Sý salasynda tarıfti qalyptastyrýdyń jańa qaǵıdalary ázirlenedi
«Sý resýrstaryn tıimdi basqarý úshin qoldanystaǵy gıdrologııalyq beketterdiń jelisin 73 paıyzdan 82 paıyzǵa deıin nemese 377-den 419-ǵa deıin jetkizý arqyly jańǵyrtý qajet. Bul baqylaý men boljaý sapasyn jaqsartýǵa, sondaı-aq yqtımal qaterge jedel den qoıýǵa múmkindik beredi. Sýarý júıelerindegi sýdyń shyǵynyn azaıtý, odan ári paıdalaný úshin qosymsha tasqyn sýlardy jınaqtaý, sondaı-aq sý obektileriniń jaǵdaıyn jaqsartý úshin Sý salasyn damytýdyń 2024-2028-shi jyldarǵa arnalǵan keshendi jospary bekitildi. Bul barlyq qarjylandyrý kózderinen jospar quny 3,2 trln teńgeni quraıtyn 42 jańa sý qoımasyn salýdy, 34 gıdrotehnıkalyq qurylysty qaıta jańartýdy, shamamen 14 myń shaqyrym ırrıgatsııalyq júıelerdi salýdy jáne qaıta jańartýdy kózdeıdi», - dedi Qanat Bozymbaev.
Sondaı-aq,onyń atap ótýinshe, sý únemdeý tehnologııalaryn qoldaný aýmaǵyn jyl saıyn 150 myń gektarǵa deıin ulǵaıtý mindeti qoıyldy jáne árbir oblys úshin tıisti ındıkatorlar jetkizildi.
Infraqurylymdy júrgizý kezinde fermerlerdiń uńǵymalardy burǵylaýǵa jumsaǵan shyǵyndaryn óteý úlesin 50-den 80 paıyzǵa deıin ulǵaıtý kózdelgen Investıtsııalyq sýbsıdııalaý qaǵıdalaryna ózgerister engizildi.
«Sý kodeksiniń jobasy aıasynda sý salasyndaǵy tarıftik saıasatty jedel reformalaý maqsatynda sýarmaly sý qyzmeti boıynsha tarıftik retteýshi fýnktsııasyn Ulttyq ekonomıka mınıstrliginen Sý resýrstary jáne ırrıgatsııa mınıstriligine berý kózdeledi. Sý resýrstary jáne ırrıgatsııa mınıstrligi Sý salasynda tarıfti qalyptastyrýdyń jańa qaǵıdalaryn ázirleıtin bolady. Onyń aıasynda saralanǵan tarıfterdi engizý, sonymen qatar daqyldar túrlerine baılanysty tutyný kólemi jáne sý jınaıtyn tehnologııalardyń/esepke alý aspaptarynyń bolýy nemese bolmaýy boıynsha jumystar júrgiziledi», - dedi ol.