áleýmettik jańǵyrtylýy: Jalpyǵa Ortaq Eńbek Qoǵamyna qaraı 20 qadam» degen baǵdarlamalyq maqalasynda alǵa qoıylǵan mindetterge sáıkes bir top depýtat óz saýaldarynda búgingi tańda elimizdegi laıyqty eńbek qaǵıdattaryn saqtaý, turaqty áleýmettik-ekonomıkalyq damýdy qamtamasyz etý, halyqtyń ómir súrý standarttaryn jáne sapasyn arttyrý týraly máselelerdi kóterdi.
Sondaı-aq «Múgedekterdi áleýmettik qorǵaý týraly» Zańnyń is júzinde iske asyrylýyna taldaý jasaı otyryp, depýtattar toby múgedekter ómiriniń sapasyn jaqsartý, eńbekke jaramdy jastaǵy múgedekterdi jumysqa ornalastyrýdy qamtamasyz etý, olarǵa salyq jáne tólemder boıynsha jeńildikter berý máselelerin kóterdi.
Depýtattar saýaldarynyń onnan bir bóligin Qazaqstandaǵy densaýlyq saqtaýdy damytý máselelerine arnady. Memleket basshysy N.Á. Nazarbaevtyń qazaqstandyqtardyń ómir súrý sapasyn arttyrý týraly jyl saıynǵy Qazaqstan halqyna Joldaýy aıasynda parlamentarııler bizdiń eldegi belsendi uzaq ómir súrý máselesine Úkimettiń nazaryn aýdardy. Depýtattardyń pikirinshe, «Qazaqstan Respýblıkasy halqynyń joǵary ómir súrý sapasymen belsendi uzaq ómir súrýi» memlekettik baǵdarlamasyn qabyldaý jáne dári-dármekpen qamtamasyz etýdi, egde jastaǵy azamattarǵa medıtsınalyq kómek kórsetýdi jaqsartý boıynsha, aýrýlardyń aldyn alýǵa septigin tıgizetin profılaktıkalyq is-sharalardy uıymdastyrý, halyqtyń salaýatty ómir súrý saltyn, ekologııalyq qaýipsizdikti qamtamasyz etý boıynsha zańnamalyq sharalardy jáne tetikterdi ázirleý qajet. Úkimetke dárilik zattardy jáne medıtsınalyq buıymdardy jetkizýge otandyq óndirýshilermen jasalǵan uzaq merzimdi shartty memlekettik qoldaý sharalaryn qabyldaý jóninde saýal joldandy.
Premer-Mınıstrdiń atyna bilim berýdiń barlyq deńgeılerin jańǵyrtý problemalary týraly saýal joldandy. Depýtattar muǵalimder mártebesin kóterý, sondaı-aq joǵary synyptyń oqý baǵdarlamasyna avtomobıl isin oqytý pánin engizý týraly másele qozǵady. Mektep oqýshylary arasynda óz-ózine qol jumsaý (sýıtsıd) oqıǵalarynyń deńgeıin tómendetý maqsatynda qoldanyp jatqan sharalar týraly aqparat berýdi surady.
QR Eńbek jáne halyqty áleýmettik qorǵaý mınıstrine qyzmetkerlerdiń quqyǵyn qorǵaýǵa, jumysqa ornalastyrýǵa qatysty qııanat jasaýdy jáne aldaýshylyq praktıkany boldyrmaýǵa baǵyttalǵan Halyqaralyq Konventsııaǵa silteme jasaı otyryp, depýtattyq saýal joldady.
«Jumyspen qamtý-2020» baǵdarlamasyna oraı depýtattyq saýalda Jumyspen qamtý ortalyqtaryna etnıkalyq qazaqtardyń ishinen kóship kelýshilerdi jumysqa ornalastyrýǵa, onyń ishinde kásiptik bilimi joqtardy áleýmettik oryndarǵa ornalastyrýǵa járdemdesý quqyǵyn berý usynyldy.
Sol sekildi depýtattar jumysshylardy kemsitkendigi úshin jumys berýshilerdiń jaýapkershiligin belgileıtin túzetýler jobasyn ázirleý jóninde usynys jasady.
