Túrkistan oblysynda sýarmaly jerlerdiń kólemin 3 mln gektarǵa ulǵaıtý máselesi talqylandy
Jıynǵa qatysýshylar agrarlyq salanyń damýyna tereń mán beretin Memleket basshysy Qasym-Jomart Toqaevtyń sýarmaly jerlerdi 3 mln gektarǵa deıin ulǵaıtýd tapsyrǵanyn aıtty.
«Osy baǵyttaǵy Túrkistan oblysynda istelip jatqan jumystardiń bárin úlgi retinde alýǵa bolady. Sóz joq, sýarmaly jerler kepildi mol ónim beretin, qaıtarymy joǵary, aýyl sharýashylyǵynyń «altyn qory» ǵana emes, ol – sol óńirlerde turatyn halyqtyń tirshiligi, áleýmettik jaǵdaıy, taǵdyry dep aıtsaq ta bolady. Elimizdegi sýarmaly eginshilik aýmaǵy jalpy ıgerilgen jerlerdiń 8 paıyzynan aspaıdy, al odan alynǵan ónim jalpy aýyl sharýashylyǵy óniminiń 35 paıyzyn quraıdy. Sondyqtan da Memleket basshysynyń tapsyrmasyna sáıkes sýarmaly jerlerdi kezeń-kezeńimen 3 mln. gektarǵa deıin ulǵaıtý mindei 2030 jylǵa deıin gıdromelıoratsııalyq júıeler men 38 jańa sý qoımalaryn salý boıynsha is-sharalar ázirlenip jatqan Sý resýrstaryn basqarý jónindegi ulttyq joba aıasynda iske asyrylmaq»,- dedi kóshpeli otyrysty ashqan Senattyń Agrarlyq máseleler, tabıǵatty paıdalaný jáne aýyldyq aýmaqtardy damytý komıtetiniń tóraǵasy Álı Bektaev.
Komıtet tóraǵasy eldegi ırrıgatsııalyq ınfraqurylymnyń jaı-kúıi syn kótermeıtinin de atap ótti. Respýblıkalyq menshiktegi jalpy uzyndyǵy 19 772 shaqyrymdyq 3298 kanaldyń 11881 shaqyrymynyń jaǵdaıy nashar. Sharýashylyqaralyq jáne sharýashylyqishilik kanaldardyń 80-90% eskirgen, tehnıkalyq deńgeıi tómen. Osyǵan baılanysty ırrıgatsııalyq júıelerdi qalpyna keltirý úshin aýqymdy jumystar atqarylmaq.
Túrkistan oblysy aýyl sharýashylyǵy baı aımaqtardiń biri. Respýblıkadaǵy sýarmaly jerlerdiń 3/1 bóligi oblysqa tıeseli (548,2 myń gektar) jáne 70 myń agroqurylymdarda 180 myńǵa jýyq adam eńbek etýde.
Osy rette Túrkistan oblysynyń ákimi Ómirzaq Shókeev sýarmaly jerlerdi tıimdi paıdalaný máselelerine toqtalyp, osy baǵyttaǵy atqarylyp jatqan isterimen, aldaǵy josparlarymen tanystyryp ótti.
«Búgingi kóshpeli otyrysta qaralyp otyrǵan kún tártibiniń Túrkistan oblysy úshin mańyzdylyǵy joǵary. Túrkistan qalasy aýmaǵyndaǵy aýdandarda aǵyn sý tapshylyǵyn sheshý maqsatynda, iri sý nysandarynyń qurylysyn júrgizýdemiz. Onyń ishinde, «Túrkistan magıstraldy kanalynda kúrdeli jóndeý», «Keńsaı - Qosqorǵan - 2» sý qoımasyn salý, «Jetikól kólder júıesin jańǵyrtý» jobasy júzege asyrylýda. Budan bólek, aǵyn sý tapshylyǵynyń táýekeldiligi áli de joǵary ekendigin eskerip, «Syrdarııa ózeninen mashınalyq arna salý» jáne «Sarqyrama» sý qoımasyn salý jobalary ázirlenýde. Bul jobalar Túrkistan óńirin kepildi aǵyn sýmen qamtamasyz etetin bolady.
Qurmetti Senat depýtattary! Elbasynyń tikeleı bastamasymen, Túrki tildes el basshylarynyń qoldaýymen, Túrkistan qalasyn rýhanı astana retinde damýyna aıryqsha kóńil bólinip otyrǵandyqtan, joǵaryda atalyp ótken sý nysandarynyń qurylysyn aıaqtaý - kezek kúttirmes másele. Osyǵan oraı, respýblıkalyq deńgeıdegi máselelerdi sizdermen birlese otyryp sheshemiz dep senemin!», - dedi oblys ákimi Ómirzaq Shókeev.
