SQO-da kommýnaldyq qyzmetterdiń tarıfi ózgerdi
Oblystyq tabıǵı monopolııalardy retteý, básekelestikti jáne tutynýshylardyń quqyqtaryn qorǵaý departamenti retteletin 19 qyzmettiń tarıfi arzandaǵanyn málimdedi. Onyń arasynda sýmen qamtý, sýdy aǵyzý, jylýmen qamtý qyzmetteri bar. Budan tys, elektr jáne gaz jetkizý qyzmetteriniń baǵasy da arzandaǵan.
«Jurtshylyqtyń aryz-shaǵymdaryn qaraýdyń nátıjesinde, eki monopolıst: «Qyzyljar sý» JShS jáne «Sevkazenergosbyt» JShS-ǵa jospardan tys tekseris júrgizildi. Tekseris nátıjesinde «Qyzyljar sý» JShS 2019 jyldyń 1 qańtarynan bastap retteletin qyzmetterdiń tarıfin tómendetti», - deıdi departament basshysy Jandos Ermaǵambetov.
Qańtar aıynan bastap soltústikqazaqstandyqtar úshin sýmen qamtý qyzmetiniń aqysy ortasha 8,6%, al sý tartý qyzmetiniń quny 2,7% arzandady.
Jylýmen qamtý salasyndaǵy tólemder turǵyndar úshin 1,1% arzandady. Alaıda, zańdy tulǵalar úshin tarıf ózgerissiz qaldyryldy.
«Qalalyqgaz Servıs» JShS suıyltylǵan munaı gazyn toptyq rezervýarlyq qondyrǵylar arqyly bólshek saýdada ótkizý qyzmetteriniń tarıfin 1,6%, ıaǵnı 1 tekshe metri úshin 522,26 teńgeden 514,08 teńgege deıin azaıtty.
«Sevkazenergosbyt» JShS tarıf mólsherin turǵyndar úshin 9,3%, ıaǵnı 1 kVt/saǵ qunyn 13,59 teńgeden 12,32 teńgege deıin arzandatty. Al zańdy tulǵalar úshin baǵa ózgerissiz qaldy.
Energetıka jáne turǵyn úı-kommýnaldyq sharýashylyǵy basqarmasynyń aqparatyna súıensek, qatty turmystyq qaldyqtardy tasyp shyǵarý qyzmeti, lıft sharýashylyǵyna qyzmet kórsetý quny 5% arzandaǵan.
Departament ókilderiniń aıtýynsha, tarıfterdiń tómendeýiniń nátıjesinde turǵyndardyń jalpy 1,1 mlrd teńge qarajaty únemdeletin kórinedi.
Avtory Olesıa Jýkoven