Aýasy las qalalar: Ne isteldi, ne istelmek

None
None
NUR-SULTAN. QazAqparat – Memleket basshysy Qasym-Jomart Toqaev Prezıdent laýazymyna kirisken sátten bergi Qazaqstan halqyna ár Joldaýynda ekologııa máselesine aıryqsha nazar aýdaryp keledi.

Aıtalyq, 2019 jylǵy eń birinshi Joldaýynda Úkimet ekologııany jaqsartý, jańartylatyn energııa kózderin paıdalanýdy keńeıtý, qorshaǵan ortany saqtaý isin dáripteý jumystaryn jandandyrýy kerek ekenin aıta kele «Birge – Taza Qazaqstan» naýqanyna qoldaý bildirgen bolatyn. Al ekinshi Joldaýynda aýanyń tazalyǵy aıryqsha mańyzdy ekenine toqtalyp, meılinshe lastanǵan 10 qalany orta merzimdi kezeńde gazǵa nemese balamaly qýat kózderine kóshirýdi júktedi. Ótken jylǵy Joldaýynda da Úkimetke ekologııalyq ahýaldy jaqsartý jónindegi is-sharalardy naqty júzege asyrýǵa kirisýdi tapsyrdy. Osyǵan oraı Memleket basshysynyń qalalardyń aýasyn tazartýǵa qatysty tapsyrmasynyń iske asyrylý barysyna toqtalyp kóreıik.

Aýasy óte las qalalar

Sonymen jalpy elimizde aýasy óte las 10 qala bar. Olar: Temirtaý, Nur-Sultan, Almaty, Aktóbe, Atyraý, Óskemen, Qaraǵandy, Balqash, Jezqazǵan, Shymkent qalalary. Bul shaharlardyń aýasynyń lastalanýyna birneshe sebeptiń de bar ekeni belgili. Máselen, Almaty jáne Nur-Sultanda – jylý kózderi, avtokólik jáne jeke sektor, Óskemen jáne Temirtaý qalalarynda – ónerkásip, Aqtobe jáne Atyraý qalalarynda eskirgen káriz tazartý qurylǵylary aýany lastaýda. Al bul ekologııalyq problemalar atalǵan qalalarda, onyń ishinde naqty 6 qalada qalaı sheshilip jatyr? Qandaı is-sharalar atqarylýda? Soǵan sholý jasaıyq.

Nur-Sultan

Shırek ǵasyrǵa jýyq ýaqyttyń ishinde shaǵyn qaladan iri megapolıske aınalǵan, qysy 6 aıǵa sozylatyn elorda aýasynyń lastanýyna jylý elektr ortalyqtary men jeke turǵyn úı sektory óte úlken úles qosyp otyrǵany belgili. Al bul problemany sheshýdiń birden bir joly – gazdandyrý. Sondyqtan da 2019 jyly Qyzylorda – Jezqazǵan – Qaraǵandy – Temirtaý – Nur-Sultan baǵyty boıynsha «Saryarqa» magıstraldyq gaz qubyry salyndy. Búginde qalany jylytyp otyrǵan 2 jylý elektr ortalyǵynyń sý jylytý qazandyqtaryna gaz qosylǵan. Al jekemenshik sektordy gazdandyrý jumysy qarqyndy júrgizilip jatyr. Búginde Almaty men Saryarqa aýdandaryndaǵy jeke úıler tolyǵymen gazdandyrylǵan. Olarǵa 680 shaqyrymnan astam gaz taratý jelisi salyndy. Baıqońyr men Esil aýdandaryn gazdandyrý jumysy kezeń-kezeńmen iske asyrylýda. Qazirgi ýaqytta elordada 30 myń jeke turǵyn úıdiń 14 myńyna gaz qoljetimdi bolsa, shamamen 4 myń otbasy kógildir otynnyń qyzyǵyn kórip otyr. Jalpy, 2024 jylǵa deıin qala 100 paıyz gazdandyrylmaq.

