Soltústik Qazaqstanda 85 eldi mekendi kóktemde sý basýy múmkin

PETROPAVL. QazAqparat – Soltústik Qazaqstan oblysynda kóktemgi sý tasqynyna daıyndyq pysyqtalyp, gıdrotehnıkalyq qurylystarynyń jaramdylyǵy máselesi talqylandy, dep habarlaıdy QazAqparat tilshisi.

SQO-da sý tasqynyna daıyndyq máselesi qaraldy. SQO ákimdigi apparatynyń jumyldyrý daıarlyǵy jáne azamattyq qorǵanys bóliminiń bas mamany Berik Ǵabdýlınniń aıtýynsha, óńirde 20 gıdrotehnıkalyq qurylys bar.

Alaıda onyń ekeýi apatty jaǵdaıda tur.

Olar – sý qoımasy bar Sharyq sý toraby jáne Ýálıhanov aýdany Qaratal aýylyndaǵy «Segiz kóz» segiz terezeli sý ótkizý ǵımaraty.

«Taǵy tórteýiniń jaǵdaıy qanaǵattanarlyqsyz. Olar - Esil aýylynyń janyndaǵy retteýshi bóget, Petropavldaǵy Ýşev kóshesindegi qorǵaýshy bóget, «Bıoprýd» sarqyndy sý jınaǵysh bógeti jáne Tileýsaı aýylynyń janyndaǵy sý qoımasy bar sý kótergish bóget. Bul nysandardyń temir-beton plıtalaryn aýystyrý qajet. Al «Bıoprýd» sarqyndy sý jınaǵysh bógetin nyǵaıtý boıynsha rekonstrýktsııany aıaqtaý máselesi ótkir tur. Petropavldaǵy Ýşev kóshesi boıyndaǵy qorǵaýshy bógetti kúrdeli jóndeý qajet. Qazirgi ýaqytta kúrdeli jóndeý jobasy ázirlenýde. Bıýdjettik ótinim osy jyldyń naýryz aıynda saraptama qorytyndysyn alǵannan keıin jiberiledi», - deıdi Berik Ǵabdýlın.

Mamannyń aıtýynsha, Teplıchnoe jáne Prıbrejnoe aýyldarynda qorǵanys bógetin salý josparlanǵan.

Joba ázirlenip, aqpan aıynda saraptamaǵa jiberiledi.

«Mamandardyń aıtýynsha, oblys boıynsha topyraqtyń qatý tereńdigi –149 sm, bul ótken jylǵydan 27 sm artyq. Sergeevka sý qoımasy 76,5% tolyq, bul 2022 jylǵydan 10% az. Aqpan jáne naýryz aıynyń basynda qar jaýatynyn eskere otyryp, aýa temperatýrasy kúrt jylynǵan jaǵdaıda oblys ózenderindegi sý deńgeıi qaýipti belgige deıin kóterilýi múmkin», - deıdi Berik Ǵabdýlın.

SQO tótenshe jaǵdaılar departamentiniń tótenshe jaǵdaılardyń aldyn alý bóliminiń bastyǵy Sáken Aǵzamovtyń aıtýynsha, sý tasqynyna qarsy qolǵa alynǵan is-sharalardyń arqasynda 175-ten astam eldi mekende sý basý qaýpi barynsha azaıtyldy.

Degenmen óńirde sý tasqynyna beıim 85 eldi meken esepke alynǵan.

«Kóktemgi sý tasqyny bolǵan jaǵdaıda halyqty tasymaldaý jáne evakýatsııalaý úshin 10 joǵary ótimdi vahtovka, jol talǵamaıtyn 5 kólik, 7 júzý quraly, 82 motopompa, 370 sý ótkizbeıtin kostıým jáne 400 adam syıatyn 21 shatyr ázirlendi. Barlyq qajetti tehnıkalyq resýrs sý tasqyny bolýy múmkin ýchaskelerge aldyn jetkiziledi», - deıdi Sáken Aǵzamov.