Almatyda jyldan jylǵa ósip kele jatqan sý tapshylyǵy máselesin qalaı sheshýge bolady
ALMATY. KAZINFORM – Ótken jyldyń jaz aılarynda Almatynyń birneshe aýdanynda aýyz sýdyń jetispeýshiligi týyndady. Jalpy ońtústik óńirlerde jyldan jylǵa sý máselesi údep keledi.
Qańtar aıyndaǵy jumys sapary kezinde Memleket basshysy Qasym-Jomart Toqaev Almatydaǵy sý máselesine asa mán bergen bolatyn. Prezıdent baý-baqshany sýarý men kólik jýý úshin aýyz sýdy paıdalanýǵa bolmaıtynyn aıtty.
– Elimizde sý tapshylyǵy bar. Bizge jalpy memlekettik baǵdarlama qajet. Baý-baqshany sýarý úshin aýyz sýdy paıdalanýǵa bolmaıdy. Onyń ornyna sý únemdeý tehnologııasyn qoldanysqa engizip, jer astynan jańa sý kózderin izdeý qajet. Almatynyń turǵyndary aýyz sýdyń tapshylyǵyna jıi shaǵymdanady. Sondyqtan keshendi, júıeli jumys júrgizilýi kerek, – dedi Prezıdent.
Memleket basshysynyń tapsyrmasynan keıin Almaty qalasyndaǵy sý máselesi qalaı sheshilip jatqanyn anyqtaý úshin qala ákimshiliginiń menshigindegi «Almaty sý» kásipornyna saýal joldadyq. Kásiporynnyń baspasóz qyzmeti qala turǵyndaryn sýdy únemdeýge yntalandyrý úshin arnaıy baǵdarlama júzege asyrylyp jatqanyn habarlady.
- Qala turǵyndaryn taza aýyz sýdy únemdeýge yntalandyrý úshin halyq arasynda esepteýish quralyn ornatýdy ulǵaıtý jónindegi baǵdarlama iske asyrylyp jatyr. 2024 jyly sý esepteýishteri joq tutynýshylar úshin sýdy tutyný normalaryn arttyrý josparlanýda, ıaǵnı sýdy esepke alý quraldary joq tutynýshylar úshin norma orta eseppen eki esege ulǵaıtylatyn bolady. Bul ásirese, jeke sektor turǵyndaryn sý esepteýishterdi ornatýǵa yntalandyratyn bolady. Búgingi tańda jer úılerdiń 40%-dan astamynda sý esepteýishteri joq jáne ol sý resýrstarynyń ysyrap etilýine ákeledi, – dep habarlady «Almaty sý» kásipornynan.
Sondaı-aq Prezıdent megapolıstiń kólik jýý oryndarynda sý únemdeý tehnologııasyn engizýdiń mańyzdylyǵyn atap ótti.
«Almaty sý» MKK málimetinshe, búgingi kúni kásiporyn sýmen jabdyqtaıtyn Almatyda barlyǵy 587 avtokólik jýý orny bar. Onyń ishinde aınalmaly sýmen jabdyqtaý júıesimen 185 kólik jýý orny (32%) jabdyqtalǵan.
Aıta keteıik, aınalmaly sýmen jabdyqtaý júıesi – bul tehnologııalyq protsester úshin paıdalanylatyn sýdyń bir bóligin qaıta paıdalanýǵa múmkindik beretin júıe.
Belgili ekolog, geografııa ǵylymdarynyń kandıdaty Aıjan Sqaqova shahardaǵy kólik jýý oryndary aýyz sýdy paıdalanbaýy úshin bólek sý qubyryn ornatý qajet ekenin aıtady.
Mamannyń pikirinshe, avtokólik jýý oryndary úshin jeke sý esepteýishter bolǵany durys.
- Turmystyq jáne tehnıkalyq qajettilikter úshin tazartylǵan, biraq ishýge jaramaıtyn bólek sý qubyrlary paıdalanylyp, kólik jýý stantsııalary arnaıy tehnıkalyq sýǵa qol jetkizýi kerek. Dál osyndaı tásil ónerkásiptik kásiporyndarda salqyndatý úshin paıdalanylatyn sýǵa da qoldanylýy kerek jáne onda mindetti túrde aınalmaly sýmen jabdyqtaý júıesi bolǵany jón. Qazir jaz kele jatyr, ıaǵnı aýyz sýdy artyq paıdalanýdyń kólemi ósedi. Bul Almatynyń birneshe aýdanynda sý máselesiniń basty sebebi deýge bolady. Máseleni sheshýdiń birneshe joly bar. Birinshiden, sýdy tutynýdyń tolyq esebin engizý kerek. Ol úshin ákimdikterdiń baqylaýymen avtokólik jýýǵa arnalǵan jeke sý esepteýishteri ornatylǵany jón. Ekinshiden, kólik jýý oryndarynyń tarıfi halyqqa qaraǵanda birneshe ese ósýi qajet. Óıtkeni mundaı oryndardyń ıeleri sýdan aıtarlyqtaı tabys alyp otyr. Úshinshiden, ákimdikterdiń baqylaýymen kólik jýý oryndarynda paıdalanylǵan sýdy tazalanyp, qaıta paıdalaný úshin aınalmaly sýmen jabdyqtaý júıesi bolýy kerek, – dedi ekolog.
