Sýdy shaqtap paıdalaný mádenıeti de joq – Prezıdent
«Sharýalar men ónerkásip ókilderine sýǵa qatysty sapaly saraptamalar men boljamdar kerek. Bul taldaýlar ár jyly jáne orta merzimdi kezeńde sýdyń mólsheri qandaı bolatynyn da qamtýy qajet. Sondyqtan bárin aldyn ala josparlaǵan jón. Sondaı-aq ishki sý resýrstaryn únemdep paıdalaný óte mańyzdy. Sýdy únemdeıtin tehnologııa óte baıaý engizilýde. Sýdy shaqtap paıdalaný mádenıeti de joq. Elimizdiń keıbir óńirlerinde sýdy eń kóp jumsaıtyn aýyl sharýashylyǵy salasynda onyń 40 paıyzy bosqa ysyrap bolyp jatyr. Sý sharýashylyǵy nysandarynyń 60 paıyzy tozyp tur», - dedi Memleket basshysy.
Prezıdenttiń paıymynsha, olqylyqtyń ornyn toltyrý úshin óte batyl jáne shuǵyl sharalar qajet. Eń aldymen, sýdy únemdeıtin ozyq tehnologııany engizý isin tezdetip, ony qoldaný aýmaǵyn jyl saıyn 150 myń gektarǵa deıin keńeıtý kerek.
«Kóktemgi qarǵyn sýdy jınaý jáne ony egistikke jetkenshe qumǵa sińirip joǵaltyp almaý máselesi sheshimin tabýǵa tıis. Óıtkeni onyń bári – ishki sý qorymyz. Ol úshin 20 jańa bógen salý, keminde 15 sý qoımasyna kúrdeli jóndeý júrgizý jáne 3 500 shaqyrymdyq kanaldy jańǵyrtyp, tsıfrlyq tásilmen baqylaýǵa alý kerek. Negizgi mindet – 2027 jylǵa qaraı qosymsha eki tekshe shaqyrym sýǵa qol jetkizý», - dedi Qasym-Jomart Toqaev.