Sý reformasy: Ulttyq gıdrogeologııalyq qyzmet qurý usynylady

ASTANA. QazAqparat – Sý sharýashylyǵy problemalaryn sheshý baǵytynda qandaı sharalar atqarylady? Memleket basshysynyń Joldaýda belgilegen tapsyrmalarynyń oryndalýy týraly Ekologııa jáne tabıǵı resýrstar vıtse-mınıstri Ǵalıdolla Azıdýllın Úkimet otyrysynda baıandady, dep habarlaıdy QazAqparat vedomstvo saıtyna silteme jasap.

Qazaqstandaǵy ortasha kópjyldyq ózen resýrstary jylyna 102,3 km3 bolady, onyń 54,5 km3/jyl – jergilikti aǵyn, al 47,8 km3/jyl – Ortalyq Azııa memleketterinen, Reseı Federatsııasynan jáne Qytaı Halyq Respýblıkasynan keledi. Osyǵan baılanysty transshekaralyq yntymaqtastyq jónindegi jumys kúsheıtiletin bolady. Prezıdenttiń 15 qoldanystaǵy jáne jańa 20 sý qoımasyn salý, keminde 3 500 km kanaldy jańǵyrtý jáne tsıfrlandyrý týraly tapsyrmasyn oryndaý maqsatynda «Jasyl Qazaqstan» ulttyq jobasy sheńberinde 2025 jylǵa deıin 16 jańa sý qoımasy qaıta jańartylyp, 9 jańa sý qoımasy salynady, 212 sýarý kanaly jóndelip, tsıfrlandyrylady. Osy baǵyttar boıynsha odan ári jumys sý resýrstaryn basqarý júıesin damytý tujyrymdamasy sheńberinde jalǵastyrylady.

«Memleket basshysy óz Joldaýynda jylyna 150 myń gektarǵa deıin ozyq sý únemdeý tehnologııalaryn engizý qajettigin atap ótti. Sý únemdeý tehnologııalary qoldanylatyn aýmaqty 2023 jyly 300 myń gektarǵa, 2025 jyly 450 myń gektarǵa, 2030 jylǵa qaraı 750 myń gektarǵa jetkizý josparlanǵan. Tıisinshe agroónerkásiptik keshendi damytý jónindegi baǵdarlamalyq qujattyń qoldanystaǵy josparlaryn qaıta qaraý qajet bolady. Sý kodeksiniń jobasyna «aýyz sýmen jabdyqtaý týraly», «sýarý jáne drenaj týraly» jáne «bógetterdiń qaýipsizdigi týraly» bólimderdi qosý arqyly kommýnaldyq-turmystyq sýmen jabdyqtaýda jáne «Sýarmaly eginshilikte sýdy paıdalaný» jónindegi normalardy kúsheıtý josparlanyp otyr. Bul rette, bógetterdiń qaýipsizdigin baqylaýdy ónerkásiptik qaýipsizdik organyna júkteý usynylady», - dep atap ótti Ǵalıdolla Azıdýllın.

Vıtse-mınıstr sý salasynda jańa tarıftik saıasatty engizý tásilderin ázirleý bóliginde sýdy tıimdi paıdalanýǵa jáne ǵylymı-tehnıkalyq progress esebinen artyq paıdalanýdy azaıtýǵa shoǵyrlanǵan suranys pen usynys arasyndaǵy tepe-teńdikti saqtaý qajet ekenin atap ótti.

Vedomstvolyq Qazaq Sý sharýashylyǵy ǵylymı-zertteý ınstıtýtynyń bazasynda Ulttyq gıdrogeologııalyq qyzmet qurý usynylady, onyń quramyna sý salasynyń jetekshi otandyq ǵylymı uıymdary kiredi.

Sondaı-aq, vıtse-mınıstr «Qazsýshar» RMK jáne «Nura toptyq sý qubyry» transformatsııasy olardy «Qazsu» AQ-ǵa aınaldyrý jolymen júrgiziletinin habarlady.

«Kásiporyndarǵa ekologııalyq aýdıt júrgizý bóliginde 5 jylda bir ret qoldanystaǵy zańnamaǵa ózgerister engizý qajet. Kómirtekti beıtaraptyqqa qol jetkizý jónindegi maqsattardy qamtamasyz etý úshin jyl saıynǵy SO2 shyǵaryndylaryn 2,5%-ǵa deıin qysqartý mólsherlemesimen parnıktik gazdar shyǵaryndylarynyń saýda júıesi jetildiriletin bolady, bul júıeni shyǵaryndylar saýdasynyń eýropalyq júıesimen jaqyndastyrý josparlanǵan. Bul baǵyttaǵy jumys óte mańyzdy jáne dekarbonızatsııa maqsattaryna qol jetkizýge yqpal etedi», - dep qorytyndylady Ǵalıdolla Azıdýllın.