Qyzylordada jylý berý nysandarynyń qysqa daıyndyǵy pysyqtaldy
Bıyl «Qyzylorda jylý-elektr ortalyǵy» kásipornynyń №9 qazandyǵy, №3 týrbogeneratordyń bólshekteri aýystyryldy. Oǵan qosa týrbınalyq qyzmettiń tehnologııalyq qubyry jáne ońtústik qazandyqtaǵy №7 VONO SG qazandyǵyna kúrdeli jóndeý júrgizildi. Búgingi tańda qaladaǵy jylý jelileri sýmen toltyrylyp, joǵarǵy qysymmen synaqtan ótkizildi, jylý berýge daıyn.
«Jylý berý maýsymynyń bastalýyna 10 kúnnen astam ýaqyt qaldy. Qyzylorda qalasyndaǵy birqatar nysannyń jumysymen tanysyp qaıttym. Keıbir nysandar daıyndyqty qajet etedi. Jylý berý maýsymyna daıyndyqta kemshilikter bolmaýy kerek», - dedi Gúlshara Ábdiqalyqova.
Jıynda aımaqtyń jylý berý maýsymyna daıyndyq barysy týraly oblystyq energetıka jáne turǵyn úı-kommýnaldyq sharýashylyq basqarmasynyń basshysy Erlan Jańabaev habarlama jasady.
«KazTransGazAımaq» AQ-nyń Qyzylorda óndiristik fılıaly aldaǵy jylý berý maýsymyna daıyndyq júrgizý úshin 50 dana GRP men 208 dana ShRP-ǵa aǵymdaǵy jóndeý jumystary 100%-ǵa oryndaldy.
Sondaı-aq, «Qyzylorda Sý júıesi» MKK boıynsha 1,5 shaqyrym aýyz sý jáne káriz júıelerine, aýyz sý qysymyn kóterý stantsııasynyń 4 dana nasos jabdyqtaryna aǵymdaǵy jóndeý jumystary tolyqtaı oryndalǵan.
Áleýmettik sala nysandaryna aldaǵy jylý berý maýsymynda 33 myń tonna qatty jáne 25 myń tonna suıyq otyn qajet. Zerdeleý barysynda áleýmettik nysandardyń jylý berý maýsymyna qajetti qatty jáne suıyq otynǵa kelisim sharttary jasalǵany naqtylandy. Sonymen birge otyn saqtaıtyn qoıma, rezervýarlarynyń kóleminiń shekteýli bolýyna baılanysty qajettiliktiń tek 65 paıyzy jetkizilgeni anyqtaldy. Qalǵan kólemi kelisim shart talaptaryna sáıkes kezeń kezeńimen jetkiziledi.
Josparlanǵan 527 bilim, 288 mádenıet, 247 densaýlyq saqtaý nysandaryna jáne 708 kishi qazandyqtarǵa jóndeý jumystary júrgizildi. Búgingi tańda áleýmettik nysandardyń daıyndyq pasporttarynyń 99 paıyzy alynǵan.
Búgingi kúni turǵyndarǵa qajetti kómirdiń 64 paıyzy óńirge jetkizilgen. Atqarylǵan jumystar nátıjesinde kómir otynynyń baǵasy ótken jylǵymen salystyrǵanda turaqty.
Basqarma basshysynyń aıtýynsha, aǵymdaǵy jyldyń jeltoqsan aıynda Syrdarııa ózeniniń sol jaǵalaýynda jańadan 14 kópqabatty paıdalanýǵa beriletin turǵyn úılerdiń magıstraldy jáne kvartalishilik jylý qubyrlarynyń qurylysy josparǵa sáıkes jalǵasýda. Qurylys jumystary bıylǵy jyldyń 1 qarashasyna deıin tolyq aıaqtalady.
Aımaq basshysy jylý berý maýsymy óz deńgeıinde ótip, tirshilikti qamtamasyz etýshi kásiporyndar shtattyq rejımde jumys jasaýlaryn qajet ekenine toqtaldy.
Jıynda áleýmettik sala nysandarynyń daıyndyǵy da pysyqtaldy. Aldymen densaýlyq saqtaý basqarmasy basshysynyń mindetin atqarýshy Jalǵas Úsenov atqarylǵan jumystardy tizbektedi.
2021-2022 jyldarǵa arnalǵan jylý maýsymyna densaýlyq saqtaý uıymdarynyń otyn qoryna barlyǵy tıisti qarjy qaralyp, kelisim-shart jasaldy. Búgingi kúni 32 densaýlyq saqtaý uıymdarynan 21-i qysqy maýsymǵa daıyndyǵy jóninde pasporty alyndy. Qalǵan medıtsınalyq uıymdar qysqy maýsymǵa daıyndyǵy jóninde pasport alý úshin tıisti jumystar júrgizilýde.
Aımaq basshysy densaýlyq saqtaý nysandaryndaǵy jylý maýsymyna daıyndyq barysy tikeleı baqylaýynda bolatynyn aıtty.
«Densaýlyq saqtaý salasyna qarasty nysandarda qatty otynmen qamtý 54 paıyzdy qurap otyr. Kelisim-shart jasalǵanmen, jetkizilý áli de tómen. Sala nysandaryn kómirmen qamtýdy tolyqtaı oryndańyzdar», - dedi Gúlshara Ábdiqalyqova.
Oblystyq bilim basqarmasynyń basshysynyń mindetin atqarýshy Baǵdat Berdáýletov baıandaýynsha, jylý maýsymyna qajetti qatty jáne suıyq otynnyń qajettiligi barlyǵy 40871,1 tonnany quraıdy. Onyń ishinde suranys qatty otynǵa - 25145,6 tonna, suıyq otynǵa - 15725,4 tonna. Bıyl otyn qoryn satyp alýǵa oblys bıýdjetinen qajetti qarjy bólingen. Memlekettik satyp alý rásimderi júrgizilip, tolyq jylý maýsymyna qajetti otyn qoryna kelisim-shart jasalǵan. Qalǵan bóligi 15 qazanǵa deıin jetkizilmek.
Oblys ákimi bilim nysandarynda da qajetti suıyq otynmen qamtamasyz etý kórsetkishin 10 qazanǵa deıin tolyqtaı oryndaý mindetin júktedi.
Jıyn sońynda oblys ákimi 2021-2022 jyldardaǵy jylý berý maýsymynyń turaqty ótýin, barlyq kópqabatty turǵyn úılerdiń jylý berý maýsymyna daıyndyǵyn aǵymdaǵy jyldyń 5 qazanyna deıin qamtamasyz etýin, Naýryz, Mahambet eldi mekenderin gazdandyrý jumystaryn merziminde bastap, jyl sońyna deıin bólingen qarjynyń ıgerilýin baqylaýǵa alýdy tapsyrdy.