Almaty

Beıresmı ońtústik astana atanǵan Almaty aýasynyń lastaný ındeksi – 7. Bul óte joǵary kórsetkish. Qala aýasynyń lastanýyna jylý elektr ortalyqtary, kólik quraldary, sodan keıin jeke turǵyn úı sektory kóp úles qosyp otyr. Sondyqtan da ótken jyldyń jeltoqsanynda Almaty JEO-2-ni gazǵa kóshirý jónindegi tehnıkalyq-ekonomıkalyq negizdemege memlekettik saraptamanyń oń qorytyndysy berilgen bolatyn. Josparǵa sáıkes, qurylys jumystary 2025 jyldyń sońyna taman aıaqtamalmaq. Sol kezden bastap ortalyqtyń aýaǵa zııandy shyǵaryndylary 37 myńnan 6 myń tonnaǵa deıin nemese 83 paıyzǵa qysqarady.

Almaty aýasyna Almaty oblysyna qarasty Qarasaı, Іle jáne Talǵar aýdandary da úlken yqpal etedi. Bul aýdandarda áli kúnge qysty kúni kómir jaǵyp otyrǵan 32 myń úı bar. Olardy tolyqtaı gazdandyrý 2023 jyldyń sońyna qaraı aıaqtalmaq.

Joǵaryda atap ótkenimizdeı, qala aýasynyń lastanýyna kólik quraldary da kóp úles qosady. Sondyqtan Almaty qalasynyń ákimdigi dızelmen júretin qoǵamdyq kólikterdi satyp alýǵa tyıym salǵan. Onyń ornyna qala ákimshiligi elektrmen jáne gazben júretin 335 avtobýs satyp aldy. Qalaǵa kire beriste jáne shyǵa beriste «Sergek» júıesiniń 21 beketi, sondaı-aq 19 ekologııalyq beket ornatylǵan. Qalanyń jasyl jelegin arttyrý jospary bekitilip, 2020 jyldan beri 600 myńnan astam aǵash egilgen. Bıyl bul san 1 mln-ǵa jetkizilmek.

Temirtaý

Metallýrgter qalasy atanǵan Temirtaý aýasynyń lastanýy Almatydan da asyp túsedi. Lastaný ındeksi – 8. Qala aýasyn negizgi lastaýshy - «ArselorMıttal Temirtaý» AQ. Dál osy kompanııaǵa qala boıynsha shyǵaryndylardyń 87 paıyzy tıesili. Sondyqtan da ótken jyly osy kompanııaǵa 249 myń tonna kóleminde emıssııaǵa ruqsat berilse, bıyl ol 115 tonnaǵa deıin tómendetilip otyr. Qazirgi ýaqytta kásiporyn damytý strategııasyn ázirlegen. Onda óndiristi jańǵyrtý jáne jańa tazartý qondyrǵylaryn ornatý kózdelgen. Sondyqtan da bıyl atalǵan kólemdegi emıssııaǵa ruqsat berilip otyr. Al bılik tarapynan jańa ruqsat berý kezinde joǵaryda atalǵan strategııanyń naqty júzege asyrylýy eskeriledi.

Óskemen

Óskemen qalasy aýasynyń lastaný ındeksi – 7. Onyń ishinde shyǵaryndylardyń 33,2 paıyzy kásiporyndarǵa, 54,7 paıyzy avtokólikterge, 3,4 paıyzy shaǵyn kásipkerlik sýbektileriniń qazandyqtaryna jáne 8,5 paıyzy jeke sektorǵa tıesili. «Qazmyrysh» syndy alpaýyt kásiporyndardyń 2020 jylǵy shyǵaryndylary 54,5 myń tonnaǵa jetken. Sondyqtan da oblystaǵy ekologııalyq problemany keshendi sheshýge baǵyttalǵan jol kartasy ázirlendi. Onda emıssııalardyń kólemin 20-30 paıyzǵa deıin tómendetýge múmkindik beretin 35 is-shara kózdelip otyr. Aıtalyq, «Qazmyrysh» JShS 2025 jylǵa deıin aýaǵa shyǵaryndylarynyń kólemin 20 paıyzǵa deıin tómendetpek. Sonymen qatar óńirde jumys istep turǵan turmystyq qatty qaldyqtar polıgondary retke keltiriledi. Osy oraıda oblysta jumys isteıtin shaǵyn jáne orta kásipkerlik sýbektilerinde kómirmen jumys isteıtin 89 qazandyq bar ekendigin de aıta ketken jón. Qazirgi ýaqytta jylyna 5 690 tonna zııandy qaldyq shyǵaratyn bul qazandyqtarǵa qatysty problemany sheshý joly tabylmaı tur.

