Nan men et baǵasyn retteý úshin Azyq-túlik kelisimshart korporatsııasy ınterventsııa jasaıdy
Atalǵan qujatta korporatsııanyń áleýmettik mańyzy bar aýylsharýashylyq taýar baǵasyn retteýge qalaı atsalysatyny aıqyndalǵan.
«Azyq-túlik taýarlary baǵasynyń ósýin tejeý úshin „Azyq-túlik kelisimshart korporatsııasy“ astyq egistigi jáne maýsymdyq baǵanyń ósýi kezinde un tartatyn, mal jáne qus fabrıkalaryna arzanyraq astyqty satý arqyly taýar ınterventsııalaryn qoldanady. Osylaısha 1-surypty un, áleýmettik nan jáne rojkı baǵasynyń ósýin tejeý úshin arzandatylǵan baǵamen azyq-túlik astyǵyn (qajet bolǵan jaǵdaıda) satý josparlanyp otyr» dep jazylǵan Úkimet qaýlysynyń jobasynda.
Sondaı-aq, qajet bolǵan jaǵdaıda sıyr eti, taýyq eti jáne taýyq jumyrtqasy baǵasynyń ósýin tejeý úshin qus jáne mal sharýashylyǵy sharýashylyqtaryna arzandatylǵan jemdik astyq jiberý kózdelip otyr.
Naryqtaǵy baǵaǵa baılanysty bólinetin qarjy qarajaty sheginde Azyq-túlik kelisimshart korporatsııasynyń baǵdarlamalary arqyly qaraqumyq jarmasy, kúrish jáne kúnbaǵys maıy úshin shıkizat satyp alynady.
Osylaısha korporatsııa aýyl sharýashylyǵy ónimderiniń nomenklatýrasy men kólemin birtindep keńeıtedi, sondaı-aq arzandatylǵan azyq-túlik jáne jemdik astyqty ótkizý kólemin ulǵaıtady.
«Turaqtandyrý fýnktsııalaryn júzege asyrý sheńberinde astyq naryǵynda Azyq-túlik kelisimshart korporatsııasynyń qosylǵan qun salyǵyn qaıtarý júrgiziledi. Bul sharalar naryqtyq turaqtylyqty qoldaýǵa jáne Qazaqstannyń barlyq azamattary úshin azyq-túliktiń qoljetimdiligin qamtamasyz etýge múmkindik beredi» delingen qujatta.
Qaýly jobasy 11 qańtarǵa deıin qoǵam talqylaýynda bolady.