Azyq-túlik qaýipsizdigi, agroónerkásiptik keshendi damytý jáne qoldaý - depýtattyq saýaldardyń negizgi taqyryptyrynyń biri. Máselen, depýtattar qoldanystaǵy zańǵa táýeldi aktilerge taldaý júrgize otyryp, Azyq-túlik taýarlarynyń óńirlik turaqtandyrý qorlaryn qalyptastyrý jáne paıdalaný qaǵıdalary jáne taýarlardy satyp alýdy júzege asyratyn arnaıy uıymdardyń Tizbesi boıynsha Úkimettiń tıisti qaýly qabyldaýyn jedeldetý týraly usynys jasady.
Básekege qabiletti agroónerkásiptik keshendi qurý jóninde Memleket basshysy alǵa qoıǵan mindetti iske asyrý maqsatynda depýtattar toby Úkimettiń nazaryn fermerlerdiń biliktiligin arttyrýdy uıymdastyrý, ǵylym men tehnıkanyń ozyq jetistikterin óndiriske engizý máselelerine aýdardy. Sondaı-aq Úkimetke Qazaqstanda kúrish sharýashylyǵyn damytý tujyrymdamasyn ázirleý jáne qabyldaý týraly depýtattyq saýal joldandy.
Óńirlik damý problemalary depýtattyq korpýstyń erekshe nazarynda boldy. Depýtattar Qazaqstannyń shaǵyn qalalaryn damytý sheńberinde oblystyq jáne aýdandyq mańyzy bar qalalardyń krıterıılerine sáıkes kelmeýi, sondaı-aq aýyldyq aýmaqty damytý salasyn memlekettik qoldaýdyń jetkiliksizdigi jóninde Úkimet aldyna másele qoıdy. Aýyldyq jerlerdi de, sol sııaqty iri qalalardy da aýyz sýmen qamtamasyz etý júıesiniń óńirlerdegi jaı-kúıi depýtattardyń Úkimetke joldaǵan saýaldarynda birneshe ret kóterildi.
Jol men kólikti jetildirý máseleleri de birneshe ret depýtattyq saýaldarda jarııalandy. Bir top depýtat halyqaralyq mańyzy bar joldarda adamdardyń ólimine alyp keletin iri jol-kólik oqıǵalaryn boldyrmaý jáne aldyn alý sharalaryn qarastyrýdy usyndy.
Azamattyq avıatsııada jıilep ketken apattarǵa baılanysty ushý qaýipsizdigin qamtamasyz etý máselesi depýtattyq saýaldyń taqyrybyna aınaldy.
Kólik jáne kommýnıkatsııa mınıstrine Qazaqstannyń temir jol ınfraqurylymyn damytýdyń problemalary týraly, atap aıtqanda, poezdar menedjmentiniń tómen deńgeıi týraly, temir joldyń ekologııalyq-sanıtarııalyq jaǵdaıy týraly, jolaýshylar poezdarynda qoıylatyn aqparattyq-mýzykalyq baǵdarlamalardyń sapasy men mazmuny týraly saýal joldandy.
Depýtattar ekojúıeni saqtaý men ekologııalyq qaýipsizdikti uıymdastyrý jónindegi máselelerge de zor kóńil bólýde.
Tabıǵı jáne tehnogendik problemalarǵa baılanysty Kaspıı teńiziniń alańdatarlyq ekologııalyq jaı-kúıin taldaı otyryp, Premer-mınıstrdiń atyna birneshe ret saýal joldaǵan bolatyn. Parlamentshiler Aqtaý qalasynda Kaspıı máseleleri boıynsha ǵylymı-zertteý ınstıtýtyn qurý týraly usynys jasady.
El Prezıdentiniń tapsyrmasy boıynsha ázirlengen «Jasyl ekonomıkaǵa» ótý Strategııasyn iske asyrý sheńberinde bir top depýtat Premer-Mınıstrdiń atyna aqy tólenýge jatatyn lastaýshy zattar tizbesin keńeıtý jáne iri ónerkásiptik qalalarda qosymsha ekologııalyq beketterdi qoıý máselelerin qaraý usynysymen saýal joldady.
Depýtattar azamattardyń turǵyn úı jaǵdaıyn jaqsartý, sondaı-aq kommýnaldyq qyzmettiń sapasyna qatysty máselelerdi de kóterdi.