Aqtóbe

Aqtóbe qalasy aýasynyń lastaný ındeksi – 7. Qaladaǵy kásiporyndar jylyna 26,4 myń, al kólik quraldary 35,7 myń tonna zııandy qaldyq shyǵarady. Biraq, qala aýasyn negizgi lastaýshy - eskirgen káriz tazartý qurylǵylary. Osy problemany sheshý úshin qala aýasynyń lastaný problemasyn sheshýge baǵyttalǵan 33 is-sharadan turatyn Jol kartasy bekitilgen. Ony júzege asyrý nátıjesinde emıssııa kólemi 20-dan 30 paıyzǵa deıin azaımaq. Sonymen qatar «Qazhrom» transulttyq kompanııasy da 1 jáne 2-shi elektrsúzgilerin jańǵyrtýdy kózdep otyr. Bul da zııandy zattar shyǵaryndylaryn 30 paıyzǵa deıin tómendetýge septigin tıgizedi. Qazirdiń ózinde ferroqorytpalar zaýytynda tsehtardy jańartý jáne jańǵyrtý jobasy qolǵa alynǵan.

Búginde qalada káriz tazartý qurylǵylaryn jańǵyrtý jáne jańartý jobasy ázirlenip jatyr. Aqtóbe qalasynyń tapsyrysy boıynsha qazirgiýaqytta káriz tazartý qurylǵylarynda kómirsýtegi shyǵaryndylaryn basatyn ári joıatyn arnaýly katalızator qoldanylyp jatyr.

Atyraý

Munaıly astana Atyraýdyń da aýasy las, lastaný ındeksi 7-ge jetip otyr. Qalanyń lastanýyna negizinen ónerkásiptik nysandar kináli. Qalada 147 tabıǵatty paıdalanýshy ornalasqan, onyń altaýy iri kásiporyn sanalady. Onyń ishinde jalpy shyǵaryndylardyń 50 paıyzy «Teńizshevroıl» JShS-ne, 14 paıyzy NCOC pen «Intergaz Ortalyq Azııa» AQ-yna jáne 7 paıyzy Atyraý munaı óńdeý zaýytyna tıesili. Sońǵy jyldary aýanyń kómirtegimen joǵary deńgeıde lastanýy baıqalyp júr. Onyń basty sebebi – «Sasyq saıdyń» býlanýy.

Osy problemalardy sheshý jáne qalanyń ekologııalyq ahýalyn jaqsartý úshin 40 is-sharadan turatyn jol kartasy bekitilgen. Onyń aıasynda Atyraý munaı óńdeý zaýytyndaǵy munaı qaldyqtaryn sorǵytý júrgizildi. Atyraý qalasynyń sol jaǵalaýyndaǵy káriz tazartý qurylǵylary jańartyldy. 2023 jyly eski káriz tazartý qurylǵylaryn jańartý aıaqtalady. 2021 jyldyń tamyzynan Atyraý munaı óńdeý zaýyty «Tazalyq» jobasyn júzege asyrýdy qolǵa alyp, «Sasyq saı» býlaný toǵanyn qalpyna keltirý jumystaryn qolǵa alǵan. Oǵan 300 mln teńge bólinip otyr. Sonymen qatar Nort Kaspıan Opereıtıng Kompanı N.V. kompanııasy 2022 jyldyń sońyna deıin jańa tazartý qurylǵysynyń qurylysyn aıaqtaıdy. Ol «Astrahan-Mańǵyshlaq» sý taratqyshynan sý tutý kólemin 70 paıyzǵa deıin qysqartýǵa jáne sýdy qaıtadan paıdalaný kólemin arttyrýǵa múmkindik beredi.


Сейчас читают
telegram