Jaıyq pen Elektiń qanshalyqty lastanǵanyn anyqtaý úshin keshendi tekserý jasaldy

Foto: None
NUR-SULTAN. QazAqparat - Ekologııa, geologııa jáne tabıǵı resýrstar mınıstrligi Jaıyq ózeniniń ekojúıesin saqtaý úshin qandaı sharalar atqarylyp jatqanyn aıtyp berdi, dep habarlaıdy QazAqparat.

Jaıyq transshekaralyq ózeni basseıniniń ekojúıesin saqtaý jáne qalpyna keltirý jónindegi Qazaqstan-Reseı yntymaqtastyǵynyń 2021-2024 jyldarǵa arnalǵan baǵdarlamasyn iske asyrý sheńberinde 26-30 sáýir aralyǵynda QR Ekologııa mınıstrligi men jergilikti atqarýshy organdar ókilderiniń qatysýymen ózen basseınine lastanýdyń barlyq kózderin jáne onyń ekojúıesine teris áser etýdiń basqa da faktorlaryn anyqtaý turǵysynan keshendi zertteý júrgizilgen.

Júrgizilgen zertteý barysynda transshekaralyq aýmaqtardan, sarqyndy sý tógindileri baıqalatyn jerlerden synama alyndy.

Sý obektileriniń, onyń jaǵalaý aımaǵynyń jaı-kúıine kózben sholý jáne gıdrologııalyq tekserý júrgizildi.

Lastanýdyń boljamdy kózi oryndarynda aýanyń lastaný deńgeıin 6 kórsetkish (kúkirtti sýtek, formaldegıd, ammıak, kúkirt dıoksıdi, azot oksıdi, azot dıoksıdi) boıynsha ólsheý jáne sý sapasyna gıdrohımııalyq taldaý 33-38 kórsetkish boıynsha júrgizildi.

Keshendi tekserý qorytyndysy boıynsha Batys Qazaqstan jáne Aqtóbe oblystarynyń aýmaǵynda sý sapasynyń 4 jáne 5-klasy, Atyraý oblysynda – 1-4-klasy anyqtaldy.

Batys Qazaqstan oblysy aýmaǵynda Jaıyq ózeniniń sý synamasynda OBT5 (5 táýlik ishinde ottegin bıohımııalyq tutyný), fosfattar men jalpy fosfor, ammonıı-ıon, jalpy temir, magnıı jáne hlorıdter boıynsha Biryńǵaı jikteý júıesine sáıkes sý sapasynyń 1-klasy (eń jaqsy sapa) normalarynyń asyp ketýi baıqalady.

Joǵaryda atalǵan lastaýshy zattardy shamadan tys mólsherde tabý qardyń erýinen, jaǵalaýlardyń shaıylýynan jáne sý tasqyny kezinde sý deńgeıiniń joǵarylaýy nátıjesinde sýdyń lastanýynan týyndaýy múmkin.

Sondaı-aq, atmosferalyq aýa synamasy alyndy. Monıtorıng nátıjesi boıynsha shekti jol beriletin kontsentratsııa artqan joq.

Oblys aýmaǵynda qaldyq tógetin kásiporyndar - «Jaıyqjylýqýat» AQ, «Batys sý Arnasy» JShS.

Alaıda keshendi zertteý júrgizý kezinde bul kásiporyndardyń sý sapasyna áseri anyqtalǵan joq.

Atyraý oblysynda keshendi tekserý barysynda Inder, Mahambet aýdandarynda, Atyraý qalasynyń aýmaǵynda, Jaıyq ózeniniń saǵasynda, ıaǵnı Kaspıı teńiziniń ózenmen qosylǵan jerinde aýa, sý synamasy alyndy.

Jaıyq ózeninde OHT (ottegini hımııalyq tutyný), temir, munaı ónimderi, magnıı, nıtrıt anıon, OBT5 boıynsha sý sapasynyń 1-klasy normalarynan asý anyqtalǵan.

Odan bólek, Inder aýdany Inderbor kentindegi aýdanda kommýnaldyq qaldyqtar, avtokólik quraldarynyń qaldyqtary, aǵash jáne basqalar anyqtaldy.

Inderbor kentiniń Ortalyq kópiriniń joǵarǵy jáne tómengi bólikterinde ıesiz kemeler sý astynda qalyp, ózendi lastaǵany anyqtaldy.

Nátıjesinde atmosferalyq aýada zııandy zattardyń artý faktisi anyqtalǵan joq.

Oblys aýmaǵynda qaldyq tógetin kásiporyndar - «Atyraý Sý Arnasy» KMK, «Atyraý jylý elektr ortalyǵy» AQ, «Jaıyq-Atyraý bekire balyq ósirý zaýyty» RKMK, «Atyraý bekire balyq ósirý zaýyty» RKMK, «Atyraý munaı óńdeý zaýyty» JShS.

Keshendi tekserý kezinde osy kásiporyndardyń sý sapasyna áseri anyqtalǵan joq.

Aqtóbe oblysynda Jaıyq ózeniniń salasy bolyp tabylatyn Elek ózeniniń sý synamasynda ammonıı-ıon, OHT, qorǵasyn, fenol, magnıı, ftorıdter, hrom (6+), nıtrıtter jáne mıneraldaný boıynsha sý sapasynyń 1-klasy normalarynan asý baıqalady.

Elek ózeniniń ekojúıesine áser etetin oblys aýmaǵyndaǵy lastaný kózi qoj úıindisi bar «Qazhrom» TUK» AQ fılıaly – Aqtóbe ferroqorytpa zaýyty, «Aqtóbe JEO» AQ, shlam jınaǵyshtary bar «Aqtóbe hrom qosylystary zaýyty» AQ bolyp tabylady.

Ózenniń tómengi aǵysynda Aqtóbe qalasyn sýmen jabdyqtaý jáne sý burýmen aınalysatyn «Aktobe su-energy group» AQ tazartý qurylystary ornalasqan.

Kásiporyn sý tasqyny kezinde shartty túrde tazartylǵan sarqyndy sýdy Elek ózenine josparly aǵyzdy.

Elek ózenin lastaý kózderi ózen arnasyna tikeleı jaqyn ornalasqan jáne sý tasqyny kezeńinde ózenge qaldyqtaryn ornalastyratyn kóptegen mal sharýashylyǵy sharýashylyqtary bolýy múmkin.

Sondaı-aq, Elek ózeniniń aǵysymen Alǵa qalasyndaǵy burynǵy Kırov atyndaǵy hımııa zaýytynyń býlandyrǵysh toǵandary lastaný kózi bolyp tabylady.

Keshendi tekserý barysynda atmosferalyq aýa synamasy da alyndy, lastaýshy zattardyń artýy anyqtalǵan joq.


Seıchas chıtaıýt