Úkimet Ekibastuz JEO-ny odan ári jańǵyrtýǵa rezervten 3,4 mlrd teńge bóledi
Sonymen, Ekibastuz JEO-nyń tórt (11-15) qazandyq agregatyn (2,4 mlrd) kúrdeli jóndeýge jáne sol jerde tundyrylǵan sý magıstralin (988 mln) salý úshin Pavlodar oblysynyń bıýdjetine 3,4 mlrd teńge somasyndaǵy qarajat aýdarylady.
Bul sharalar jylý kóziniń úzdiksiz jumys isteýine, tótenshe jaǵdaılar týyndaý qaýpin azaıtýǵa, turǵyndardy turaqty jylýmen qamtamasyz etýge múmkindik berip, Ekibastuz qalasynyń ári qaraı áleýmettik-ekonomıkalyq damýyna serpin beredi.
Búginde Ekibastuz JEO – qalany ortalyqtandyrylǵan jylýmen qamtamasyz etetin birden-bir nysan. Ótken jyly Úkimet rezervindegi qarajat esebinen 5 sý jylytý qazandyǵy men jylý jelilerine kúrdeli jóndeý jumystary júrgizilip, jylytý maýsymy esh irkilissiz ótti.
QR Premer-Mınıstri Oljas Bektenov bıyl naýryz aıynda Pavlodar oblysyna jumys sapary barysynda Pavlodar, Ekibastuz jáne Aqsý qalalarynyń ınjenerlik ınfraqurylymyn jańǵyrtýdy jalǵastyrý qajettigin aıtqan bolatyn.
Atap aıtqanda, Ekibastuz JEO-da kúlden gıdravlıkalyq tazartýǵa arnalǵan tundyrylǵan sý berý júıesi 1986 jyly ornatyldy. Onyń quramyna kiretin qubyrlar tozdy, bul tutynýshylarǵa jylý berýdi shekteýi múmkin. Osyǵan baılanysty tundyrylǵan sýdyń jańa magıstralin salý basym mindetterdiń biri bolyp otyr.
Esterińizge sala keteıik, buǵan deıin Úkimet rezervinen Kentaý, Rıdder jáne Qyzylorda qalalarynyń jylý kózderin jańǵyrtýǵa 16 mlrd teńge, Rıdder jylý jelilerin kúrdeli jóndeýge 2,4 mlrd teńgeden astam jáne Kókshetaý qazandyqtaryn jóndeýge 816 mln teńge bólingen bolatyn.
Jalpy, bıyl Astana, Almaty, Shymkent, Atyraý, Óskemen, Qaraǵandy, Aqtaý, Taraz, Petropavl, Jezqazǵan, Aqtóbe, Stepnogorsk, Rýdnyı, Balqash jáne basqa da qalalarda energııa bloktaryn, qazandyqtar men týrbınalardy jóndeý josparlanyp otyr.
Jylý kózderin jańǵyrtý jáne jylý berý maýsymyna daıyndyq jumystary Úkimettiń baqylaýynda.