Petropavlda túzetý mekemesi bastyǵynyń orynbasary sottaldy
Petropavl qalalyq sotynyń málimetinshe, kolonııa bastyǵynyń orynbasaryna alaıaqtyq jasady, ıaǵnı laýazymdy tulǵa óziniń qyzmettik jaǵdaıyn paıdalaný arqyly aldaý jolymen bótenniń múlkin urlady degen aıyp taǵyldy.
T. №48 mekeme bastyǵynyń orynbasary, quqyq qorǵaý organynyń qyzmetkeri, laýazymdy tulǵa bola otyryp, bıylǵy shildeden tamyzǵa deıingi aralyqta 400 myń teńge mólsherinde zańsyz «syıaqy» alǵan. Ol óz quziretine kirmese de, aldaý arqyly paıda tabý maqsatynda mekeme aýmaǵynda ornalasqan mehanıkalyq tsehtyń tozyǵy jetken ǵımaratyn bólshekteýge jáne qurylys materıalyn áketýge ruqsat bergen. Ol kinásin tolyq moıyndady jáne qylmysy tolyq dáleldendi.
Qylmystyq kodekstiń 190-baby 3-bóligi 2) tarmaqshasy urlanǵan múliktiń onnan jıyrma esege deıingi mólsherinde aıyppul tóletýdi nemese 3 jyldan 7 jylǵa deıingi merzimge bas bostandyǵynan aıyrý túrindegi jazany kózdeıdi.
Sottalýshynyń jas balalarynyń bolýy, kinásin moıyndaýy, ókinýi – onyń jazasyn jeńildetetin mán-jaı retinde esepke alyndy.
Petropavl qalalyq soty T.-ny kináli dep tanyp, urlanǵan múliktiń on eselengen mólsherinde - 4 mln teńge somasynda aıyppul túrinde jaza taǵaıyndady.
Sottalǵan adam ómir boıyna memlekettik qyzmette laýazymdy atqarý quqyǵynan jáne ádilet podpolkovnıgi sheninen aıyryldy.