Kóptegen ótinishterge baılanysty depýtattar Óńirlik damý mınıstrine jas otbasylardy baspanamen qamtamasyz etýge qatysty saýal joldady.
Bank qyzmeti salasyna qatysty máseleler de depýtattyq saýalǵa negiz boldy. «Qoljetimdi baspana - 2020» memlekettik baǵdarlamasynyń negizgi maqsaty - turǵyndar úshin qoljetimdi baspanamen qamtamasyz etý. Alaıda, Turǵyn úı qurylys jınaq banki bıýdjet qarajaty men azamattardyń jınaq aqshasy esebinen is júzinde normalanbaǵan paıda alatynyn eskere otyryp, depýtattar Banktiń turǵyndar úshin turǵyn úı kredıtiniń qunyn tómendetý jónindegi memleket júktegen negizgi áleýmettik rólin oryndamaı otyr dep esepteıdi.
Májilis depýtattary aldaǵy ýaqytta Qazaqstannyń Dúnıejúzilik saýda uıymyna DSU-ǵa kirýiniń artyqshylyǵyn eskere otyryp, bul ulttyq ekonomıka úshin táýekel bolatynyn, soǵan oraı otandyq kásiporyndardy memlekettik qoldaý qajettigin Úkimettiń nazaryna salady.
Depýtattardyń quqyqtyq máseleler boıynsha saýaldardy Bas prokýratýraǵa, Ádilet jáne Іshki ister mınıstrlikterine jibergenin atap ótken jón. Saýaldardyń shamamen onnan bir bóligi depýtattarǵa júgingen adamdar tobynyń nemese uıymdardyń ótinishterinen turady.
Máselen, bir top depýtattar «Bıznestiń jol kartasy - 2020» baǵdarlamasy aıasynda qoldanystaǵy bıznesti júrgizýge servıstik qoldaý kórsetý máselelerine baılanysty saýal joldady.
Depýtattar mádenıetti damytý, buqaralyq aqparat quraldary jáne Qazaqstan tarıhy máselelerine de erekshe nazar aýdardy.
Memleket basshysynyń «Bolashaq búginnen bastalady» jáne «Mereıli otbasy» saıası-qoǵamdyq jobalaryn uıymdastyrý týraly tapsyrmalaryn oryndaý, «Qazaqstan» respýblıkalyq teleradıokorporatsııasy men onyń bólimshelerin damytý, «Habar» agenttigi» AQ-nyń materıaldyq-tehnıkalyq bazasyn jaqsartý úshin bir top depýtat respýblıkalyq bıýdjetten qosymsha qarjy bólýdi usynyp, Premer-Mınıstrge ótinish jasady.
Depýtattar «Ejelgi túrkilerdiń tarıhı-mádenı muralary» zertteý baǵdarlamasyn iske asyrý, sondaı-aq qazaqstandyq ǵalymdardyń Mońǵolııada sapaly arheologııalyq qazbalar júrgizýi úshin Maıhan-ýýlde turaqty jumys isteıtin ǵylymı-zertteý bazasyn qurýdy usyndy.
ıÝNESKO-nyń Dúnıejúzilik muralary qorǵalatyn obektileriniń tizimine engen «Tańbaly» qoryq-murajaıynyń arheologııalyq, mádenı jáne tabıǵı muralaryn tanymal etý máselesin sheshý maqsatynda bir top depýtat óz saýaldarynda murajaıǵa baratyn joldy kúrdeli jóndeý jáne menedjerler men ekskýrsovodtardy qaıta daıarlaýdy júzege asyrý týraly Úkimetke usynys jasady.
Óskeleń urpaqtyń boıynda otansúıgishtik sezimdi qalyptastyrý máselesi Premer-Mınıstrdiń atyna depýtattyq saýal joldaýǵa sebep boldy. Osy maqsatta qazaqstandyq patrıotızmge tárbıeleý jónindegi memlekettik baǵdarlamany taıaý arada qabyldaý qajettigin erekshe atap ótti. Depýtattar tulǵanyń rýhanı-adamgershilik turǵydan qalyptasýyna jáne terrorızm men ekstremızm ıdeologııasyn sanaly túrde qabyldamaýyna erekshe nazar aýdardy.