Sonymen qatar Aıjan Sqaqova sý máselesi Almatyda qanshalyqty ótkir ekenine toqtaldy.
Mamannyń aıtýynsha, qalada jyl saıyn jalpy sýǵa suranys 3-3,9%-ǵa ósip keledi. Al jyl saıynǵy qanaǵattandyrylmaǵan sýǵa suranys qazir 8,8% bolsa, 2050 jylǵa qaraı bul kórsetkish 31,6-39,7% bolýy múmkin.
- Almaty – 2,1 mıllıonnan astam halqy bar Qazaqstannyń eń iri megapolısi. Shahar Tıan-Shan taýlarynyń soltústik-batys jotalarynyń Іle Alataýy taý jotasynda ornalasqan. Qala arqyly Úlken Almaty jáne Kishi Almaty ózenderi, sondaı-aq olardan Esentaı, Remızovka, Jarbulaq, Qarasý aǵady. Búgingi tańda sýmen jabdyqtaýdyń eki negizgi kózi bar: 40%-y taý sýy, al 60%-y jerasty sýy. Degenmen, Almatyda sý tapshylyǵy bar jáne ol jyldan jylǵa ósip keledi. Mysaly jyl saıyn jalpy sýǵa suranys 3-3,9%-ǵa ósedi. Al qanaǵattandyrylmaǵan sýǵa suranys qazir 8,8%. Bul kórsetkish 2050 jylǵa qaraı 31,6-39,7%-ǵa jetýi múmkin. Onyń eki sebebi bar. Birinshiden, muzdyqtar erip, ondaǵy sýdyń býlanýynan tabıǵı sý aǵyndary azaıǵan. Kelesi sebebi – sýdy paıdalaný mólsheriniń ósýi jáne ony tym artyq jumsaý. Qazaqstan jan basyna shaqqandaǵy tutynylatyn sý kólemi boıynsha 11-orynda. Bir adam kúndelikti 3,5 myń lıtr sý tutynady. Salystyrmaly túrde Reseıde bul kórsetkish úsh ese az – bir adamǵa 1,3 myń lıtr, Germanııada – 855 lıtr, al Ulybrıtanııada – nebári 348 lıtr. Taǵy bir sebep – jelilerde sý joǵaltý. Qazir Almaty qalasy boıynsha sý qubyry jelileriniń tozýy 54,2%, tıisinshe 1943 km sý qubyry aýystyrýdy qajet etedi, – dep túsindirdi maman.
Ekolog qaladaǵy aýyz sý máselesin sheshý úshin almatylyqtar arasynda sý únemdeý mádenıetin qalyptastyrý mańyzdy ekenin aıtady. Ony qalyptastyrýdyń bir joly – saralanǵan tarıf engizý.
- Árbir qazaqstandyq otbasyny sýdy únemdeýge zańnamalyq turǵydan ıtermeleý qajet. Ol úshin sý tutynýdyń jańartylǵan normalaryn jáne sýǵa saralanǵan tarıfterdi engizý qajet. ıAǵnı, sýdyń quny ony kóp paıdalanytyndarǵa tıimsiz bolady. Qazaqstanda saralanǵan tarıfter engizilse, eń negizgi qajettilikter úshin bir adamǵa táýligine 100 lıtrge deıin tómen tarıf qoıylady. Al odan assa, tarıf baǵasy ósedi. Álemdik tájirıbe sýdyń negizgi tutynýshysy – halyqpen jumys istelmeıinshe, eshqandaı sý únemdelmeıtinin kórsetedi. Árbir qazaqstandyq úshin jýynǵanda, kıim jýǵanda sýdy únemdeý tıimdi ári paıdaly bolýy kerek. Jańa Sý kodeksi sýdy únemdeý prıntsıpin negizgilerdiń biri retinde qarastyrady. Kodekste sý tutynýdyń jańa normalaryn engizý jáne naryqtyq tarıfterdi engizý qajettiligi usynyldy. Ony iske asyrýmen ákimdikter aınalysýy tıis. Ókinishke qaraı, biz osy baǵytta, onyń ishinde Almatyda da naqty is-qımyldardy áli kórip otyrǵan joqpyz, – dedi Aıjan Sqaqova.
Eske salaıyq, buǵan deıin Almatyda «Qarǵaly» sý súzgileý stantsııasy 1 maýsym kúni ashylatynyn jazǵan bolatynbyz. Jańa stantsııa 50 myń turǵyndy sapaly sýmen qamtamasyz etýge múmkindik beredi.