Jaıyq ózeniniń sýynan alynǵan synamadan fenol tabyldy
Atyraý qalasyndaǵy sý tazartý qurylǵylarynyń bas tehnology Jámıla Isaǵalıevanyń aıtýynsha, Jaıyq ózeninen alynǵan sý tazartýdan ótkiziledi.
Sýda tazartý kezinde birde-bir reagent mólsherinen asyp ketpegen. Al, zalalsyzdandyrý jumysy sanıtarııalyq normalar men erejelerge saı júrgizilip jatyr.
«Atyraý qalasyndaǵy sý tazartý qondyrǵylarynda Jaıyq ózeninen alynǵan sý quramyna taldaý júrgiziledi. Taldaý úshin iriktelgen sý synamalarynan fenol alǵash ret 12 qyrkúıekte tabyldy. Synamalar Jaıyq ózeninen 6 metr tereńdikten alyndy. Fenoldyń mólsheri lıtrine 0,0003 mıkrogramm qurady. Sońǵy kúnderi fenoldyń mólsheri lıtrine 0,0004 mıkrogrammǵa deıin kóbeıdi. Taza sýda fenol múldem bolmaýy kerek. Fenoldyń tabylýyna, Jaıyó ózeninde baldyrdyń kóbeıýine baılanysty qalalyq jelilerge jetkiziletin aýyz sýdy tazartý kúsheıtildi. Sýdy tazartý úshin úsh ese kúkirt qyshqyldy alıýmınıı, polımer prıestol jáne hlor paıdalanylady», -deıdi Jámıla Isaǵalıeva.
Onyń deregine qaraǵanda, sýǵa qosylatyn reagentter súzgiden ótkiziledi. Zalalsyzdandyrý úshin hlor sýyn jiberiledi. Sýdy tazartý kezinde fenol hlorly sýmen baılanysyp, jaǵymsyz ıis beredi.
Eske sala ketelik, buǵan deıin Atyraý turǵyndary ystyq sýdaǵy jaǵymsyz ıiske shaǵymdanǵanyn habarlaǵan bolatynbyz.