Nobel syılyǵynyń laýreaty Memlekettik basqarý akademııasynda dáris oqydy
Professor Net Zero tehnologııasy men jasyl energetıka salasyndaǵy zertteýlerimen jáne tájirıbesimen bólisti. Onyń pikirinshe, «energetıkalyq aýysý» úshin qoǵamdyq kólikke «jasyl ınvestıtsııa», ekologııalyq salyq reformasy, tómen kómirtekti jasyl ósý strategııasy jáne tutynýshylardyń erikti qatysý júıesi qajet. Bul rette, tutynýshylardyń bilimin arttyrý jáne oı-paıymyn ózgertý boıynsha áleýmettik naýqan mańyzdy. Sondaı-aq, jańartylatyn energııa kózderin erikti túrde tutyný jáne kómirtegi shyǵaryndylaryn tóleý júıesin ázirleý kerek. Demek, tutynýshylar jańartylatyn energııany óz erkimen satyp alyp, ózderiniń qosatyn jeke úlesterin anyqtaı alady.
«Qazirgi tańda sizder qysqa merzimdi nátıjelerge qol jetkizý úshin «Ashyq úkimet» qurý baǵytynda jumys istep jatyrsyzdar. Degenmen, uzaq merzimdi máselelerdi de eskergen jón. Óıtkeni, olar qysqa merzimdi nátıjelerge áser etýi múmkin. Bul máseleni «Jasyl ósý» tujyrymdamasy arqyly sheshýdi usynamyn. Osy tujyrymdama aıasynda klımattyq qyzmettiń qarjylyq jáne tehnologııalyq aspektilerine nazar aýdaryp, belsendi azamattardyń qatysýymen qoǵamda ashyq kóshbasshylyqty damytý qajet. Memlekettik saıasatty qoǵamnyń qoldaýynsyz júzege asyrý múmkin emes jáne klımattyq is-sharalardy qabyldaýǵa Úkimetpen qatar, bıznes-qurylymdar da jaýapty bolýy kerek. Sonymen qatar, qarapaıym tutynýshy azamattarǵa qoldaý kórsetý de óte mańyzdy. Óıtkeni, bul jobada Úkimet qarjylyq resýrstarmen shektelip qalýy múmkin. Máseleni sheshý úshin turaqty jáne ekologııalyq ósýdi qamtamasyz etý maqsatynda tehnologııalyq ınnovatsııalardy, ekonomıkalyq jáne áleýmettik saıasatty ıntegratsııalaý qajet», - dedi professor Chýng.