Máshhúr Júsip muralary Astanada

ASTANA. QazAqparat - 6 sáýir kúni saǵat 15.00-de Qazaqstan Respýblıkasy Tuńǵysh Prezıdentiniń Mýzeıinde «Máshhúr jaıly sóz etkende...» atty belgili folklor tanýshy, kórnekti aqyn Máshhúr-Júsip Kópeıulynyń tarıhı-mádenı murasyn nasıhattaýǵa arnalǵan ádebı kesh jáne kórmeniń ashylady. Bul týraly Mýzeıdiń baspasóz qyzmetinen habarlady.

Atalǵan shara Mýzeıdiń Qazaqstan Respýblıkasy Táýelsizdiginiń 25 jyldyǵyn merekeleýge arnalǵan kórmeler kezeńin ashady. Jáne bul kezdeısoq emes: Máshhúr Júsip Kópeıulynyń ádebı murasy táýelsizdik pen erkin oılaý ıdeıalarynynyń irgetasy bolyp tabylatyn qazaq folklorynyń ózindigi men mádenı áralýandyǵynyń fılosofııalyq taldaýyn beıneleıdi.

Ádebı kesh jáne kórme - QR Tuńǵysh Prezıdenti Mýzeıiniń «Ulttyq ıgilik» mýzeıaralyq jobasy negizindegi seriktesterdiń murajaıtanýshylyq jumysynyń nátıjesi.

Kórmede Mýzeı qyzmetkerleriniń jınaqtaý jumystarynyń barysynda júıelengen Buhar jyraý atyndaǵy Pavlodar oblystyq ádebıet jáne óner mýzeıi, Q. Sátpaev atyndaǵy memorıaldyq mýzeıi, L.N. Gýmılev atyndaǵy Eýrazııa Ulttyq ýnıversıteti jáne «Otyrar kitaphanasy» ǵylymı ortalyǵy qorlarynyń materıaldary usynylady.

Negizgi is-shara Buhar jyraý atyndaǵy mýzeıdiń qazaq aqyndary men oıshyldarynyń murasyn, onyń ishinde Máshhúr Júsip Kópeıulynyń murasyn nasıhattaý baǵytyndaǵy uıymdastyrýshylyq-ádistemelik jumysynyń arqasynda jasaldy.

Máshhúr-Júsip Kópeıuly: (1858-1931jj.) Pavlodar oblysy, Baıanaýyl aýdanynda týǵan. Folklortanýshy, etnograf, tarıhshy, talantty aqyn, arab jáne parsy tilderin jetik meńgergen. Onyń ádebı jáne ǵylymı murasy - Táýelsizdik ıdeıasynyń tuǵyryna aınalǵan, altyn qazynaly qazaq mádenıetiniń ajyramas bóligi.