Ulytaý oblysyn qaıta jańǵyrtý jónindegi keshendi jospar tanystyryldy
«Memleket basshysynyń Ulytaý oblysyna jumys saparynda bergen tapsyrmasyna sáıkes, bizdiń mınıstrlik oblys ákimdigimen birlesip, Ulytaý oblysynyń áleýmettik-ekonomıkalyq damýynyń 2022-2026 jyldarǵa arnalǵan Keshendi jospary jobasyn ázirledi. Joba 9 baǵyttan jáne túrli salalar boıynsha iske asyrýdy kózdeıtin 126 is-sharadan turady», - dedi Ulttyq ekonomıka mınıstri Úkimettiń búgingi otyrysynda.
Keshendi josparǵa jalpy 1,4 trln teńge ınvestıtsııa bólinedi dep kútilýde, onyń ishinde jeke ınvestıtsııalar – 1,2 trln teńge nemese 87,4% bolmaq. Oblys damýynyń negizgi baǵyty ónerkásip ekenin eskere otyryp, keshendi josparda osy baǵyttaǵy birqatar is-sharalar qamtyldy.
«Naqty aıtqanda, mıneraldyq-shıkizat bazasyn keńeıtý úshin talshyqty kvarts óndirýdi jylyna 17,4 myń tekshe metrge deıin arttyrý, 9 ken oryndarynda jáne taý-ken jumystary sheginde geologııalyq barlaý júrgizý kózdelgen. Sondaı-aq, 9 óndiristik zaýyt pen gıdrometallýrgııalyq óńdeý keshenderin, ónerkásiptik reagent shyǵarý, ken oryndaryn jańǵyrtý jolymen óńirdi ındýstrııalyq-ınnovatsııalyq damytý josparlanýda», - dedi Á. Qýantyrov.
Shaǵyn jáne orta bıznes salasynda Jezqazǵanda kóterme-taratý ortalyǵy, 3 qonaq úı keshenderi jáne demalys úıi salynady dep kútilýde.
«Agroónerkásip keshenin damytýǵa da nazar aýdarylýda. Keshendi jospar aıasynda aýyl sharýashylyǵy ónimderin óndirý men qaıta óńdeý boıynsha 11 ınvestıtsııalyq jobany iske asyrý josparlandy. Budan basqa, jem-shóp bazasyn jasaýǵa múmkindik beretin jem-shóp jáne oǵan qospalar óndirisin qosý kútilýde. Іske asyrylatyn jobalar mal basyn orta eseppen 40%-ǵa ulǵaıtyp, óńirdegi aýyl sharýashylyǵy ónimderi tapshylyǵyn qysqartýǵa múmkindik beredi», - deıdi mınıstr.
Turǵyn úı-kommýnaldyq sharýashylyq pen ınfraqurylymdy damytý salasynda 300 shaqyrym sý qubyry, 127 shaqyrym sý burý, 130 shaqyrym jylý jelileri jóndeledi jáne salynady, sondaı-aq jylý stantsııasy jańǵyrtylyp, Jezqazǵan qalasynda ekinshi jylý elektr ortalyǵy salynady.
Sondaı aq, turǵyn úı problemalaryn sheshý úshin shamamen 137 úıge nemese 1 058 páterge deıin Jezqazǵan qalasynyń turǵyn úı qoryn jańartý júrgiziledi.
Kólik ınfraqurylymy aıasynda temirjol vokzaly men áýejaı ǵımaraty, onyń ishinde ushý-qoný jolaǵy qaıta jańǵyrtylady. Budan basqa, elimizdiń basqa qalalarymen áýe qatynasynyń jańa baǵyttary ashylady dep boljanýda, 400 shaqyrymǵa jýyq avtojoldy salý, rekonstrýktsııalaý jáne jóndeý josparlanýda.
Medıtsınalyq mekemelerdiń jáne densaýlyq saqtaý salasyndaǵy ınfraqurylymnyń jetispeýshiligi problemalaryn sheshý úshin 235 oryndyq jáne 350 kelýshige arnalǵan 5 densaýlyq saqtaý nysanyn salý men kúrdeli jóndeýden ótkizý kózdelgen.
Bilim berý salasynda 880 oryndyq 4 balabaqsha jáne 1100 oryndyq 4 oqýshylar saraıynyń qurylysy josparlanýda, sondaı-aq memlekettik tehnıkalyq ýnıversıtet ǵımaratyn salý máselesi pysyqtalady.
Mádenıet jáne sport salasynda 6 mádenıet jáne 10 sport nysandaryn salý men rekonstrýktsııalaý josparlanýda.
«Keshendi jospardyń birqatar is-sharalary óńirdegi ekologııalyq jaǵdaıdy da jaqsartýǵa baǵyttalǵan. Atap aıtqanda, Jezqazǵan jáne Sátbaev qalalaryn kógaldandyrý, Keńgir jáne Jezdi sý qoımalaryn tazartý jumystary júrgiziledi. Osy sharalardy iske asyrý sheńberinde 2026 jylǵa qaraı ónerkásip kólemi 40,8%-ǵa, onyń ishinde óńdeý ónerkásibiniń kólemi 35%-ǵa ósý boljanyp otyr. Negizgi kapıtalǵa salynǵan ınvestıtsııalar kólemi 3,7 esege, al ShOB sýbektileriniń ónim shyǵarýy 2,5 esege ósedi», - dedi Álibek Qýantyrov.
Aýyl turǵyndaryn aýyz sýmen qamtamasyz etý 100%-ǵa, al oqýshylardy qosymsha bilimmen qamtý 80%-ǵa jetedi. Jaqsy jáne qanaǵattanarlyq jaǵdaıdaǵy jol deńgeıi 98%-dy quraıdy, 9,5 myńnan astam jańa jumys orny qurylady.
«Tutastaı alǵanda, keshendi jospardy iske asyrý óńir ekonomıkasynyń ósý qarqynyn jedeldetip, halyqtyń ómir súrý sapasy men ál-aýqatyn arttyrýdy qamtamasyz etedi. Qazirgi ýaqytta keshendi jospardyń jobasy barlyq múddeli memlekettik organdarmen kelisildi», - dedi Ulttyq ekonomıka mınıstri.