SQO-da aptap ystyqqa baılanysty jedel járdem shaqyratyndar kúrt kóbeıdi

PETROPAVL. QazAqparat – Soltústik Qazaqstan oblysynda aptap ystyq júrek-qantamyr aýrýy barlarǵa qıyn soǵyp jatyr. Jedel járdem qyzmetiniń kómegine júginýshiler sany artqan, dep habarlaıdy QazAqparat tilshisi.

SQO-da on shaqty kúnnen beri termometr baǵanasy +35 gradýstan túspeı tur. Anomaldy ystyq aýa raıy turǵyndardyń mazasyn alǵan.

SQO jedel medıtsınalyq kómek kórsetý ortalyǵy dırektory ıÝrıı Belonogtyń aıtýynsha, kúnniń ystyǵy jedel járdem qyzmetiniń jumysyn kóbeıtken.

Bul kúnderi táýligine 450-500 shaqyrtý túsedi. Onyń shamamen 150-i júrek-qan tamyrlar aýrýlary - ınsýlt, ınfarkt, gıpertonııa boıynsha.

«Aptap ystyqqa baılanysty júrek-qan tamyrlary aýrýlary asqynǵan. Aǵza sýsyzdanyp, saldarynan qan qoıýlanyp, durys júrmeıdi. Infarkt, ınsýlt osy kúnderi 25% ósken. Kún ótip, zardap shekpeý úshin kún astynda júrýdi shekteý qajet. Búırek aýyrmasa kóbirek sý ishken jón. Al júrek-qantamyr aýrýymen aýyratyndar mindetti túrde únemi ishetin preparattaryn: arterıaldyq qysymdy tómendetetin dárilerdi, antıarıtmııalyq, antıkoagýlıanttardy paıdalaný qajet», - deıdi ıÝrıı Belonog.

Dárigerdiń aıtýynsha, kún ystyqta balalar men egde jastaǵylar kóbine zardap shegedi. Oǵan aǵzadaǵy jylý berý mehanızminiń ystyqqa tótep bere almaýy sebep.

Saldarynan dene qyzýy kóteriledi, bul - qaýipti.

«Kúnniń ystyǵy egde jastaǵylardyń ortalyq nerv júıesine áser etýi múmkin. Psıhıkasy buzylady, bizde osyndaı shaqyrtý boldy. Jalpy osy kúnderi kún ótken 10 shaqyrtý tústi. Bir jaǵdaıda zeınet jasyndaǵy áıeldi aýrýhanaǵa jatqyzdyq. Eger de kún ótken bolsa, adamdy tezirek kóleńkege jatqyzý kerek. Sýyq sý búrký qajet. Eger esinen aıyrylmasa, sý ishkizgen jón. Sondaı-aq jedel járdem qyzmetin shaqyrý kerek», - deıdi ıÝrıı Belonog.