Túrkistan oblysynda sý resýrstaryn retteýmen qatar, ylǵal únemdeý, jańbyrlatyp sýǵarý tehnologııasyn endirýge basymdyq berilgen. Osy maqsatta, Túrkistan qalasy aýmaǵynda 11 myń gektarǵa jańbyrlatyp sýǵarý tehnologııasy engizilip, azyq-túlik beldeýi qurylady. Búgingi kúnniń ózinde 1,5 myń gektarǵa atalǵan tehnologııa engizildi, jylyna 2 ónim alynýda. Tehnologııanyń tıimdiligi sý únemdeýmen qatar, ónimdilikti 3 esege arttyrdy. Jyl sońyna deıin jańbyrlatyp sýǵarý tehnologııasy engizilgen alqapty 3,5 myń gektarǵa jetkizý sharalary atqarylýda. Budan bólek, eńbek ónimdiligin arttyrý baǵytynda oblystyń klımattyq ereksheligin paıdalana otyryp, «Bir alqaptan jylyna 2-3 ónim alý» jobasy iske asyryldy. 2020 j. 1999 joba (5,2 myń ga) júzege asyrylyp, qosymsha 18,4 mlrd. tg ónim óndirildi.
Tájirıbe kórsetkendeı jobanyń tıimdiligi jylyna 1 gektardan 7 - 8 mln. tg deıin tabys tabýǵa bolatyndyǵyn kórsetti, ıaǵnı 2- 2,5 esege artyq ónim alyndy. Osy baǵyttyń tıimdiligine oraı, aǵymdaǵy jyly 8,9 myń gektarǵa 2771 joba júzege asyrylyp, birinshi ónim jınalyp jatyr.
«Jergilikti deńgeıde sý nysandaryn tıimdi paıdalaný Ordabasy, Otyrar, Báıdibek, Saýran aýdandary men Arys, Kentaý qalalaryn 78,8 myń ga sýarmaly sýmen ýaqtyly qamtamasyz etýge múmkindik beredi. Bıyl sý salasyn damytýǵa oblystyq bıýdjetten 3,7 mlrd. teńge bólindi. Osy qarajatqa 361 km sý obektilerine kúrdeli jáne aǵymdaǵy jóndeý júrgizildi. Oblys ákiminiń qoldaýymen Jetisaı aýdanyna basymdyq berildi, onda kommýnaldyq menshiktegi uzyndyǵy 241 km barlyq 121 kanalǵa mehanıkalyq tazalaý júrgiziledi», - dedi Túrkistan oblysy ákiminiń orynbasary Ulan Tájibaev.
«Túrkistan oblysynda aýyl sharýashylyǵy taýar óndirýshilerin aǵyn sýmen qamtamasyz etýde de aıtarlyqtaı jumystar atqarylǵan. Birneshe sý qoımalary men magıstraldy kanaldar oblystyń menshigine alynyp, tıisti jóndeý jumystary júrgizile bastady, «Keńsaı-Qosqorǵan-2» sý qoımasynyń qurylysy aıaqtaldy. «Túrkistan» magıstraldy kanalynyń 59 shaqyrymy kúrdeli jóndeýden ótkizilip, odan sý alatyn, buryn ıesiz, jeke menshik, aýdandyq menshikte bolǵan uzyndyǵy 751 shaqyrymdyq 161 kanal oblys menshigine ótkizildi. Arnaıy mekeme qurylyp, nátıjesinde, sý shyǵynyn boldyrmaý úshin, alǵashqy ret tarıf bekitildi (1000 m.3 aǵyn sý úshin 328,6 teńge). Atalǵan sý nysandaryn jergilikti deńgeıde tıimdi paıdalaný Ordabasy, Otyrar, Báıdibek, Saýran aýdandary jáne Arys, Kentaý qalasy óńirleriniń 78,8 myń ga sýarmaly jerlerin jáne Túrkistan qalasyn kógaldandyrý jumystaryn aǵyn sýmen turaqty túrde ýaqytyly qamtamasyz etýge múmkindikter berdi.
Qazaqstan Respýblıkasy Aýyl sharýashylyǵy vıtse-mınıstri Rýslan Manataev Qazaqstan Respýblıkasyndaǵy sýarmaly jerlerdi damytý máseleleri, Qazaqstan Respýblıkasy Ekologııa, geologııa jáne tabıǵı resýrstar vıtse-mınıstri Serik Qojanııazovtyń Qazaqstan Respýblıkasynyń sý qoryn paıdalaný men ony qorǵaý máseleleri týraly, «Qazsýshar» RMK Bas dırektory mindetin atqarýshy Altaı Eljasovtyń respýblıkalyq menshiktegi sý sharýashylyǵy obektilerin paıdalaný jáne kútip-ustaý, sýarmaly sý berýdiń aǵymdaǵy jaǵdaıy, Túrkistan oblysy ákiminiń orynbasary Ulan Tájibaevtyń Túrkistan oblysynda sýarmaly jerlerdi damytý perspektıvalary men máseleleri týraly aqparattarymen tanystyrdy.
QR Parlamenti Senaty Agrarlyq máseleler, tabıǵatty paıdalaný jáne aýyldyq aýmaqtardy damytý komıteti issapar barysynda sondaı-aq, Túrkistan magıstraldy kanalynyń jóndeý jumystarymen, «Keńsaı Qosqorǵan-2» sý qoımasy qurylysymen, Sý únemdeý baǵyty boıynsha jańbyrlatý tehnologııalary ornatylǵan «Túrkistan-Agro» JShS-niń egis alqaptarymen, «Bógen» sý qoımasynyń jaǵdaıymen jáne jumys isteý baǵytymen tanysty. Komıtettiń kóshpeli májilisi aıasynda ótkizilgen is-sharalardyń barlyǵy karantın talaptaryn saqtaı otyryp ótti.