Nur-Sultanda gazdandyrý qalaı júrip jatyr
«Aldaǵy jańa jylytý maýsymynda elordanyń taǵy tórt eldi mekeniniń turǵyndary gazǵa qosylý múmkindigine ıe bolady. Ońtústik-Shyǵys, Jeleznodorojnyı, Kóktal-1, Agroqalashyq (2020 jyly gazǵa qosylmaǵan bóligi) eldi mekenderinde gaz taratý jelileriniń qurylysy júrgizilip jatyr. Sonymen qatar aldaǵy jylytý maýsymynda «QazTransGaz Aımaq» AQ Kúıgenjar, Mıchýrıno, Internatsıonalnyı eldi mekenderin gazǵa qosýdy josparlanyp otyr.
Birinshi. Elordanyń eldi mekenderinde 345 km oramishilik gaz taratý jelileri salyndy. Aýdan ákimderine eldi mekenderde gaz taratý jelileriniń qurylys barysyn jandandyrýdy tapsyrdym. Júrgiziletin jumystardyń qaýipsizdigi men sapasyn qamtamasyz etý mańyzdy.
Ótken jylytý maýsymynda (2020-21) Jeleznodorojnyı, Kóktal-2, Agroqalashyq (bir bóligi) eldi mekenderiniń turǵyndary gazǵa qosylý múmkindigin aldy. Kezdesýlerde qala turǵyndary satyp alynǵan kómirdi jumsaý qajettigin atap ótti. Degenmen turǵyndar jeke sektorǵa gaz júrgizip jatqanyna qýanyshty.
Ekinshi. Gazdandyrý bastalǵan sátten bastap áleýmettik az qamtylǵan otbasylarǵa úılerdi gazǵa kóshirý boıynsha áleýmettik kómek kórsetý tetigi engizildi. Birjolǵy áleýmettik kómek jeke úılerdiń menshik ıeleri bolyp sanalatyn zeınetkerlerge, múmkindigi shekteýli eresekterge/kámeletke tolmaǵandarǵa, kópbalaly analarǵa jáne kópbalaly otbasylarǵa beriledi.
Negizgi krıterıı – olarda jáne otbasy múshelerinde basqa turǵyn úıdiń bolmaýy jáne tórt eń tómengi kúnkóris deńgeıinen aspaıtyn jan basyna shaqqandaǵy ortasha tabystyń bolýy (153 872 teńge). Bul sanattarǵa gazǵa qosylýǵa 90 AEK – 262 530 teńge mólsherinde aqshalaı kómek bólemiz.
Áleýmettik kómekti alý úshin ótinimdi egov.kz elektrondyq úkimet portaly arqyly qaldyrýǵa bolady («elektrondyq ótinishter» – «qyzmetke onlaın tapsyrys berý». Ótinim berýshi baǵanynda turǵyn úıdi gazdandyrýǵa áleýmettik kómek, ótinim qabyldaýshy baǵanynda jumyspen qamtý jáne áleýmettik qorǵaý basqarmasyn tańdaý qajet).
Úshinshi. Byltyr gaz tarıfi tómendetildi. Gazdyń bir tekshe metriniń baǵasy 45 teńgeden 34,6 teńgege deıin tómendedi (buryn bir tekshe metr úshin 60 teńge baǵasyn belgileý boljanǵan bolatyn). Ákimdik jeke sektordyń turǵyndary úshin tegin negizde eseptegishterdi qarastyrdy.
Tórtinshi. Ákimdik «Halyk bank» AQ jáne «ECOJER» qaýymdastyǵymen birlesip, qala turǵyndaryna úılerdi gazǵa qosý úshin paıyzsyz nesıe berýdi uıymdastyrdy. Sonymen qatar qalanyń ekologııasyn jaqsartý úshin 1-JEO jáne 2-JEO tórt qazandyǵy gazǵa aýystyryldy. Osy jyldyń sońyna deıin taǵy 9 qazandyqty gazǵa aýystyramyz.
Qalany gazdandyrý 3 kezeńnen turady. 2019 jyldyń basynda merdigerlik uıymdar arasyndaǵy sot daý-damaılaryna baılanysty kesteden 9 aıǵa artta qaldyq. Biraq alǵashqy úılerdi gazǵa qosqanǵa deıin kestege saı jumys isteımiz.
Gazdandyrý protsesi kestege sáıkes júrgizilip keledi. Taǵy 1 myńnan astam otbasy úılerdi gazǵa qosýǵa tehnıkalyq sharttar aldy.
Gazdandyrý – Elbasynyń strategııalyq jobasy. Tuńǵysh Prezıdenttiń bes áleýmettik bastamasy aıasynda salynǵan «Saryarqa» magıstraldyq gaz qubyry Ortalyq Qazaqstan men elordany elimizdiń biryńǵaı gaz tasymaldaý jelisimen baılanystyrady.
Gazıfıkatsııa – Memleket basshysynyń baqylaýynda. Gazdandyrý qala ekologııasyn aıtarlyqtaı jaqsartýǵa jáne jeke sektor turǵyndarynyń ómir súrý jaǵdaıyn jeńildetýge múmkindik beredi», — dep jazdy elorda ákimi.